Homilie: Ježíš nás vyzývá: Věřte celou bytostí!

Vydání: 2016/40 Papež: Svatý je jen mír, nikoli válka, 27.9.2016, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

Evangelium nám ukazuje lidskou stránku apoštolů, kteří prosí Ježíše o více víry. Znamená to, že jí mají málo? Nebo nevědí nic o tom, co „obyčejná“ víra dokáže?

Pánova odpověď ukazuje na tuto druhou možnost: „Kdybyste měli víru jako hořčičné zrnko a řekli této moruši: ‚Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře!‘, poslechla by vás.“ O zrnu čteme u Marka (4,31): „Když se (hořčičné zrno) zasévá do země, je menší než všechna semena na zemi.“ Minimum víry, to chce Ježíš říci svým podobenstvím, stačí k vytržení stromů nebo k přenášení hor. Ostatně často ve svých podobenstvích používá silný kontrast, když teď malému semínku přisuzuje velkou sílu působící i na značnou vzdálenost. Učedníci by chtěli mít větší víru, ale slyší odpověď, že stačí její minimum, aby dokázala obdivuhodné věci. Jde o naprostou důvěru v Boží moc a sílu, tedy nikoli ve vlastní možnosti. Evangelista zmiňuje v dalším neužitečné služebníky, kde se mluví o bezpodmínečné službě těch, kteří uznávají Boha jako svého jediného pána, jemuž slouží ze vší moci a síly.

Ježíš objasňuje apoštolům při poslední večeři, že je vinným kmenem a oni jsou ratolestmi: „Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic.“ A následuje jeho příslib, že se pak osvědčí jako jeho učedníci. To znamená, že schopnost hlásat Boží království nepramení z nich, ale z Pána, který je poslal. Zde se potvrzuje, že na rozdíl od domnění apoštolů nejde o slabou nebo silnou náklonnost, ale o víru jako takovou. Ten, kdo nevěří, je zahleděn pouze na sebe a na vlastní schopnosti a možnosti. Na rozdíl od takového postoje, i dnes bohužel velmi rozšířeného, věřící člověk vnímá svým rozumem i srdcem Boží přítomnost a pevně důvěřuje jeho moci a lásce. Kdo takovou víru vyznává celou svou bytostí, i když ji nedokáže vyjádřit slovy a považuje ji za slabou, může dokázat i nemožné. Je schopen přijmout svůj život se vší jeho nejistotou a nedostatečností, se všemi riziky a nebezpečími, a s nejistou a nepřehlednou budoucností. Obstojí ve všech zkouškách, protože s veškerou nadějí vzhlíží k Hospodinu. Filozof K. Říha SJ v jednom kázání řekl: „Abychom přítomnost Božího království zakusili, potřebujeme nové smysly a nové srdce. Jen pokud budou naše smysly i srdce očištěny a proměněny, budeme vidět neviditelné světlo a cítit blažený dotyk Boží blízkosti. Nebudeme vidět jen černé dřevo kříže, ale budeme vnímat i neviditelné paprsky, které z něho vycházejí. Naše víra bude pak živá a účinná.“ Záleží tedy na nás, zda umožníme světlu Ducha Svatého, aby zcela prozářilo naši bytost a pomohlo v nás uskutečňovat odvěký Boží plán.

P. Miloslav Fiala OPraem.

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 21 21. – 27. května 2019

Chrámy zvou k noční návštěvě

Více než 1 600 kostelů a modliteben se tento pátek zapojí do Noci kostelů. Stovka z nich poprvé.

celý článek


Redakci KT navštívil nuncius

Minulé úterý zažila redakce vzácnou návštěvu. Do týdenní porady se zapojil apoštolský nuncius Charles D. Balvo.

celý článek


Pouť se čtenáři na Velehradě

Pro čtenáře, posluchače a diváky křesťanských médií připravili jejich tvůrci společnou pouť na Velehradě. Uskuteční se na Den dětí – v sobotu 1. června.

celý článek


Jak žít v náboženské pustině

Kostel praská ve švech. Na nedělní mši svaté se sejde tolik lidí, že musejí stát. Věková skladba je pestrá. Takové poměry jsou v některých oblastech spíše vzácným jevem.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay