Homilie: Šance k proměně

Vydání: 2017/48 Začíná nejkratší adventní doba, 28.11.2017

Výzvou k bdělosti vstupujeme do letošní adventní doby. Na jejím konci máme být schopni rozlišit všemohoucího Boha ve tváři dítěte. Znamení, které vůbec není samozřejmé, podobně jako nesamozřejmé bude později znamení Kříže. Křesťanská bdělost tedy v sobě obsahuje nejen ustavičnou pozornost, ale i jemnou rozlišovací schopnost. Nesmí se zastavit u zvědavého čtení temných znamení konce, ale musí v nás zvyšovat citlivost ke znamením láskyplné Boží přítomnosti. Ne ten, který se sýčky vytrubuje předtuchy zmaru, ale ten, který se nedá zmást a v důvěře čeká Lásku, je oním vrátným z Ježíšova podobenství.

Advent je dobou dynamické, plné, tvůrčí vnitřní radosti. Tak jako Mesiášův příchod navazuje na ty nejzasutější vnitřní proudy uvnitř dějin vyvoleného národa, scelené a uskutečněné v pokorném, usebraném čekání tiché Panny Marie, máme v adventu dát znovu hlas těm nejhlubším touhám svého srdce, máme světlem z Betléma nechat ve své paměti nasvítit všechny ty dobré skutky, které pro nás Bůh vykonal, máme v usebraném naslouchání Písmu dát vyvstat slovům chvály, vděčnosti, máme rozlišit Boží přítomnost v tom, co někdy považujeme za samozřejmé, v těch, na něž jsme si možná příliš zvykli. Máme své oči odnaučit šilhání po monstrózních událostech a spíše je sklonit k zemi, již na sebe oblékl náš Spasitel, a v dělné blízkosti se s bratry a sestrami těšit nadějí, která se nevyčerpává úspěchy v tomto světě. Jen přijmeme-li za svou tuto zemi, toto tělo, naše dějiny, jen dovolíme-li Bohu, aby naše srdce zranil soucitem s těmi nejohroženějšími, budeme moci kleknout s pastýři před znamením, kterým mnozí, hledajíce něco nápadnějšího, pohrdli.

Adventní soustředění není v rozporu s činností. Předěl mezi koncem církevního roku, kdy nás texty vyzývaly k zúročení hřiven a k nezištným skutkům milosrdenství, a začátkem nového církevního roku je průsvitný. V pokoji a víře v Boha založená činnost je nejvlastnějším ovocem křesťanské kontemplace. Není tedy třeba si vyčítat, že advent bude i letos obdobím přípravy darů, setkávání s lidmi, jen je třeba tyto okamžiky vnímat jako obdarování, ne jako úkol. Láska, s kterou to konáme, ne výsledná dokonalost je tím, na čem záleží.

Křesťan, prosolený Boží milostí, by ve světě měl naplňovat úkol onoho vrátného z podobenství. Ne vrátného, který hlídá, aby do jemu svěřené pevnosti nikdo nepronikl, ale vrátného, který soustředěně čeká, aby mohl dokořán otevřít, až přijde ten, který je cestou a dveřmi pro každého člověka.

Čekání není planým časem, je příležitostí k vnitřní proměně. V neklidu kolem nás, v horečnaté snaze získat křesťany na stranu všech rádoby zachránců tradičních hodnot, vlků v rouše beránčím, má být církev, máme být my všichni podobni mnichům, jak o nich rád hovořil dobrý kardinál Basil Hume: čekají na stanici autobusu. Nikde není psáno, kdy autobus přijede, ale už samo jejich věrné čekání je znamením, že se to stane.

P. PETR A. BENEŠ CSsR
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 50 11. – 17. prosince 2018

Nuncius začal svou misi

Ve čtvrtek předal své pověřovací listiny prezidentu Zemanovi a hned další den se vydal mezi novináře i ze světských médií. Minulý pátek tak nový papežský velvyslanec,…

celý článek


Alžírští mučedníci propojili světy víry

Na devatenáct nových blahoslavených z pěti různých národů se může církev obracet od 8. prosince. V tento den papežský legát kardinál Becciu beatifikoval v severoalžírském…

celý článek


Je to, co vlastníme, vážně „naše“?

Jsme v pokušení zesvětšťovat advent i Vánoce a trávit je konzumně. Na druhou stranu vidíme bídu i v naší zemi – pracující za minimální mzdu nebo oběti exekucí. „Nerodí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay