I prázdný chrám je domem Božím

Vydání: 2016/29 V objetí charismatického společenství, 12.7.2016, Autor: Alena Scheinostová

Šaty, které neunosíme, je snadné rozdat. Co ale s kostely, pro které není využití?


Kostel sv. Jiří v Horním Slavkově byl vybudován ve 14. století. Vzácnou stavbu nechali pustnout komunisté, v 60. letech minulého století ji navíc poškodil požár. Repro z publikace Jana Soukupa a Luďka Krčmáře Ohrožené kostely (Dominanty 2010)

To je otázka, kterou si věřící člověk nepřipouští rád. Nemá totiž uspokojivou odpověď a vždy je také zásahem do svědomí: jak je možné, že jsme dopustili – my křesťané –, aby se celé farnosti, celé obce odvrátily od Boha? Ačkoli byly příčiny rušení a vyprazdňování kostelů během dějin pestré a komunisté jen dokonali to, co ve velkém zahájil už Josef II., zůstává opuštěný a rozpadlý kostel svého druhu výčitkou.

Praktičtěji tento problém vidí pracovníci stavebních a památkových odborů českých a moravských biskupství. Podíl kostelů, které jsou v havarijním stavu, odhadli před časem zhruba na 30 %, a peníze nestačí. Zvláště menší objekty – nejrůznější kaple a kostelíky – je tedy výhodné předat do rukou obcí. Ani ty ovšem leckdy nevědí, co s nimi.

Ačkoliv o sobě Češi rádi prohlašují, že jsou bezvěrci, prakticky se zde nestává, že by se kostel či kaple jednoduše strhly nebo proměnily například v obchod. Termín „odsvěcení“, který se s nevyužívanými kostely běžně spojuje, neodráží totiž žádný obřad či úkon, který by mohl zrušit posvátný charakter budovy. Kanonické právo hovoří pouze o pravomoci biskupa předat nevyužívaný kostel „ad usum non sordidum“ – k jinému počestnému využití. Skutečnost, že je velká většina sakrálních staveb v Česku památkově chráněna, ovšem zavazuje majitele k tomu, aby se i o nevyužívanou budovu staral či se alespoň vynasnažil nenechat ji spadnout. A tak na straně církve panuje jednak vědomí odpovědnosti vůči těmto kostelům a jednak opatrnost, komu stavbu prodat nebo pronajmout a komu ne. Na straně obcí či soukromých majitelů je namístě zase obezřetnost, zda se zodpovědně ujmout budovy, která nebude mít praktické uplatnění a nebude přinášet zisk.

Diecézi od diecéze se u nás liší finanční a personální možnosti církve, minulost regionu a s ní související stav církevních památek, aktivita věřících i postoje a zájem obcí a samotných občanů. Podle toho se pak různí také výsledky. Někde se s opuštěnými kostely takřka nesetkáme (jako v diecézi brněnské), jinde na prázdnou a nevyužívanou budovu narazíme v každé druhé vesnici (jako například v českobudějovické nebo plzeňské diecézi).

Řada staveb, zvláště v pohraničí, znovu ožívá iniciativou nadšenců, kteří kostel či kapli „vezmou pod svá křídla“, často nikoliv z náboženského, ale z vlastivědného nebo historického zájmu – o těchto případech píšeme v Katolickém týdeníku často a rádi. Následné využití stavby je potom leckdy spíše kulturní a zahrnuje nanejvýš výroční pouť, avšak to nic nemění na tom, že kostel zůstane zachován pro budoucí čas.

Na této dvoustraně se zaměříme na to, jaké možnosti a meze má nakládání se sakrálními budovami. Jak se o ně starají naše biskupství, co vede ty, kdo se k víře nehlásí, aby se těmito památkami zabývali. A podíváme se také za naše hranice, abychom se přesvědčili, že v Česku ve starosti o málo využívané kostely a kaple zdaleka nejsme sami.
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma



Aktuální číslo 9 25. února – 2. března 2020

Křížová cesta Josefa Toufara

Sedmdesát let od smrti komunisty umučeného kněze P. Josefa Toufara připomíná jeho památku tento týden celá řada akcí.

celý článek


Evropský turnaj ve futsalu se českým kněžím vydařil

Minulý týden Česká republika poprvé pořádala evropský šampionát kněží ve futsalu. Český tým před domácím publikem vybojoval zatím nejlepší umístění v historii.

celý článek


Co jiní potřebují, tím my mrháme

Nadchází čas přípravy na Velikonoce, kdy v sobě oživujeme střídmost a pěstujeme odříkání. Ve světě, který nás vede k tomu, abychom spotřebovávali mnohem více, než…

celý článek


Dobrá kniha: Zlatý hattrick Ladislava Heryána

Dobrou knihou roku 2019 v literární anketě KT se stal titul „Sami na této zemi?“ z pera P. Ladislava Heryána.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay