Homilie: Ježíš nás zve k opravdovému křesťanství plnému ohně

Vydání: 2016/33 Olympiáda pod Ježíšovou náručí, 12.8.2016, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

Ježíš si tedy přeje, aby se jeho oheň plně rozhořel, aby brzy došlo k rozlišení duchů, aby se věřící shromáždili v jeho církvi a aby jejich přesvědčivá víra nebyla zeslabena vlažností některých nebo dokonce potlačena nepřáteli. O jeho slovech uvažoval např. Vincent van Gogh takto: „Kdo má v sobě a ve své duši oheň, nemůže jej schovat pod poklici; proto člověk raději hoří, než aby jen doutnal.“ Malíř měl jistě na mysli nejen vřelý vztah k umění, ale i opravdovou víru opřenou o zvěst evangelia.

Je naše víra natolik silná, že obstojí před pokušeními doby, před výsměchem okolí nebo před naléhavými obtížemi denního života? Má se podobat ohni, který jasně hoří i v temných chvílích, kdy se místo rozhodného postoje nabízejí levné kompromisy, které ovšem zeslabují církev i její svědectví. Nepropadejme iluzi, že vytoužený pokoj přijde na zem bez našeho přispění, bez naší jasně projevené víry. Hledání Božího království a jeho spravedlnosti vyžaduje naši aktivní spolupráci, jak to přečasto dosvědčují životy vyznavačů, mužů a žen, kteří pro Boží věc obětovali nejen majetek a zdraví, ale často i život. Ježíš mluví ne o laciném pokoji, ale o rozdělení lidí dokonce v jednom domě a navazuje na starozákonního Micheáše (7,6): „Každý má nepřátele ve vlastním domě.“ Prorok si tehdy stěžoval na rozdělení uvnitř Izraele a situace se zhoršila příchodem a působením Ježíše Krista: „Od nynějška totiž bude rozděleno pět lidí v jednom domě.“

Pán daruje své církvi oheň Ducha, který umožňuje sjednocení a vzájemné porozumění věřících, které pak vede ke spolupráci ve všem dobrém a spravedlivém: to je opravdový pokoj slíbený těm, kteří Boha opravdově milují, respektují plně jeho zákon a pomáhají uskutečňovat jeho vůli. Překonávají různá pokušení a odmítají jakékoli změkčování Desatera, jak k němu v současnosti u vlažné víry může v podobě tzv. „salámové morálky“ docházet (když se z mravních ustanovení vybírá jen to, co se momentálně hodí). Ježíš požaduje to, o čem mluví v předchozích odstavcích Lukášovy zvěsti: odsuzuje snahy pohanů, kteří se snaží odvrátit křesťany od víry, a prohlašuje: „Kdo je váš poklad, tam je i vaše srdce!“

A co je tedy naším pokladem, o nějž usilujeme? Je-li naším zájmem šíření víry a upevnění vlastní křesťanské obce, pak musíme nutně počítat i s neporozuměním okolí, dokonce i ve vlastní rodině, se snahou přemluvit nás k tomu, čemu se říká „užívání života“, nebo s nabídkou levnější religiozity, ať k nám přišla z východu nebo západu. Boží vůle se má naplno uskutečnit v nebi i na zemi, také s naší pomocí. Ježíš přišel, aby nás k tomu vyzval.

P. Miloslav Fiala OPraem.

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 17 25. dubna – 1. května 2017

Tisíce lidí podpořily nenarozený život

Rodiny, řeholníci, politici i známí umělci podpořili letošní Pochod pro život, který v sobotu prošel Prahou.

celý článek


Polsko připomnělo kořeny Evropy

Poslání polských primasů, jejichž úřad trvá už 600 let, a odkaz svatého Vojtěcha – duchovního svorníku střední Evropy si o svátku tohoto mučedníka připomněli poutníci…

celý článek


Loni bylo kvůli víře zabito na 90 tisíc křesťanů

Křesťanská mezinárodní solidarita (CSI) je nevládní lidskoprávní organizace založená v roce 1977 ve Švýcarsku, která už 25 let monitoruje pronásledování křesťanů…

celý článek


Zkuste práci pro nemocné

Mezi stovkou žen, přihlášených do soutěže Sestra roku, byla letos odbornou porotou mezi tři finalistky vybrána ANGELIKA OSOVSKÁ, vrchní sestra Charitní ošetřovatelské…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay