Hořící keř probouzí svědomí

Vydání: 2013/4 Modlete se za dobrou volbu!, 23.1.2013, Autor: Aleš Palán

 

Už svým názvem Hořící keř se nový třídílný film polské režisérky Agnieszky Hollandové hlásí k oběti Jana Palacha. Slavnostní premiéru má 
23. ledna v multikině ve Slovanském domě v Praze, v neděli 27. ledna se pak objeví na obrazovkách kanálu HBO jeho první část.

Načasování premiéry nejnovějšího filmu Agnieszky Hollandové Hořící keř nemohlo být lepší. Nejen že si v těchto dnech připomínáme lednové výročí oběti Jana Palacha z roku 1969, k němuž se film vztahuje, ale i tzv. Palachův týden. Ten v roce 1989 předznamenal listopadové události. Ochota připustit si společenská selhání a nebát se je pojmenovat je zvlášť aktuální i nyní ve zjitřené atmosféře před prezidentskou volbou. Na snímku herci Tatiana Pauhofová a Jan Budař v sekvenci demonstrace pod Palachovými podobiznami. Recenze na film Hořící keř viz str. 5. Snímek HBO

Když se mladý student Jan Palach v lednu 1969 na Václavském náměstí upálil, Hollandová studovala pražskou FAMU. S Čechy a v Čechách zažívala následné vzedmutí soucitu i hněvu, stejně jako následnou společenskou rezignaci. Kdo jiný tedy než ona je povolán zachytit dobu a místo na filmovém plátně?

Svým snímkem to činí skutečně důkladně. Důraz na historickou věrnost, která jde do nejmenších reálií, je až obsedantní. Podmínkou popalachovské „normalizace strany a společnosti“, ale zároveň jejím produktem bylo lámání charakterů. Právě na něm byl husákovský režim 70. a 80. let postaven. Takový je i jeho nadčasový důsledek – jeho ozvuky zažíváme dodnes.

Palachovou obětí celý film začíná. Pod Muzeem se potácí hořící muž. Přihlížející jsou šokováni. To pravé zděšení však nastává, když se vyšetřovatelé a následně veřejnost dozví, že nešlo o sebevraždu, nýbrž o politicky motivovanou oběť. Jak Palach napsal v listě na rozloučenou, jeho protest měl „probudit svědomí národa“. Povedlo se mu to. Ovšem jen nakrátko…

Jádrem filmu je zachycení ohlasu Palachova činu ve studentském prostředí a boj Palachovy matky a bratra o očištění jeho jména. Jan byl totiž normalizačními politiky a médii představován jako vyšinutý jedinec. Aktivní roli v tom sehrál vysoký komunistický politik Vilém Nový. Právě s ním se Palachovi pro pomluvu soudí. Ačkoliv se mladá právnička, budoucí polistopadová ministryně spravedlnosti Dagmar Burešová, snaží sebevíc, výsledek je předem daný…

Film bychom mohli klasifikovat jako právnický thriller s politickým akcentem. Hollandová velkému tématu obětovala mnoho tvůrčích sil a vstoupila do něj s potřebnou vážností. Je osvobozující vidět snímek z naší nedávné minulosti, který se neutápí v plytkých vtípcích, jež každý film rozbíjejí. Nezvykle vážný ponor můžeme zřejmě připsat také tomu, že režisérka je Polka. Skutečný střet lidí normalizací už zlomených a těch stále odolávajících by totiž každé odlehčení pouze maskovalo.

Producent snímku firma HBO (ve stejnojmenné televizi začíná být v těchto dnech film promítán: 27. 1., 3. a 10. 2.) nalezl dostatečné množství prostředků, takže tvůrci mohli počítat s velkorysým rozpočtem. Výsledkem je třídílný film, přičemž každý z dílů by svou stopáží vystačil na samostatný „celovečerák“. První dva díly však touto ambiciózností velmi trpí. Ano, reálie jsou zobrazeny přesně, historická věrnost je respektována, režisérka vede herce sebevědomě. K čemu ale to všechno, když výsledkem je především strnulé čekání na druhý dramatický vrchol snímku? Mezi Palachovým sebeupálením a samotným procesem se totiž tyčí více než dvě hodiny filmového materiálu.

Co si s tím prostorem počít? Režisérka neodolala a vytvořila v něm Palachovi pomník. Ve smyslu politickém je něco takového pochopitelné, ve smyslu uměleckém to však nabourává kostru široce rozmáchlého filmu. Přičteme-li k tomu výhradně statickou kameru Martina Štrby a důraz na výtvarnou složku jednoho každého záběru, napětí nalézáme spíše v látce samotné než v jejím zpracování. Na pamětníky to fungovat může, otázkou zůstává, zda to dokáže oslovit mladé.

Film doprovází široce pojatá propagační kampaň. Internetová stránka www.vernyzustanu.cz přináší rozhovory s tvůrci i pamětníky, podstatné údaje jsou k nalezení též na www.hbo.cz/series/horici-ker. Vzhledem k předpokládanému promítání za hranicemi Česka a Polska můžeme očekávat širší společenskou diskusi o minulosti, vině a ochotě přehlížet charakterová selhání minulosti nás samotných i našich veřejných reprezentantů. Jeden z prvních internetových diváckých ohlasů zní: „Film bych vřele doporučil mladé generaci od 15 výš a pak komunistům, těm ale povinně!“ Snad na film někdo z nich skutečně dorazí… Aby pak velké politické drama pouze nepřesvědčovalo už přesvědčené.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 20. – 26. února 2018

Zesnul Jaroslav Med

Na Popeleční středu zemřel ve věku 85 let literární historik a dlouholetý předseda redakční rady Perspektiv KT Jaroslav Med.

celý článek


Mladí lidé chudobu dědí

Chudoba se u nás dědí, zjistila Charita ČR. Při výzkumu se soustředila na mladé lidi, jichž je takto ohroženo zhruba tři sta tisíc. Charita proto navrhuje šest opatření,…

celý článek


Pouť ke hrobu svatého Cyrila

Mší svatou, jejímž hlavním celebrantem byl arcibiskup Jan Graubner, oslavili věřící v Římě svátek jednoho ze slovanských apoštolů.

celý článek


Na hranicích jsem se modlil

Jeho osudy inspirovaly spisovatele, filmové tvůrce i socialistickou propagandu. JOSEF HASIL po únoru 1948 převáděl ohrožené lidi přes hranice. „Nikdy jsem nešel přes hranice,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay