Homilie: Kým Pán Ježíš vlastně je?

Vydání: 2016/51 Z Betléma na sváteční stůl, 13.12.2016, Autor: Jan Houkal

Jestliže na první neděli adventní se před námi rozevřela perspektiva konce světa (ve smyslu přípravy na Kristův příchod, který ještě nenastal) a jestliže na druhou a třetí byla v popředí postava Jana Křtitele (majícího připravit nový příchod Páně do našeho srdce a života), tak dnes se v evangeliu otevírají události narození Páně už přímo předcházející (to je rozměr adventu jako bezprostřední přípravy na oslavu příchodu Krista, který už nastal, na Vánoce).

Všechna tři dnešní biblická čtení jsou vlastně o tomtéž: kým Pán Ježíš, který na svět přišel a znovu na něj přijde a který stále má přicházet do našeho života, vlastně je. Nejprve zaznívá Izaiášovo proroctví o početí panny a narození Emanuela. Evangelista Matouš nás zpravuje o události zvěstování (ovšem z pohledu sv. Josefa, a proto – na rozdíl od Lukáše, který tak činí z pohledu Mariina – nás nezpravuje o žádných detailech). Apoštol Pavel pak ve čtení druhém vyznává, kým Ježíš je: Boží Syn, jehož lidské narození bylo předpovězeno proroky a jehož Božství se projevilo mocnými činy. Týden před Vánocemi tedy zaznívá základní křesťanské vyznání: Pán Ježíš je pravý Bůh a pravý člověk v jedné osobě.

Je to právě panenské početí, které je základem této pravdy a které ji také v dějinné chronologii evangelia zjevuje jako první: Pán Ježíš je po tatínkovi Bůh, po mamince člověk. Bůh Otec mohl svého Syna poslat na svět i jiným způsobem, ale panenské početí Ježíšův původ dobře ozřejmuje. Není proto divu, že právě tato událost byla od počátků křesťanství okolním světem různě popírána a zesměšňována: Ježíšovým otcem je Josef nebo nějaký jiný muž, panna bez muže počnout nemůže, je to jen mýtus, který rané křesťanství formulovalo pro potvrzení své víry. A podobně je tomu dodnes.

Přesto je panenské početí novozákonním svědectvím, které i při všem moderním výkladu Písma není možné redukovat na nějaký obraz. To bychom museli popřít nejen evangelium (a i o osm století starší proroctví Izaiášovo), ale i celé následné křesťanství vyznávající Ježíše jako Božího Syna „narozeného z Panny“.

Není navíc vůbec žádný důvod se znepokojovat tím, že se jedná o zázrak. Chce-li se totiž Bůh v našem světě jako Bůh projevit, pak tak činí způsobem tento svět přesahujícím. Zázraky – a Mariino panenské početí je už starými církevními otci vnímáno jako jeden z největších zázraků – jsou naopak něčím, co pravost evangelia jakožto radostné zvěsti o Božím příchodu mezi nás jen potvrzuje. Mnohem jednodušší by přeci bylo Synovu sestoupení z nebe přisoudit například nějaké přirozené vysvětlení, anebo naopak mu připsat nějaké zcela mimořádné a všem zřejmé projevy. Evangelium tak nečiní. Proto jeho prosté svědectví o narození z Panny je spíše povzbuzením, že v Ježíši nepřišel na zem jen obyčejný člověk, ale opravdu Boží syn, a to způsobem, jak si přál přijít, aby mohl s námi zůstat „po lidsku“ i nadále. A na tom přece naše víra stojí a padá.

P. Jan Houkal
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 8 18. – 24. února 2020

Pro církev s amazonskou tváří

Papež František zveřejnil apoštolskou exhortaci „Milovaná Amazonie“.

celý článek


Sestupme z hlavy do srdce

Slýcháváme řadu dobrých rad, jak předcházet infarktu a dalším srdečním onemocněním úpravou jídelníčku či sportem, ale jak často bereme ohled na svá srdce ve významu…

celý článek


Velkolepé dědictví Tovaryšstva

Z historického pohledu problematický seriál o životě Marie Terezie nabídl obraz jezuitů, který odpovídá tradiční propagandistické karikatuře. Po tolika studiích o historii…

celý článek


Prožít půst napříč generacemi

Je tu postní doba. Jako každý rok, a přitom vždy jiná. Jak ji strávit v rodině, napříč generacemi, když se děti, dospělí a staří lidé postí úplně jinak? Je možné…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay