Homilie: Žije ve mně Kristus

Vydání: 2018/33 Nanebevzetí s procesím i kroji, 14.8.2018

V trilogii Pán prstenů mají Frodo a Sam na dlouhé cestě dar od paní Galadriel – elfí chléb lembas. Malinký kousek tohoto chleba obnovuje síly poutníků. Není třeba velké fantazie, abychom vnímali, že autor příběhu J. R. R. Tolkien zde nabízí obraz malého kousku andělského Chleba – eucharistie. Boží slovo nás nyní soustavně vede k zamyšlení, jaký vztah k ní máme. Zda ji přijímáme jako posilu na dlouhé cestě našeho pozemského života. Zda vnímáme svůj život jen ohraničený početím a smrtí, nebo jestli věříme v život věčný.

To, zda věříme v život věčný, není podružná otázka, to je otázka podstatná,. Čas, který je nám dán, využíváme různě, většinou pro zabezpečení „vezdejšího chleba“. Zůstaneme jen u chleba vezdejšího, nebo jsme schopni přijmout chléb věčného života? Opravdu po něm toužíme? Svatý Augustin vyslovuje jménem Ježíše: „Jsem vaším pokrmem, ale místo toho, abych se proměnil ve vás, vy budete proměněni ve mne.“

Týden před svou smrtí cisterciácký mnich, otec Jeroným, řekl otci Mikulášovi: „Eucharistie, to byl celý můj život. Od svého dětství, od svého prvního svatého přijímání, měla pro mne eucharistie velkou přitažlivost, velké kouzlo. V přijímání je zárodek věčného života. A pro člověka v mém věku je věčný život zvlášť blízký.“ Otec Mikuláš dodává: „Důvěrný život s Kristem není výlučnou záležitostí mnichů v klášterech, Bůh ho nabízí všem pokřtěným.“ (z knihy Protože navždy trvá dlouho) Pokud nebudeme eucharistii přijímat pouze vnějškově, zvykově či „magicky“ – bez lásky a odevzdání se –, a když si uvědomíme, co právě děláme a koho přijímáme, kdo přichází do našeho srdce, tehdy se plně setkáme s Kristem. Je velmi vhodné často rozjímat o tom, jak velkou lásku nám prokazuje Ježíš, náš Mistr a Pán. Spolu se svatým Pavlem můžeme vyznat: „Už nežiji svým já, ale žije ve mně Kristus.“ (srov. Gal 2,20)

Pavel nás dnes také upozorňuje: „Dobře využívejte času.“ Jedno z opravdu moudrých využití času je adorace. Přijdete jen tak zůstat chvíli před svatostánkem? Kolik lidí investuje to nejvzácnější, čas svého života, pro ticho adorace? V olomoucké a ostravsko-opavské diecézi jsou věřící pozváni zapojit se do duchovního společenství nazvaného Eucharistická hodina. Jeho zásady jsou jednoduché. Členové společenství se snaží prožít s Pánem Ježíšem u svatostánku alespoň půl hodiny každý týden. Nemocní, kteří nemohou do kostela, prožívají adoraci na dálku (třeba s TV Noe). Aby jejich láska nebyla jen planým citem, snaží se sloužit Pánu Ježíši v potřebných se stejnou láskou, s jakou klečí u svatostánku. To je cesta k obnově Církve. „Církev může být obnovena pouze tak, že se s vroucí láskou obrátí ke svému eucharistickému Pánu, bude toužit po Chlebu andělů a osvěžení z pramene spásy.“ (Avery Dulles)

P. VÍT ZATLOUKAL

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 24 11. – 17. června 2019

Vstoupili do křesťanské dospělosti

Svátost křesťanské dospělosti neboli biřmování přijali při nedělní slavnosti Seslání Ducha Svatého v uplynulých dnech především mladí lidé po celé republice.

celý článek


Počet svateb stoupá

Loni se v Česku konalo nejvíce svateb od roku 2007. Církevních byla desetina: 5 470 z 54 470.

celý článek


Duchovní poselství slavného mostu

Kolikrát už jste šli po pražském Karlově mostě? A víte, že se řadí mezi posvátná místa hlavního města? Následující text, jehož autor o této vzácné památce nedávno…

celý článek


Dorůst ve společenství vrstevníků

„To s ním tříská puberta“ je věta, kterou dospívajícího kluka stoprocentně nenadchnete. Aniž bychom si to uvědomili, obsahuje hodnocení, v němž mu sdělujeme, že…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay