Homilie: Láska v pravdě

Vydání: 2018/18 Na festival víry se všemi diecézemi, 2.5.2018

Ježíšova slova „Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání“ jsou propojena s příslibem příchodu Ducha pravdy.

Papež Benedikt XVI. ve své encyklice Láska v pravdě (CiV) píše: „Jen v pravdě láska zazáří a může být opravdově prožívána. Pravda je světlem, které dává lásce smysl a hodnotu. Toto světlo je zároveň světlem rozumu i víry a skrze ně člověk poznává lásku v její přirozené i nadpřirozené pravdě. Díky němu chápe rozum význam lásky jakožto daru, přijetí a společenství. Bez pravdy láska upadá do sentimentality. Stává se prázdnou skořápkou, kterou lze dle libosti naplnit čímkoli. V kultuře bez pravdy je právě toto osudovým nebezpečím pro lásku.“ (CiV, 3) Žijeme v době nazývané „post-truth“ (angl. po-pravdivé), ve společnosti, která nevěří v Boha, a proto věří všemu možnému i nemožnému. Je to ten svět, o němž Ježíš sám říká, že nemůže Ducha pravdy přijmout. My však nejsme děti světa. Máme být dětmi světla, v nichž Duch pravdy přebývá, „bezelstní jako holubice a obezřetní jako hadi“. (Mt 10,16)

Benedikt XVI. připomíná, že „Caritas je láska přijatá i darovaná. (…) Je to láska tvůrčí, skrze niž jsme; láska výkupná, skrze niž jsme znovuzrozeni. (…) Jako ti, kdo přijímají Boží lásku, jsou lidé ustanoveni k tomu, aby byli nositeli lásky, jsou povoláni učinit ze sebe nástroje milosti, aby se Boží láska šířila a aby se vytvářely svazky vzájemné lásky. (…) Caritas in veritate je princip, od něhož se odvíjí sociální nauka církve, princip, který nabývá své účinné formy v kritériích, jimiž se řídí morální jednání. Chtěl bych poukázat především na dvě z nich, jež jsou zvlášť zapotřebí při úsilí o rozvoj v globalizující se společnosti: spravedlnost a společné dobro.“ (CiV, 5 a 6)

Spravedlnost je prvotní cestou lásky a její „minimální mírou“, jak připomíná bl. Pavel VI. Zakoušíme-li pocity nespravedlnosti a rozhořčuje-li nás nespravedlnost světa, začněme nejprve zpytováním vlastního svědomí. Jak často máme víc, než potřebujeme?! Jak často je bohatství našeho života vytvářeno na úkor chudých?! Jak často jsou naše vztahy zatíženy sebestředností?!

Společné dobro, které lidé hledají a kterého dosahují tím, že utvářejí společenskou komunitu, představuje záruku dobra osob, rodin i společnosti. (Kompendium sociální nauky církve, 61) I tato skutečnost je pobídkou k zamyšlení, nakolik jako křesťané žijeme angažovaně ve svých farnostech, obcích, vlasti či celé zemi.

Bratr Roger z Taizé se modlil: „Ježíši Kriste, Vnitřní Světlo, dopřej mi, abych přijal tvou přítomnost, abych poznal radost. Miluji tě – možná že ne tak, jak bych chtěl, ale miluji tě. Lásko nad všechnu lásku, ty to víš, dám za tebe a za tvé evangelium i svůj život.“ Kéž se to stane pravdou naší lásky k Ježíši.

P. VÍT ZATLOUKAL

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 47 19. – 25. listopadu 2019

Svobodu musíme denně opatrovat

Slavnostní bohoslužba ve svatovítské katedrále v sobotu završila národní pouť a byla též vrcholem církevních oslav a poděkováním za 30 let svobody. Mši celebroval kardinál…

celý článek


Jsme svědky pravdy?

Právě v těchto dnech před třiceti lety prožívali lidé v Československu období velké naděje. Mottem této bouřlivé etapy moderní historie se stala věta, které se dnes…

celý článek


Dramata Jana Pavla II.

Historickou roli papeže Jana Pavla II. v návratu svobody do našeho regionu přiblížil v bazilice sv. Petra ve Vatikánu během národní pouti při mši svaté pomocný biskup pražský.

celý článek


Češi na audienci u papeže

Tisíce českých poutníků si na závěr římské části národní pouti při středeční audienci vyslechly povzbuzení papeže Františka, některé děti se navíc svezly papamobilem.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay