Homilie: Získat duchovní zrak

Vydání: 2017/12 Odešel za nejkrásnějším Králem, 21.3.2017, Autor: Jan Houkal

Na čtvrtou neděli postní slyšíme letos další z krásných a dlouhých úryvků z evangelia podle Jana. Je vybrán především s ohledem na katechumeny prožívající závěrečnou část své přípravy na křest. Celý evangelijní příběh, svědectví o zázraku uzdravení slepého od narození, totiž můžeme číst také jako jakýsi prototyp toho, co se s člověkem děje při křtu: dochází k zázraku vnitřního uzdravení, k navrácení duchovního zraku a spolu s tím i k živé a autentické zkušenosti setkání s Kristem a nového pohledu na svět. V tomto smyslu dnešnímu evangeliu rozuměli už staří církevní Otcové, a proto je už raná církev zařadila mezi čtení připravující na přijetí křtu. Ostatně téma Božího světla a osvícení člověka skrze Krista, zaznívající i v dnešním čtení druhém, bylo ranému křesťanství nesmírně drahé.

Člověka totiž nepostihuje jen slepota tělesná, ale i slepota duchovní. I duše má své smysly, podobně jako má smysly tělo. Jen jimi nevidí, neslyší, necítí, nehmatá a nechutná svět hmotný, nýbrž svět duchovní, především ten Boží. A i mezi smysly duše je zrak tím nejdůležitějším, proto také často nejpostiženějším.

Člověk přichází na tento svět zatížen dědičnou vinou, to je jedna z pravd naší víry, a proto je v určitém smyslu také slepý od narození: nevidí snadno Boha. Aby mohl skutečně a plně prohlédnout, musí se proto nějak setkat s Kristem a být zbaven své slepoty. Někdy se tak stane v dětství, jindy musí čekat do dospělosti. Když se však tak stane a člověk je pokřtěn, prohlédne: nejprve uvidí Krista, který mu duchovní zrak vrátil, a pak nově i celý svět jako ten, v němž je také přítomen Bůh.

Takovéto vnitřní prohlédnutí skrze křest je pochopitelně darem Boží milosti, člověk si je nemůže jakkoli „vyrobit“ sám. Když ale ví, co mu Bůh chce dát, může na to pozorněji čekat a nepřehlédnout tak cenný dar. A to je jeden z důvodů, proč mají dnešní evangelium slyšet zejména katechumeni: aby věděli, co čekat, a aby na to také čekali.

Dnešní evangelium se ale čte i nám všem ostatním. Vždyť všichni se připravujeme na obnovu svého křestního vyznání o velikonoční noci. A obnova také znamená znovuotevření našich duchovních smyslů, především zraku, pro Boží svět. Aby se tak však mohlo stát – jsou to naše hříchy, které je činí znovu a znovu neschopnými a slepými – musí být uzdraveny. A to se děje skrze nové omytí Kristem, nazývané už starými Otci „pracným křtem“. Nejde samozřejmě o nějaké opakování neopakovatelného křtu, nýbrž o svátost smíření. I ona totiž může být v dnešním evangeliu čtena jakožto předobrazená: však pokyn mladíkovi „jdi k Siloe a umyj se“ vyžaduje určitou námahu, jako někdy námahu vyžaduje i jít ke svaté zpovědi. Podobně ovšem jako křest dává zakusit Boha, podobně – a někdy možná dokonce ještě intenzivněji – dává Boží dobrotu zakusit i dobrá svatá zpověď. A proto je dobré k ní před Velikonocemi jít, ale jistě nejen před nimi…

P. JAN HOUKAL

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 50 11. – 17. prosince 2018

Nuncius začal svou misi

Ve čtvrtek předal své pověřovací listiny prezidentu Zemanovi a hned další den se vydal mezi novináře i ze světských médií. Minulý pátek tak nový papežský velvyslanec,…

celý článek


Alžírští mučedníci propojili světy víry

Na devatenáct nových blahoslavených z pěti různých národů se může církev obracet od 8. prosince. V tento den papežský legát kardinál Becciu beatifikoval v severoalžírském…

celý článek


Je to, co vlastníme, vážně „naše“?

Jsme v pokušení zesvětšťovat advent i Vánoce a trávit je konzumně. Na druhou stranu vidíme bídu i v naší zemi – pracující za minimální mzdu nebo oběti exekucí. „Nerodí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay