HOMILIE: Najít se v postavách Svatého týdne

Vydání: 2019/15 Slavíme Květnou neděli, 9.4.2019

Dnešní neděle má dvě jména: jednak se nazývá „Květnou“ (což je její současný název), ale také se jí říká „Pašijová“ (jak se nazývala dříve). Oba názvy jsou správné, protože každý z nich vystihuje něco podstatného z dnešní liturgie. Ta totiž zpřítomňuje jak Kristův vjezd do Jeruzaléma, kdy byl davem vítán palmovými větvičkami (odtud „Květná neděle“, průvod s ratolestmi a evangelijní úryvek na jeho začátku), tak zároveň předjímá celé Kristovo následné utrpení na kříži (odtud název „Pašijová“, a to podle jména částí evangelia pojednávajících o umučení Páně).

Spojení těchto dvou momentů je dáno především jejich časovou i obsahovou blízkostí. Kristovým vjezdem do Jeruzaléma, jen několik dní před velikonočními svátky, skutečně začíná poslední týden jeho pozemského života, vrcholící velikonočními událostmi, smrtí na kříži, sestoupením mezi mrtvé, následným zmrtvýchvstáním a zjevením se učedníkům. Konec je tak důvodem začátku, kříž a zmrtvýchvstání cílem příchodu do Jeruzaléma.

Nejde ale jen o tuto časovou blízkost a logickou podmíněnost. Liturgické propojení vjezdu do Jeruzaléma s velikonočními událostmi je mnohem bohatší. Mimo jiné nám odhaluje také něco důležitého v nás samotných. Novozákonní texty jsou přeci nejen svědectvím (a liturgické dění nejen zpřítomněním) toho, co se stalo, ale zároveň – v rámci alegorické četby a živé účasti – i obrazem nás samých. Můžeme a máme se nacházet v jednotlivých biblických postavách a v jejich vztahu k Pánu Ježíši nacházet – jako v jakémsi zrcadle – i svůj vlastní vztah.

A tak se můžeme zkusit najít v jednotlivých postavách Svatého týdne: v davu, který Krista dnes radostně vítá „Hosana Synu Davidovu“, ale za pár dní bude ze strachu křičet „Na kříž s ním“; v Jidášovi, který Ježíše v rozhodující chvíli zradí; v Petrovi, který se na Velký pátek na vše bude dívat jen zpovzdálí, z bezpečí davu – a nakonec Krista zapře a uteče; v Janovi nebo v ženách, kteří naopak věrně zůstanou s Ježíšem i pod křížem.

Inspirací k takovému rozjímání nám může být třeba i slavné a krásné filmové zpracování Evangelia podle Matouše jinak kontroverzního režiséra Piera Paola Pasoliniho. Jeruzalémské scény nafilmoval právě jakoby z pohledu jejich svědků, z určité vzdálenosti, často přímo z davu. Možná proto, aby divák, vtažen takto do děje, se sám mohl snadněji v jednotlivých aktérech rozpoznat a tím poznat, na čí straně stojí.

Celé pašije, předznamenané úryvkem o vjezdu do Jeruzaléma, se totiž dnes před námi rozevírají ne nepodobně nějakému „filmu“. Zaposlouchejme se do nich, skrze slova se zahleďme do událostí samotných, buďme povzbuzeni ve víře v jejich skutečnost a zatužme být když už ne přímo apoštolem Janem, tak aspoň Petrem, který se po svém hříchu hořce rozplakal a obrátil se…

P. JAN HOUKAL

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 4 21. – 27. ledna 2020

Neziskovky roku? Ty, co chrání život

Uznáním pro křesťanské charitativní organizace, které chrání život od začátku do konce, bylo minulý týden udílení cen Neziskovka roku. Uspěla hospicová péče i organizace,…

celý článek


Velehradská pouť za jednotu

Svátek Panny Marie, Matky jednoty křesťanů, slavili lidé v neděli 19. ledna na poutním místě při mši svaté, kterou celebroval biskup Josef Hrdlička.

celý článek


Poznávat lépe Boha

Blíží se termíny přihlášek na vysoké školy. Desítky lidí se ročně hlásí na studium teologie – denní i dálkové. K čemu vlastně takové studium je? Jde jen o zálibu,…

celý článek


Promodlená služba

Nenápadná budova, úzké dveře a neprůhledná výloha mezi pekárnou a sokolovnou na náměstí v Lysé nad Labem. Nad ní kresba dvou osob, které se o sebe opírají, a nápis…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay