HOMILIE: Svatý Štěpán, znalec Písma i obratný řečník

Vydání: 2019/22 Páteční večer patřil Noci kostelů, 28.5.2019

Nové náboženství, které hlásali apoštolové, sklízelo úspěchy nejen v Jeruzalémě, ale postupně čím dál víc i za jeho hradbami. Ukazovalo se, že Ježíš Nazaretský a jeho poselství neupadnou v zapomnění, jak si to mnozí přáli. Křesťanského kvasu se dokonce záhy začal obávat i chrámový personál. Šlo přece o jeho věrohodnost, o možné zpochybnění duchovního a politického postavení Jeruzaléma. Apoštolové a jejich následovníci představují žijící výčitku pro velekněze, kteří sprovodili ze světa Mesiáše, a tak se opět vynořují zákazy, hrozby, násilí a nakonec další zabíjení. Mladý muž Štěpán, dobrý znalec Písma, obratný v řeči i sympatický v pohledu, podstupuje smrt. První kapky křesťanské krve padají na zem a je jasné, že pro vládnoucí třídu to rozhodně není konec.

Jeruzalém přestal být bezpečným místem. Mnoho věřících odchází raději do klidnějších končin Samařska, které díky tomu taky uslyší radostnou zvěst, ale je jasné, že věrnost Božímu Synu může mít odteď tu nejvyšší cenu. Vyprávění Skutků apoštolů, z něhož o sedmé neděli velikonoční slyšíme pouze kratičkou část, si zasluhuje poněkud hlubší pohled. Zajisté nám neuniká podobnost Štěpána a jeho Mistra. Na jejich obhajobu není nikdo zvědavý, protože rozsudek byl vynesen už předem. Zuřivost Židů i poslední slova volající po odpuštění – to vše je velmi nápadné. Rodí se nový svědek, martyr, vzor každého věřícího, který chce dokonale následovat Pána.

Krev křesťanů padá na zem stále. Denně slýcháme o těch, kdo byli povoláni k nejvyšší oběti. Seznam mučedníků se rozrůstá nejen v zemích daleko od nás. Svědectví bezmezné lásky a věrnosti, třebaže v nekrvavé podobě, žádá četné oběti neustále. Nepíší o nich noviny, ale známe je z míst, kde žijeme a kde se pohybujeme. Jsou přece mezi námi nezkompromitovaní politici, čestní obchodníci, věrní manželé, svědomití kolegové. Vždyť ten, kdo si zvolil Krista za svůj životní vzor, podstupuje denně své mučednictví navzdory síle prostředí, jež ho obklopuje. A jako se krev mučedníků stává pak semenem nových křesťanů, takovýto každodenní skrytý zápas přináší úlevu a záchranu pro náš nemocný svět.

V evangeliu zrovna slyšíme Ježíšovu velkou touhu po tom, aby to s námi dobře dopadlo. Abychom nezůstali osamoceni a nepotřební, ale abychom byli jedno: jedno spolu navzájem a současně jedno s Otcem i Synem. Jedno – i když každý zůstáváme nezastupitelným a nezaměnitelným jedincem. A takto putovali k cíli, kde budeme s ním.

P. MARCEL PUVÁK

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 37 10. – 16. září 2019

Naděje, pokoj a smíření pro Afriku

Během týdenní cesty do tří afrických zemí – do Mozambiku, na Madagaskar a Mauricius – navštívil papež František charitní centra, nemocnice, mluvil k politikům, duchovním,…

celý článek


Škola jako bezpečný přístav

Jak by měl vypadat ideální učitel našich dětí? „Chytrý,“ myslí si jeden rodič. „Spíše empatický,“ pomyslí si druhý. „Co třeba Jan Amos Komenský?“ podotkne poslední.

celý článek


Blízká setkávání na každý den v roce

Inspirativní čtení na každý den, a k tomu kvalitní obrazový doprovod, katolické kalendárium i přehled církevních úřadů a médií v ČR přináší nové vydání Cyrilometodějského…

celý článek


Jak mluvit o Božích přikázáních?

Desatero. Zákon, který Bůh dal Mojžíšovi před více než třemi tisíci lety, tisíce kilometrů od nás. A stále je platný! Jak o něm mluvit s dětmi, aby ho neměly jen…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay