Hostiárna ve městě řeholnic na hranicích

Vydání: 2006/45 Co se vaří a peče v klášterech, 7.11.2006, Autor: Aleš Palán

V některých rodinách si v minulosti připravovali hostie sami. Na jejich výrobu vzpomínají například bratři Gabriel a Jan Florianové ze Staré Říše, synové vydavatele Dobrého díla Josefa Floriana.

„Hostie pekla doma maminka. Vzala pšeničnou mouku, udělala kvásek, který se nalil do speciálních kleští, a ty do každé hostie vytlačily reliéf ukřižovaného Krista. Kleště se pevně stiskly, daly na oheň a hostie byla ve chvilce upečená,“ popisuje postup výroby Jan Florian. Jeho bratr Gabriel dodává: „Ještě si pamatuju ten zvuk, jak to zasyčelo, když maminka dala kleště na oheň!“ Změny nastaly po druhé světové válce a zejména po nástupu komunistů k moci. Výroba hostií, které se pekly na mnoha místech republiky, byla najednou chápána jako nepřijatelná podnikatelská aktivita. Produkce hostií byla násilně soustředěna pod Českou katolickou charitu a začaly se jí věnovat sestry dominikánky internované v Broumově. V osmdesátých letech se začalo uvažovat o výstavbě nové hostiárny. Místo pro ní se našlo v Bílé Vodě na Jesenicku.

Barevné proudy
Zažít v Bílé Vodě v osmdesátých letech minulého století nedělní ráno byl neskutečný zážitek. Přede mší svatou ve zdejším klášterním kostele se otevřely dveře snad všech domů na místním rozlehlém náměstí a do chrámu z nich začaly směřovat zástupy řeholnic. „Byly to doslova proudy bíle, černě, hnědě a modře oděných jeptišek, které se slévaly před vchodem do kostela,“ vzpomínají pamětníci. Bílá Voda měla v té době zhruba 500 obyvatel; 330 z nich byly řádové sestry.
Voršilky, rafaelky, vincentky a členky mnoha dalších kongregací nebyly ovšem v Dobré Vodě dobrovolně – zažívaly zde svou internaci. Bílá Voda na samých hranicích s Polskem, od vnitřního území Moravy oddělená hřbety Jeseníků, byla v bolševickém pojetí „uspokojování náboženských potřeb obyvatelstva“ ideální lokalitou. Pohraniční pásmo, řídké osídlení, minimální styk s okolím, do okresního města Šumperka to bylo zhruba 80 kilometrů – navíc před hory. Řeholnice tu byly doslova schované a nikomu nebyly moc na očích. O výrobě hostií platilo to samé.
Jejich výroby se chopily sestry Kongregace Dcer křesťanské lásky – tzv. modré vincentky. Ve speciálně postaveném přízemním objektu začaly první hostie péct na apríla 1985. Sestry bydlely v sousedním okálu a zásobovaly hostiemi 100 % farností na území republiky. Za totality se tak dal podle množství odebraných hostií získat dokonalý přehled o tom, které farnosti jsou aktivní a které naopak skomírají. Jiná možnost, než nakoupit hostie v Bílé Vodě, neexistovala.
Počet sester, které výrobu zajišťovaly, kolísal. Zprvu jich byly tři desítky, v roce 2001, kdy končily s výrobou, jich bylo dvanáct. To už zde ale pracovaly premonstrátky ze Slovenska. I ty ale, podobně jako ostatní řeholnice, odešly do svých domovských klášterů. Ačkoliv ještě přetrvává dojem, že hostie v Bílé Vodě stále pečou řeholnice v hábitech, skutečnost je jiná: od léta 2001 v hostiárně pracují výhradně civilní zaměstnanci. A vedou si zdatně. „Naším hlavním výrobkem zůstávají hostie. Denně vyrobíme asi 100 000 hostií. Protože nepečeme každý den, je to ročně přibližně 20 milionů hostií,“ říká ředitel bělovodské Unity Milan Uhlíř. Šéfuje 18 pracovníkům, v provozu jsou většinou ženy, v expedici muži. Jsou mezi nimi věřící i nevěřící, podmínkou přijetí je kladný vztah k víře a církvi.
Vyrobit hostii není jen tak, ačkoliv je to jen oplatek z pšeničné mouky. Velice záleží na způsobu mletí. „Hlavně na mouce zcela zásadně závisí, jaké hostie budou,“ připomíná Milan Uhlíř. Po dlouhém hledání si Unita našla dodavatele ze speciálního válcového mlýna na Valašsku. Z dovezené mouky se v míchárně připraví těsto, v pekárně se upeče, prochází vlhčírnou, jde do vykrajovny a nakonec se hostie balí a expedují.
Unita rozesílá své výrobky zhruba tisícovce stálých zákazníků – jsou mezi nimi farnosti, kláštery i prodejny. Jinde si hostie kupují od soukromých dealerů nebo polských výrobců. Největší zájem o bělovodské hostie je na severní a jižní Moravě a ve velkých městech. Naopak nejmenší odběr zaznamenává Unita v severních a západních Čechách. Mapa odběratelů tak kopíruje míru religiozity. Před rokem 2000 nastal zhruba 30% pokles zájmu o hostie, nyní jde ročně o nepatrný úbytek.

Oplatky v rumunských rukou
I proto Unita v roce 2004 rozšířila výrobu o lázeňské oplatky. Vyrábí se dnes v pěti příchutích a jejich produkce výrazně roste. Největším odběratelem jsou Priessnitzovy lázně Jeseník, ale zájem mají i na různých poutních místech. V Unitě zužitkovali také výkrojky z hostií. Řeholní sestry jimi dřív krmily králíky, dnes se jako rarita prodávají pod názvem Uni-čipsy. Půl kila přijde zhruba na 15 korun.
Bílá Voda má dnes zcela jinou atmosféru, než když zde většinu obyvatelstva tvořily řeholnice. Po ulici běží skupinka dětí v záplatovaných teplácích, nejmladšího sourozence táhnou ve starém kočárku s korbou zpevněnou motouzem. Křičí, když ale zaregistrují dospělého, zastaví se a pozdraví: „Buna ziua.“
V Bílé Vodě našli azyl uprchlíci z Rumunska; nastěhovali se i do prázdných domů po řádových sestrách. Nepijí, nekouří a poctivě pracují. Hlásí se k apoštolské církvi, do katolického kostela nechodí, jako určitý kněz u nich funguje otec rodiny. Ta čítá klidně 10 dětí. Tři Rumuni pracují i v Unitě. Čtyřicetiletý Dorin, který má 12 dětí, vezme krabici hostií a naloží ji do auta. Cesta za věřícími může začít.


Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 47 21. – 27. listopadu 2017

Přijeďte k nám, zvou Češi papeže

Zástupci církve v čele s kardinálem Dominikem Dukou, politici a studenti se vydali minulý týden do Říma, aby tlumočili papeži Františkovi přání pořádat v Česku Světový…

celý článek


Poděkování za svobodu

Konec komunistické diktatury v Československu připomněla v pátek 17. listopadu řada pietních akcí. V Národním divadle vyznamenali čtyři bojovníky za svobodu, mezi nimi i kněze.

celý článek


O vzniku svátku Krista Krále

Na poslední neděli církevního roku připadá „slavnost našeho Pána Ježíše Krista, Krále veškerenstva“, jak zní podle Římského misálu plný titul tohoto s

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay