HOMILIE: Zachraňovat lidi k životu

Vydání: 2019/6 Papež v Arábii poslem pokoje, 5.2.2019

Úryvky dnešních čtení nás zavádějí do situací, které mají určitou souvislost s povoláním. První čtení se odehrává v chrámě, kdy – patrně při určitém bohoslužebném úkonu – se knězi Izaiášovi náhle poodhaluje rouška reality a on najednou vidí to, co nikdy neviděl: skutečnost celou. To, co v chrámě vykonával již tolikrát, tím najednou dostává úplně jiný význam: Běda mi, je se mnou konec! Takové zvolání bezděčně vyrazí z úst toho, jemuž se odhaluje Hospodin. Podobné je to také v dnešním evangeliu.

Petr, zkušený rybář, zažil jednu z těch neúspěšných nocí, kdy musí říct s hořkostí v hlase: celou noc jsme se lopotili, a nic jsme nechytili. Na břehu je dnes však mnohem rušněji než obvykle. Mimoto se na něj nečekaně obrací Ježíš z Nazareta s prosbou, aby mu svou loď propůjčil jako improvizovanou kazatelnu. Petr možná nechápal mnoho z následujícího Ježíšova kázání, ale jedno věděl jistě: když mu pak Ježíš říká, aby právě teď, za dne, zajel na místo, kde je větší hloubka, a znovu ponořil své sítě do vody – to byla, podle jeho zkušeností, naprostá zbytečnost – tam ryby nebudou! Petr však udělal snad poprvé v životě to, co ještě neudělal: ale na tvé slovo spustím sítě! Předtím je spouštěl na základě zkušenosti, kvůli obživě své a své rodiny, dnes to však dělá na slovo Ježíšovo… Co se však nestalo! Nejen že tam ryby byly, ale bylo jich tam tak moc, že na to jeho vybavení nestačilo! Je to jasné: tenhle Ježíš není obyčejný člověk, to mohl vědět jen někdo, kdo ví víc, než ví člověk!

Zkušenost Boží svatosti a vlastní nesvatosti, která stojí v základu Izaiášova – a také v evangeliu Petrova – vyznání, to je něco, co je typické pro všechna odhalení Boží slávy v Písmu svatém. Prožitek, že sám o sobě k Bohu nemohu. To je ale zároveň půda umožňující další setbu: Hospodin totiž nikdy neuvádí člověka do prožitku vlastní nehodnosti, aniž by mu chtěl dát něco víc. A tím „víc“ je v našich úryvcích slovo, které má moc změnit život: Koho mám poslat, kdo nám půjde? nebo také: Neboj se! Od nynějška budeš lovit lidi! Nabídka, které ani Petr, ani Izaiáš neodolali a šli za ní: Zde jsem, mě pošli!

Budeš „lovit“ lidi… Řecké slovo pro ono „lovit“ je vhodnější přeložit spíše: „zachraňovat k životu“. To je smyslem povolání jak Izaiášova, tak Petrova, ale i Pavlova (z dnešního druhého čtení). Pavel vyznává, že milostí Boží jsem to, co jsem, a proto má velkou starost o to, aby – podobně jako on – i jeho svěřenci spolupracovali s Bohem a nepodlehli lákání si cestu zjednodušovat, nebo dokonce se jí vzdát. A to je, myslím, povzbuzení i pro nás dnes, kdy si každého z nás Pán Bůh povolal svým originálním způsobem k tomu, abychom byli svědky jeho svatosti a velikosti v dnešním světě.

P. ŘEHOŘ ŽÁČEK OPraem.

 


 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 30 23. – 29. července 2019

Církevní památky světovým dědictvím

Česká i německá strana Krušnohoří s historickými kostely, stříbrnými a uranovými doly a také s neblaze proslulými komunistickými lágry, kde trpěli i čeští kněží,…

celý článek


Česká pomoc Ukrajině

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner minulý týden navštívil Ukrajinu. Zúčastnil se tamní národní poutě v Zarvanici a zavítal i do míst, kde pomáhá Charita.

celý článek


Bůh a člověk na Měsíci

Před padesáti lety, 20. července 1969, vstoupil člověk poprvé na povrch Měsíce. Jak můžeme jako křesťané číst tuto dějinnou událost?

celý článek


„Stará mama“ je pořád maminka

Prarodiče jsou pro vnoučata zásadní. Jejich životní zkušenosti a vyznávané hodnoty jsou příkladem, který ty mladší táhne po zbytek jejich života.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay