Homilie: Ježíš nás zve k opravdovému křesťanství plnému ohně

Vydání: 2016/33 Olympiáda pod Ježíšovou náručí, 12.8.2016, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

Ježíš si tedy přeje, aby se jeho oheň plně rozhořel, aby brzy došlo k rozlišení duchů, aby se věřící shromáždili v jeho církvi a aby jejich přesvědčivá víra nebyla zeslabena vlažností některých nebo dokonce potlačena nepřáteli. O jeho slovech uvažoval např. Vincent van Gogh takto: „Kdo má v sobě a ve své duši oheň, nemůže jej schovat pod poklici; proto člověk raději hoří, než aby jen doutnal.“ Malíř měl jistě na mysli nejen vřelý vztah k umění, ale i opravdovou víru opřenou o zvěst evangelia.

Je naše víra natolik silná, že obstojí před pokušeními doby, před výsměchem okolí nebo před naléhavými obtížemi denního života? Má se podobat ohni, který jasně hoří i v temných chvílích, kdy se místo rozhodného postoje nabízejí levné kompromisy, které ovšem zeslabují církev i její svědectví. Nepropadejme iluzi, že vytoužený pokoj přijde na zem bez našeho přispění, bez naší jasně projevené víry. Hledání Božího království a jeho spravedlnosti vyžaduje naši aktivní spolupráci, jak to přečasto dosvědčují životy vyznavačů, mužů a žen, kteří pro Boží věc obětovali nejen majetek a zdraví, ale často i život. Ježíš mluví ne o laciném pokoji, ale o rozdělení lidí dokonce v jednom domě a navazuje na starozákonního Micheáše (7,6): „Každý má nepřátele ve vlastním domě.“ Prorok si tehdy stěžoval na rozdělení uvnitř Izraele a situace se zhoršila příchodem a působením Ježíše Krista: „Od nynějška totiž bude rozděleno pět lidí v jednom domě.“

Pán daruje své církvi oheň Ducha, který umožňuje sjednocení a vzájemné porozumění věřících, které pak vede ke spolupráci ve všem dobrém a spravedlivém: to je opravdový pokoj slíbený těm, kteří Boha opravdově milují, respektují plně jeho zákon a pomáhají uskutečňovat jeho vůli. Překonávají různá pokušení a odmítají jakékoli změkčování Desatera, jak k němu v současnosti u vlažné víry může v podobě tzv. „salámové morálky“ docházet (když se z mravních ustanovení vybírá jen to, co se momentálně hodí). Ježíš požaduje to, o čem mluví v předchozích odstavcích Lukášovy zvěsti: odsuzuje snahy pohanů, kteří se snaží odvrátit křesťany od víry, a prohlašuje: „Kdo je váš poklad, tam je i vaše srdce!“

A co je tedy naším pokladem, o nějž usilujeme? Je-li naším zájmem šíření víry a upevnění vlastní křesťanské obce, pak musíme nutně počítat i s neporozuměním okolí, dokonce i ve vlastní rodině, se snahou přemluvit nás k tomu, čemu se říká „užívání života“, nebo s nabídkou levnější religiozity, ať k nám přišla z východu nebo západu. Boží vůle se má naplno uskutečnit v nebi i na zemi, také s naší pomocí. Ježíš přišel, aby nás k tomu vyzval.

P. Miloslav Fiala OPraem.

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 25 20. – 26. června 2017

Chléb života, jenž uzdravuje paměť

„Ať nás tento ‚Chléb jednoty‘ uzdraví z ambice ovládat druhé, z chtivosti hrabat pro sebe, z rozněcování nesouhlasu a ze šíření kritik; ať v nás vzbudí radost...,“…

celý článek


Lidová zbožnost do muzea nepatří

O tradičních podobách zbožnosti ve světě zvýšené mobility, prudce se rozvíjejících informačních technologií a všudypřítomné masové kultury hovoříme s pastorálním…

celý článek


Čínský kardinál proti kompromisům

Kardinál Joseph Zen Ze-kiun SDB, emeritní hongkongský biskup (85), navštívil v uplynulých dnech Prahu. Někdejší člen papežské komise pro otázky čínské církve je na…

celý článek


Milujeme, protože jsme milováni

Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova ustanovil v roce 1856 papež Pius IX. na pátek po druhé neděli po Seslání Ducha Svatého. Úctu k božskému Srdci Páně šířila…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay