Homilie: Vytrvalostí ve víře zachráníme svou duši

Vydání: 2016/46 Svatý Martin, podzimní svatý, 8.11.2016, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

V evangeliu slyšíme Ježíšovu předpověď o konci jeruzalémského chrámu. Na otázku, kdy k tomu dojde, poukazuje na zkázu, která ale lidstvo stále provází, jako jsou války, katastrofy a masivní zločiny. A to ještě nebude konec, neboť před tím vším čeká křesťany pronásledování.

Když to Lukáš zaznamenává, byl už chrám zničen, ale zlé skutky jednotlivců i skupin pokračují a svět stojí dál. Radostnou zvěst církev hlásá na všech pěti kontinentech, i když naráží na obtíže a odmítání. K tomu musíme ovšem připočíst ohrožení z vlastních řad způsobené vlažnou, zvykovou a formální vírou. I když se naše kostely v den oslavy Pánova vzkříšení naplní, vytváříme všichni, malými dětmi počínaje až po ty nejstarší, upřímné duchovní společenství, které nás provází i do všedních dnů, často naplněných starostmi? Víme o bolestech a radostech druhých, s nimiž si vyměňujeme pozdravení pokoje? A jsme ochotni přiložit ruku k dílu, když farnost nebo některý její příslušník potřebuje pomoc? Jsme připraveni pomáhat i mimo naše společenství? Jsou to otázky dost nepříjemné, ale je dobré si při nich uvědomit milosrdnou Boží lásku ke všem lidem bez rozdílu. Našemu Pánu šlo přece o to, aby měl ve světě stále dost ochotných rukou a zvláště srdcí, které našemu současnému světu pomohou setkat se s Bohem a naplňovat jeho vůli. K této službě lásky v církvi i mimo ni jsme povoláni jako věřící být Božími spolupracovníky; svým křtem jsme se k tomu přímo nebo prostřednictvím kmotrů zavázali, neboť věčná Moudrost s námi počítá a dává nám k tomu všechny předpoklady. Poznávacím znamením pro konání Boží vůle je podle Písma ze strany nevěřícího a zmateného světa odmítání, kritika, výsměch nebo pronásledování. Proto Ježíš připomíná tyto nutnosti i nám, neboť bez těchto a jiných záporných projevů by církev postrádala jeden z hlavních znaků pravověrnosti. Jak nás učí historie, skupiny pohodlných a pasivních křesťanů, sledujících jen vlastní prospěch, dříve nebo později zanikly. My starší pamatujeme nedávnou totalitu s jejími jidášskými sliby, a pokud jsme chtěli jako věřící a čestní lidé před svým svědomím obstát, bylo třeba po léta snášet tvrdou pěst tehdejší rudé totality. Dnes žijeme v relativně svobodné společnosti a k jejímu ozdravění jsme povinni přispět angažovanou vírou opřenou o stálou Pánovu přítomnost. Chasidský rabín Hešel jednou řekl: „Bůh chce, aby existovala svobodná volba, a proto čeká až dodnes. Neboť v době, kdy stál chrám, platil trest smrti a bití pro ty, kdo neplnili Boží vůli. Podle toho platily v Izraeli zákony a ty omezovaly svobodu. Dnes se to ale změnilo, takže každý beze studu veřejně hřeší a daří se mu dobře. Proto, kdo dnes žije podle Božích přikázání, je v Božích očích cenný a právě na něm závisí vykoupení.“

P. Miloslav Fiala Opraem.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 42 15. – 21. října 2019

Svatovítské varhany poprvé zahrály

Nové svatovítské varhany se poprvé rozezněly. Nikoli pod klenbami pražské katedrály, ale v montážním sále dílny varhanáře Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu…

celý článek


Když se sejdou následovníci Krista

Každou neděli se nad tisíci chrámů v Čechách, na Moravě i ve Slezsku rozezní zvony. Zvou ke společnému slavení mše svaté. Farnost se schází.

celý článek


Žijeme pro okamžik každého dne

Královéhradeckou diecézi koncem září navštívil indický arcibiskup PETER MACHADO z Bangalore. Mezi českými věřícími podle svých slov zažil vřelé přijetí a velký…

celý článek


Oslava každodenní svatosti

Minulou neděli se sbor světců rozrostl o pět nových jmen. Osobnosti jsou rozdílné – od kardinála a intelektuála přes řeholnici s mezinárodním věhlasem až po ženu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay