I prázdný chrám je domem Božím

Vydání: 2016/29 V objetí charismatického společenství, 12.7.2016, Autor: Alena Scheinostová

Šaty, které neunosíme, je snadné rozdat. Co ale s kostely, pro které není využití?


Kostel sv. Jiří v Horním Slavkově byl vybudován ve 14. století. Vzácnou stavbu nechali pustnout komunisté, v 60. letech minulého století ji navíc poškodil požár. Repro z publikace Jana Soukupa a Luďka Krčmáře Ohrožené kostely (Dominanty 2010)

To je otázka, kterou si věřící člověk nepřipouští rád. Nemá totiž uspokojivou odpověď a vždy je také zásahem do svědomí: jak je možné, že jsme dopustili – my křesťané –, aby se celé farnosti, celé obce odvrátily od Boha? Ačkoli byly příčiny rušení a vyprazdňování kostelů během dějin pestré a komunisté jen dokonali to, co ve velkém zahájil už Josef II., zůstává opuštěný a rozpadlý kostel svého druhu výčitkou.

Praktičtěji tento problém vidí pracovníci stavebních a památkových odborů českých a moravských biskupství. Podíl kostelů, které jsou v havarijním stavu, odhadli před časem zhruba na 30 %, a peníze nestačí. Zvláště menší objekty – nejrůznější kaple a kostelíky – je tedy výhodné předat do rukou obcí. Ani ty ovšem leckdy nevědí, co s nimi.

Ačkoliv o sobě Češi rádi prohlašují, že jsou bezvěrci, prakticky se zde nestává, že by se kostel či kaple jednoduše strhly nebo proměnily například v obchod. Termín „odsvěcení“, který se s nevyužívanými kostely běžně spojuje, neodráží totiž žádný obřad či úkon, který by mohl zrušit posvátný charakter budovy. Kanonické právo hovoří pouze o pravomoci biskupa předat nevyužívaný kostel „ad usum non sordidum“ – k jinému počestnému využití. Skutečnost, že je velká většina sakrálních staveb v Česku památkově chráněna, ovšem zavazuje majitele k tomu, aby se i o nevyužívanou budovu staral či se alespoň vynasnažil nenechat ji spadnout. A tak na straně církve panuje jednak vědomí odpovědnosti vůči těmto kostelům a jednak opatrnost, komu stavbu prodat nebo pronajmout a komu ne. Na straně obcí či soukromých majitelů je namístě zase obezřetnost, zda se zodpovědně ujmout budovy, která nebude mít praktické uplatnění a nebude přinášet zisk.

Diecézi od diecéze se u nás liší finanční a personální možnosti církve, minulost regionu a s ní související stav církevních památek, aktivita věřících i postoje a zájem obcí a samotných občanů. Podle toho se pak různí také výsledky. Někde se s opuštěnými kostely takřka nesetkáme (jako v diecézi brněnské), jinde na prázdnou a nevyužívanou budovu narazíme v každé druhé vesnici (jako například v českobudějovické nebo plzeňské diecézi).

Řada staveb, zvláště v pohraničí, znovu ožívá iniciativou nadšenců, kteří kostel či kapli „vezmou pod svá křídla“, často nikoliv z náboženského, ale z vlastivědného nebo historického zájmu – o těchto případech píšeme v Katolickém týdeníku často a rádi. Následné využití stavby je potom leckdy spíše kulturní a zahrnuje nanejvýš výroční pouť, avšak to nic nemění na tom, že kostel zůstane zachován pro budoucí čas.

Na této dvoustraně se zaměříme na to, jaké možnosti a meze má nakládání se sakrálními budovami. Jak se o ně starají naše biskupství, co vede ty, kdo se k víře nehlásí, aby se těmito památkami zabývali. A podíváme se také za naše hranice, abychom se přesvědčili, že v Česku ve starosti o málo využívané kostely a kaple zdaleka nejsme sami.
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma



Aktuální číslo 38 18. – 24. září 2018

Letní rekord koledníků

Slova „Tříkrálová sbírka“ a „rekordní“ se vedle sebe ocitají ve zprávách o výsledcích koledování. Nového rekordu se ovšem koledníkům podařilo dosáhnout minulou…

celý článek


Mluví se o nich na každém rohu

Co znamená výraz „křesťanské hodnoty“? Jak se zvěst evangelia může změnit v hodnotový systém? Jak je možné, že se „křesťanské hodnoty“ stávají zásadním…

celý článek


Výchova k občanství

Demokracie nemůže bez osobní odpovědnosti občanů za věci veřejné dobře fungovat, a právě proto vyžaduje neustálou výchovu – a to nejen mládeže, ale i dospělých.

celý článek


Jak se Pobaltí chystá na příjezd papeže?

V předvečer papežovy návštěvy pobaltských zemí – Estonska, Lotyšska a Litvy – odpověděl na dotazy KT PHILIPPE JOURDAN, francouzský biskup, který od roku 2005 působí…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay