Hřbitov - místo pro mrtvé i živé

Vydání: 2008/44 Dušičky, 29.10.2008, Autor: Tereza Holá

Jiří Bolek dělá správce hřbitovů už sedm let. V Českém Těšíně, kde pracuje, jich má pod sebou celkem třináct. Těšín je jedno město, ovšem rozdělené hranicí na dvě části, polskou a českou. Na obou stranách hranice, potažmo řeky Olše, tedy žijí, umírají a jsou též pohřbívaní Češi i Poláci.

Podle Jiřího Bolka není velký rozdíl v tom, jak Poláci a Češi přistupují ke svým mrtvým. „Je to s podivem, ale rozdílně se tu přistupuje k smrti nikoliv podle národnosti, jak by se dalo čekat, ale podle státní příslušnosti,“ tvrdí Bolek. Co tím myslí? Přijdete-li v Českém Těšíně na hřbitov, nepoznáte, které hroby jsou Poláků a které Čechů – a stejně tak to nerozlišíte na druhé straně hranice. „Ale rozhodně od sebe rozeznáte hřbitovy polské a české – i kdyby vás tam zavedli se zavázanýma očima. „Ty polské jsou jaksi výpravnější,“ tvrdí Bolek. V Polsku se totiž podle něj pohlíží na smrt a pohřeb daleko vážněji. Každý člověk skoro celý život šetří na pohřebné a po jeho smrti tak rodina má k dispozici peníze – i kolem 35 tisíc korun – za které vypraví důstojný obřad se vším všudy, včetně pořádné hostiny a živé hudby. V České republice se takové tradice vyskytují velmi zřídka a pohřby i hroby pak podle toho vypadají.

HROBY PROZRADÍ VYZNÁNÍ
Ačkoliv leží v Těšíně vedle sebe bez rozdílu dvě národnosti, samostatné hřbitovy – nebo alespoň jejich části – tu měli kdysi evangelíci, katolíci a někdy i Židé. „Když přijdete do části hřbitova, kde nesvítí žádné svíčky, není to proto, že by tady na své mrtvé nepamatovali. Evangelíci to prostě nedělali. Ale rozdíly se pomalu stírají. Hřbitovy už nemají přesné hranice a mladá generace již tak striktně nedbá na zvyky své tradice. A proto už i evangelíci občas přicházejí se svíčkou,“ vysvětluje Bolek a dodává: „Estéta to potěší. Podvečerní hřbitovy plné mihotajících se světýlek jsou neopakovatelně krásné.“

ABY ŽÁDNÝ HROB NEZPUSTL
Podle Bolka přicházejí na hřbitov přes rok nejčastěji vdovy. Na druhou stranu se najdou rodiny, které si na hrob svého příbuzného nevzpomenou kolikrát celý rok. „Pak se přiženou před Dušičkami a najednou mají plno požadavků,“ povzdechne si správce. Většina lidí se o hroby svých příbuzných stará sama. Ale pro ty, kteří už nemohou nebo žijí příliš daleko a přitom chtějí, aby o místo posledního odpočinku někoho blízkého bylo postaráno, samozřejmě existuje na hřbitově služba, která se o vše postará.
Úkolem správce je také sledovat, zda jsou všechny hroby opečované a v pořádku. Majitele těch zanedbaných pak vyzývá k nápravě. „Pokud se o hrob dlouho nikdo nestará, samozřejmě nemůžeme nechat místo zcela zpustnout, aby hyzdilo okolí – musíme tam posekat trávu a udělat základní údržbu sami a práce pak případně vyúčtovat majiteli.“ Hrobové místo, k němuž se dlouho nikdo nehlásí, které zůstane opuštěné, se po stanovené době začne využívat znova.
„Hřbitov nelze chápat jen jako místo, kam se pohřbívají mrtví. Je to také místo, kde rozjímají živí. Podle toho je třeba o něj pečovat,“ myslí si Jiří Bolek.


Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay