HOMILIE: Na počátku jsme tvrdé srdce neměli

Vydání: 2018/40 Biskupové prosili za odpuštění, 2.10.2018

Dnešní bohoslužba slova vypovídá o manželství a o jeho hodnotě. Bůh lidem dává důležitou informaci, že „není dobré, aby byl člověk sám“ a o jeho nerozlučitelnosti: „Co tedy Bůh spojil, člověk nerozlučuj.“

A my v tom dnešním evangeliu můžeme vidět ještě jednu velmi důležitou věc. Když Ježíš mluví o Mojžíšově zákoně, který umožňoval rozluku manželství, mluvil o důvodu, proč bylo ve starozákonní době možné rozloučit manželství.

Ale ten Ježíšův argument je zvláštní. Čekali bychom, že to bude možné kvůli nevěře, nebo kvůli domácímu násilí, nebo kvůli alkoholu, nebo kvůli tomu, že to spolu ty dva manžele už nebavilo, že se odcizili, nebo kvůli kariéře jednoho z nich... Ne. Ježíš říká: „To kvůli tvrdosti vašeho srdce vám Mojžíš umožnil rozvést se.“

Myslím, že tady Ježíš pojmenoval jednu z největších nemocí srdce člověka. Tvrdost srdce. Takové člověk nemusí mít jen k manželovi nebo manželce, ale může je mít ke svým sourozencům, rodičům, přátelům, a dokonce i k neznámým lidem. K imigrantům, hříšníkům, lidem jiné barvy pleti nebo náboženství, k lidem bez domova, k lidem, kteří vyznávají jiného boha nebo patří do jiné církve. Ke komukoliv.

A tvrdé srdce je ta hlavní příčina, kvůli které naše vztahy ztroskotávají, proč se lidé od sebe oddělují, přestávají spolu komunikovat – a to nejdůležitější: tvrdé srdce je příčinou, proč lidé opouštějí svého Boha.

Ježíš neříká: „No, lidi, no tak když už teda máte tvrdé srdce, tak se teda můžete rozvést,“ ale říká: „Ale Bůh to takhle nechtěl. Na počátku to takhle nebylo.“ Neztrácí ze zřetele ideál, ke kterému musíme směřovat. Možná to pro nás zní trochu nepříjemně: Bůh něco chce a taky něco nechce. Na počátku životů lidí to tak nebylo, že by měli tvrdé srdce. Nikdo se tak nenarodil. To vlivem různých životních událostí, špatných zkušeností, životních zranění a těžkostí může srdce ztvrdnout. A to je zlé.

Jestliže totiž srdce člověka ztvrdne vůči druhému, tak zákonitě ztvrdne i vůči Bohu. Jestliže totiž srdce člověka ztvrdne vůči Bohu, tak zákonitě ztvrdne i vůči člověku. Tato úměrnost platí. Bohužel. A tragédie je v tom, že my s tvrdým nebo zatvrzeným srdcem před Boha prostě přijít nemůžeme, protože Bůh nás volá k tomu, abychom milovali jeho i bližní, ne abychom vůči nim byli zatvrzelí.

V životě jsme spojeni s mnoha lidmi. Nejen se životním partnerem, ale s Bohem, s rodinou, s přáteli, které Bůh dal do naší blízkosti. Naše srdce by nemělo být tvrdé vůči nikomu. To je těžký úkol. Snad jen Bůh, který dává svítit slunci na dobré i zlé, to po nás může chtít.

Prosme Boha, aby uzdravil naše srdce, nebo lépe řečeno ty části našich srdcí, které zatvrdly, ať už vůči nějakému konkrétnímu člověku, nebo vůči jemu samotnému. Abychom opět mohli být takoví, jaké nás stvořil. Lidmi, jejichž srdce dokáže milovat.

P. ROBERT BERGMAN
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 42 15. – 21. října 2019

Svatovítské varhany poprvé zahrály

Nové svatovítské varhany se poprvé rozezněly. Nikoli pod klenbami pražské katedrály, ale v montážním sále dílny varhanáře Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu…

celý článek


Když se sejdou následovníci Krista

Každou neděli se nad tisíci chrámů v Čechách, na Moravě i ve Slezsku rozezní zvony. Zvou ke společnému slavení mše svaté. Farnost se schází.

celý článek


Žijeme pro okamžik každého dne

Královéhradeckou diecézi koncem září navštívil indický arcibiskup PETER MACHADO z Bangalore. Mezi českými věřícími podle svých slov zažil vřelé přijetí a velký…

celý článek


Oslava každodenní svatosti

Minulou neděli se sbor světců rozrostl o pět nových jmen. Osobnosti jsou rozdílné – od kardinála a intelektuála přes řeholnici s mezinárodním věhlasem až po ženu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay