Homilie: Ježíš nás vyzývá: Věřte celou bytostí!

Vydání: 2016/40 Papež: Svatý je jen mír, nikoli válka, 27.9.2016, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

Evangelium nám ukazuje lidskou stránku apoštolů, kteří prosí Ježíše o více víry. Znamená to, že jí mají málo? Nebo nevědí nic o tom, co „obyčejná“ víra dokáže?

Pánova odpověď ukazuje na tuto druhou možnost: „Kdybyste měli víru jako hořčičné zrnko a řekli této moruši: ‚Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře!‘, poslechla by vás.“ O zrnu čteme u Marka (4,31): „Když se (hořčičné zrno) zasévá do země, je menší než všechna semena na zemi.“ Minimum víry, to chce Ježíš říci svým podobenstvím, stačí k vytržení stromů nebo k přenášení hor. Ostatně často ve svých podobenstvích používá silný kontrast, když teď malému semínku přisuzuje velkou sílu působící i na značnou vzdálenost. Učedníci by chtěli mít větší víru, ale slyší odpověď, že stačí její minimum, aby dokázala obdivuhodné věci. Jde o naprostou důvěru v Boží moc a sílu, tedy nikoli ve vlastní možnosti. Evangelista zmiňuje v dalším neužitečné služebníky, kde se mluví o bezpodmínečné službě těch, kteří uznávají Boha jako svého jediného pána, jemuž slouží ze vší moci a síly.

Ježíš objasňuje apoštolům při poslední večeři, že je vinným kmenem a oni jsou ratolestmi: „Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic.“ A následuje jeho příslib, že se pak osvědčí jako jeho učedníci. To znamená, že schopnost hlásat Boží království nepramení z nich, ale z Pána, který je poslal. Zde se potvrzuje, že na rozdíl od domnění apoštolů nejde o slabou nebo silnou náklonnost, ale o víru jako takovou. Ten, kdo nevěří, je zahleděn pouze na sebe a na vlastní schopnosti a možnosti. Na rozdíl od takového postoje, i dnes bohužel velmi rozšířeného, věřící člověk vnímá svým rozumem i srdcem Boží přítomnost a pevně důvěřuje jeho moci a lásce. Kdo takovou víru vyznává celou svou bytostí, i když ji nedokáže vyjádřit slovy a považuje ji za slabou, může dokázat i nemožné. Je schopen přijmout svůj život se vší jeho nejistotou a nedostatečností, se všemi riziky a nebezpečími, a s nejistou a nepřehlednou budoucností. Obstojí ve všech zkouškách, protože s veškerou nadějí vzhlíží k Hospodinu. Filozof K. Říha SJ v jednom kázání řekl: „Abychom přítomnost Božího království zakusili, potřebujeme nové smysly a nové srdce. Jen pokud budou naše smysly i srdce očištěny a proměněny, budeme vidět neviditelné světlo a cítit blažený dotyk Boží blízkosti. Nebudeme vidět jen černé dřevo kříže, ale budeme vnímat i neviditelné paprsky, které z něho vycházejí. Naše víra bude pak živá a účinná.“ Záleží tedy na nás, zda umožníme světlu Ducha Svatého, aby zcela prozářilo naši bytost a pomohlo v nás uskutečňovat odvěký Boží plán.

P. Miloslav Fiala OPraem.

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 25 19. – 25. června 2018

Chudoba hrozí pětině mladých lidí

Pětinu mladých lidí v Česku, což je asi 300 tisíc, ohrožuje chudoba. Vyplývá to z průzkumu, který pro Charitu ČR a Českou biskupskou konferenci zpracovala agentura Median.…

celý článek


Pane, nauč nás modlit se

Aktuální téma Katolického týdeníku se z různých úhlů věnuje modlitbě a jazyku. Skrze oboje bychom měli duchovně růst. Pro sebe i pro ty, které máme rádi a kterým sloužíme.

celý článek


Do Panamy k Jezulátku

Jaké to bude v Panamě? Setkání mládeže s papežem se tam sice uskuteční až příští rok, ale vedoucí Sekce pro mládež P. Kamil Strak začal minulý týden přípravy přímo…

celý článek


Italové si vždycky nějak pomohou

Diplomat a bývalý arcibiskup Trenta (Tridentu) LUIGI BRESSAN nedávno navštívil Prahu spolu se stovkou obyvatel severoitalského horského regionu v údolí Valle di Ledro. Přijeli…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay