Homilie: Vytrvalostí ve víře zachráníme svou duši

Vydání: 2016/46 Svatý Martin, podzimní svatý, 8.11.2016, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

V evangeliu slyšíme Ježíšovu předpověď o konci jeruzalémského chrámu. Na otázku, kdy k tomu dojde, poukazuje na zkázu, která ale lidstvo stále provází, jako jsou války, katastrofy a masivní zločiny. A to ještě nebude konec, neboť před tím vším čeká křesťany pronásledování.

Když to Lukáš zaznamenává, byl už chrám zničen, ale zlé skutky jednotlivců i skupin pokračují a svět stojí dál. Radostnou zvěst církev hlásá na všech pěti kontinentech, i když naráží na obtíže a odmítání. K tomu musíme ovšem připočíst ohrožení z vlastních řad způsobené vlažnou, zvykovou a formální vírou. I když se naše kostely v den oslavy Pánova vzkříšení naplní, vytváříme všichni, malými dětmi počínaje až po ty nejstarší, upřímné duchovní společenství, které nás provází i do všedních dnů, často naplněných starostmi? Víme o bolestech a radostech druhých, s nimiž si vyměňujeme pozdravení pokoje? A jsme ochotni přiložit ruku k dílu, když farnost nebo některý její příslušník potřebuje pomoc? Jsme připraveni pomáhat i mimo naše společenství? Jsou to otázky dost nepříjemné, ale je dobré si při nich uvědomit milosrdnou Boží lásku ke všem lidem bez rozdílu. Našemu Pánu šlo přece o to, aby měl ve světě stále dost ochotných rukou a zvláště srdcí, které našemu současnému světu pomohou setkat se s Bohem a naplňovat jeho vůli. K této službě lásky v církvi i mimo ni jsme povoláni jako věřící být Božími spolupracovníky; svým křtem jsme se k tomu přímo nebo prostřednictvím kmotrů zavázali, neboť věčná Moudrost s námi počítá a dává nám k tomu všechny předpoklady. Poznávacím znamením pro konání Boží vůle je podle Písma ze strany nevěřícího a zmateného světa odmítání, kritika, výsměch nebo pronásledování. Proto Ježíš připomíná tyto nutnosti i nám, neboť bez těchto a jiných záporných projevů by církev postrádala jeden z hlavních znaků pravověrnosti. Jak nás učí historie, skupiny pohodlných a pasivních křesťanů, sledujících jen vlastní prospěch, dříve nebo později zanikly. My starší pamatujeme nedávnou totalitu s jejími jidášskými sliby, a pokud jsme chtěli jako věřící a čestní lidé před svým svědomím obstát, bylo třeba po léta snášet tvrdou pěst tehdejší rudé totality. Dnes žijeme v relativně svobodné společnosti a k jejímu ozdravění jsme povinni přispět angažovanou vírou opřenou o stálou Pánovu přítomnost. Chasidský rabín Hešel jednou řekl: „Bůh chce, aby existovala svobodná volba, a proto čeká až dodnes. Neboť v době, kdy stál chrám, platil trest smrti a bití pro ty, kdo neplnili Boží vůli. Podle toho platily v Izraeli zákony a ty omezovaly svobodu. Dnes se to ale změnilo, takže každý beze studu veřejně hřeší a daří se mu dobře. Proto, kdo dnes žije podle Božích přikázání, je v Božích očích cenný a právě na něm závisí vykoupení.“

P. Miloslav Fiala Opraem.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay