Homilie: Přijměme vzkříšeného Pána do svého srdce!

Vydání: 2018/15 Tisíce lidí podpořily rodiny, 10.4.2018

Jak řekl Martin Buber, všechen skutečný život je setkáním.

Člověk se stává sám sebou díky vztahu k druhému „ty“, především k „Ty“ Božímu. Teprve když řeknu své „ano“ druhým, když je přijmu jako své bližní, teprve pak jsem skutečným člověkem. Filozof Emmanuel Lévinas to vyjádřil krátce: „Být zde pro druhé, nebo zemřít!“ Jestliže pravdivý mezilidský vztah dokáže změnit naši povahu, což teprve setkání se vzkříšeným Kristem! Dokladem jsou ženy, o nichž čteme v Markově 16. kapitole: Chtěly vonnými mastmi pomazat Pánovo tělo, ale našly jen prázdný hrob a anděla, který ohlásil Ježíšovo vzkříšení. A v zápětí se Pán zjevuje Marii Magdalské, a i její zármutek se mění v radost.

Podobnou zkušenost udělali i dva učedníci, kteří prchali z Jeruzaléma do Emauz. V hovoru se stále vraceli k nedávným událostem, ve kterých viděli konec svých nadějí, a tu se k nim připojil sám Ježíš. Zpočátku ho nepoznali, ale on jim připomněl některá slova Písma, která se na něho vztahují. Jejich prosba „Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se nachýlil“ vyjadřuje nejen touhu jejich srdcí, ale i základní potřebu každého z nás.

Totéž prožívali učedníci shromáždění ve večeřadle, když mezi ně přišel Kristus, aby je ujistil o svém vítězství nad smrtí. I my jsme povoláni přijmout vzkříšeného Ježíše do svého srdce, abychom se vnitřně proměnili a poznali, jaké možnosti nám připravuje víra podložená hlubokou osobní zkušeností.

Poselství evangelia je při pohledu na současný svět navýsost aktuální, neboť v něm převládají nejrůznější obavy a úzkosti. Takové pocity člověka ochromují, zbavují radosti ze života a svazují mu ruce, které by měly budovat lepší svět a vytvářet pokojné společenství.

Je stále dost těch, kdo by chtěli po vzoru velekněží a farizejů Kristovu radostnou zvěst zavřít do zapečetěného hrobu, aby nepřekážela jejich touze po ovládnutí světa. Nebojme se tedy nejen v těchto dnech, ale stále se ve svém srdci setkávat s vítězným Ježíšem, který nás chce přátelsky provázet na našich cestách, abychom svým příkladem svědčili i druhým o jeho božské vůli odpouštět a vnášet do srdcí pravou radost, která není z tohoto světa. Povzbuzuje nás k tomu papež František, který navštěvuje nejchudší rodiny, vězně, nemocné a uprchlíky.

A v krizových dobách 20. století pomáhala v chudinských čtvrtích Paříže a jiných měst přesvědčená křesťanka Madeleine Delbrelová, která evangelizovala slovem i konkrétní pomocí.

Sociální práci spojenou s hlásáním evangelia brala jako povinnost, kterou jí uložil Pán. Napsala: „‚Věčný misionář‘, Duch Svatý, kráčí uprostřed nás a vdechuje do srdcí naději na všeobecnou spásu. Nechme se jím naučit, že vzkříšený Ježíš k nám přichází po cestě, která vede k druhým. Naučme se, že přijmout Pána znamená předávat ho dál.“

P. MILOSLAV FIALA OPraem.
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 34 21. – 27. srpna 2018

Papežův kající dopis

Zranění obětí sexuálního zneužívání „nikdy nebudou promlčena“, napsal papež František v mimořádném kajícím dopise všem věřícím toto pondělí.

celý článek


Strahovský klášter s novým opatem

Vůbec první benedikce opata na pražském Strahově ve svobodné době po listopadu 1989 se uskutečnila minulý týden na svátek Nanebevzetí Panny Marie. Strahovští premonstráti…

celý článek


Manželství je celoživotní dílo

Chystáme svatbu! Sdělujeme si tu krásnou zprávu. Kolikrát ale myslíme spíš na to, jestli už máme šaty, hostinu, hudbu, výslužky. Vlastní příprava na život v manželství…

celý článek


Téma pro celou rodinu

Děti se vracejí z prázdnin. Zamíří zpět do dětského školního kolektivu. Ty silnější začnou zažívat nepřijetí a možná i ústrky. Pokud dítě s nadváhou ani s vyšší…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay