HOMILIE: Stát se dokonalým učedníkem

Vydání: 2019/26-27 Putování s živým Mistrem, 25.6.2019

Nastal čas, kdy se Ježíš rozhodl odejít do Jeruzaléma. Naposledy. Učedníci vnímají, že se jedná o vážný krok, nechtějí nic zanedbat, a tak jdou napřed, aby připravili nocleh. Dochází ovšem k určitému napětí, jelikož obyvatelé samařské vesnice o žádném noclehu slyšet nechtějí, což zase rozhněvá dva z učedníků, a celá rozepře končí jejich pokáráním. I takováto téměř bizarní situace posloužila k tomu, aby Ježíš zdůraznil cíl svého poslání – přinést lidem, světu pokoj, nikoli válku.

Evangelium následně popisuje tři krátká setkání, představující tři různé výzvy následovat Pána zblízka. Opakující se požadavek je poměrně náročný. Láska k Bohu nestrpí kompromisy. Podobně jako ve Starém zákoně, kde se Elizeus musel rozloučit s dosavadními jistotami, aby mohl navázat na dílo proroka Eliáše, tak i dokonalý učedník Kristův musí být připraven zříct se všeho – majetku i rodinných pout – a nikdy takového rozhodnutí nelitovat. Jedním z nepopiratelných důkazů Ježíšova božství je ostatně obrovský zástup mužů a žen, kteří v průběhu dějin skutečně opustili všechno, aby následovali svého Pána. Vždyť pouze Bůh má právo vyžadovat bezmeznou lásku k Tomu, který je věčně živý a jehož odměna převyšuje všechny lidské dary. Naprosté odevzdání se Bohu pro nebeské Království je – podobně jako v případě mučednictví – dokladem toho, že Kristus je Spasitel člověka. Pozorného čtenáře proto nepřekvapí, že ke všem povoláním k bezvýhradnému následování, o nichž se zmiňuje dnešní evangelium, dochází právě ve chvíli, kdy se Pán vydává vstříc té nejvyšší oběti. To znamená, že také dokonalý učedník musí být připraven zříct se všeho, co má, vzít na sebe denně svůj kříž a jít za Ním, kamkoli bude třeba.

Takovými svědky Ježíše Krista jsou svatí, kteří jakožto opravdoví křesťané ukazují svým životem, že Kristus přebývá v nich. K jeho nohám bez váhání kladou vše, dokonce i své oprávněné tužby či takzvaná lidská práva. Známe to: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, rozdej…“ Příkladem podobného následování je i kněžský celibát, k němuž se v posledních dnech i v naší zemi zavázala řada mladých mužů.

Proslulá jsou slova svatého Josemaríi Escrivy, která docela trefně vystihují duchovní soužení současného věku: „Tato světová krize je krizí světců“. Porodní bolesti, o nichž píše apoštol Pavel, přivádějí na svět nové Boží děti. A zdá se, že naše generace je důkazem tohoto rozkvětu, tohoto jara církve. Ať tedy výzva ke svatosti nalezne otevřený náš sluch i naše srdce.

P. MARCEL PUVÁK
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 29 16. – 22. července 2019

Rekordní a misijní konference

Do Brna na Výstaviště se přijeli modlit, povzbuzovat ve víře i hledat své misijní dary lidé z celého Česka i Slovenska včetně zástupců mnoha komunit a hnutí. Konference…

celý článek


Korejský zápal pro víru

Zatímco křesťanů v Evropě ubývá, v jiných koutech světa se děje opak – zejména právě v Jižní Koreji, kde ještě před 150 lety byla křesťanů jen hrstka a nyní…

celý článek


Putování po klášterech: Hora Matky Boží

Hora Matky Boží, která je jedním z nejznámějších poutních míst královéhradecké diecéze, ožívá. Dřívější klášter za dobu své existence zažil slavné i temné…

celý článek


Živé Skoky představí jedinečné písničkáře

V Karlovarském kraji patří již pravidelně k létu také hudební a duchovní festival Živé Skoky. Série koncertů, modliteb a poutních mší trvá na postupně obnovovaném…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay