Homilie: Povolání ke svatosti

Vydání: 2018/23 Děti žehnaly svému knězi, 5.6.2018

Raniero Cantalamessa uvádí v komentáři k dnešní liturgii, že od prvotního hříchu žije člověk ve světě rozděleném mezi dvě království, naše vlastní nitro je rozpolcené a rozvrátil se náš vztah s Bohem, jak bylo popsáno v prvním čtení. Ale Ježíš překonal tuto zeď působící nepřátelství, nabídl nový život, jednotu v Duchu Svatém (srv. Ef 2,14-18).

Papež František ve své poslední exhortaci Gaudete et exsultate (Radujte se a jásejte) v úvodu nám všem napsal: „Mým skromným cílem je nechat ještě jednou rozeznít povolání ke svatosti ve snaze vtělit jej do aktuálního kontextu, s jeho riziky, výzvami a příležitostmi. Pán totiž každého z nás vyvolil, ´abychom byli před ním svatí a neposkvrnění v lásce´“ (Ef 1,4).

Jaký je ten současný kontext plnění vůle nebeského Otce, které z nás činí bratry a sestry? Jaká je cesta svatosti pro současnost? Z mnoha charakteristik, jež papež uvádí jako ne vyčerpávající výčet, mi dovolte vybrat tři:

1. Radost a smysl pro humor. Radost je průvodním znakem svatosti. Papež připomíná, že nejde o radost individuální a konzumní, která je spíše pouhým pomíjivým potěšením, ale o radost, která v těžkých chvílích, jichž nejsme ušetřeni, „vždy zůstává alespoň paprskem světla, který se rodí z osobní jistoty, že jsme nekonečně a nade vše milováni“ (EG, 6). To je znamení evangelia, tj. radostné zvěsti! Mezi radostnými světci oplývajícími smyslem pro humor je to zvláště sv. Thomas Morus, jenž ve své modlitbě prosí: „Dej mi, prosím, humor, Pane, a milost, abych chápal vtip, ať mám radost ze života a umím druhé potěšit.“

2. Vždycky v Pánově světle. Rozlišit podstatné a důležité od nedůležitých okrajových skutečností umožňuje svobodně konat Boží vůli. Papež věrný své ignaciánské spiritualitě připomíná, že jako křesťané známe prostředek k tomuto rozlišování. „Proto prosím všechny křesťany, aby neopomíjeli každý den vést dialog s Pánem, který nás má rád, a upřímně zpytovali svědomí. Zároveň nás rozlišování vede k rozpoznání konkrétních prostředků, které podává Pán ve svém tajuplném plánu lásky, abychom neulpěli pouze na dobrých úmyslech“ (GeE, 169).

3. Bdělí a důvěřující. Jsme v boji se zlem. Sv. Pavel v listě Efezanům píše, že bojujeme proti duchovním osobním mocím zla, nejen proti silám viditelného (hmotného) světa. Adorace Eucharistie a častá účast při slavení mešní oběti, rozjímání Božího slova, doprovázení přímluvou Panny Marie, služba bližním, misijní zápal – to vše jsou znaky bdělých křesťanů důvěřivě spoléhajících na Boží vítěznou moc.

Moc vám doporučuji najít si text papežovy encykliky a přečíst si jeho vroucí slova, která nám připomínají, že všednodenní svatost není nedosažitelná skutečnost. Naopak! Všichni máme toto povolání.

P. VÍT ZATLOUKAL

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 24 11. – 17. června 2019

Vstoupili do křesťanské dospělosti

Svátost křesťanské dospělosti neboli biřmování přijali při nedělní slavnosti Seslání Ducha Svatého v uplynulých dnech především mladí lidé po celé republice.

celý článek


Počet svateb stoupá

Loni se v Česku konalo nejvíce svateb od roku 2007. Církevních byla desetina: 5 470 z 54 470.

celý článek


Duchovní poselství slavného mostu

Kolikrát už jste šli po pražském Karlově mostě? A víte, že se řadí mezi posvátná místa hlavního města? Následující text, jehož autor o této vzácné památce nedávno…

celý článek


Dorůst ve společenství vrstevníků

„To s ním tříská puberta“ je věta, kterou dospívajícího kluka stoprocentně nenadchnete. Aniž bychom si to uvědomili, obsahuje hodnocení, v němž mu sdělujeme, že…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay