Homilie: Hospodin je naše světlo a naše naděje

Vydání: 2016/23 Češi putovali za Božím milosrdenstvím, 3.6.2016, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

Smrt patří mezi skutečnosti, o kterých mnozí nechtějí ani slyšet. Ale v Písmu o ní čteme na mnoha místech, neboť v ní se projevuje také Boží moc. Prorok Eliáš prosí Hospodina: „Můj Bože, prosím tě, ať se vrátí duše tohoto dítěte do něho!“ Člověk by to nedokázal, ale Bůh tuto modlitbu vyslyšel a vrátil chlapce zpět do života. Vdovu, zdrcenou při pohledu na jejího mrtvého syna, Ježíš utěšuje: „Neplač!“ Přistupuje k márám a říká: „Mládenče, pravím ti, vstaň!“ Na rozdíl od proroka Eliáše Ježíš neprosí, ale ve své božské moci přikazuje – a stává se něco neslýchaného: mrtvý se posadil a začal mluvit. V Novém zákoně nacházíme také zprávy o vzkříšení z mrtvých, např. o dcerušce Jairově nebo o Ježíšově příteli Lazarovi, který ležel už čtyři dny v hrobě. Tento případ, který se udál bezprostředně před velikonocemi, měl u lidí velký ohlas, ale u představených Židů byl posledním důvodem k Ježíšovu odsouzení. Ovšem i učedníci dostali od Mistra moc uzdravovat nemocné a probouzet k životu mrtvé, takže k tomu docházelo během celých církevních dějin, od apoštola Pavla (Sk 20,7n) až po svatého Dona Bosca.

Tyto a jiné zázraky jsou důkazem pro přítomnost Božího království, a když k nim dochází, děje se tak především na přímluvu svatých, aby se projevila Boží moc a řadu lidí přivedla k víře. V tomto ohledu je rozhodujícím faktem Ježíšovo vzkříšení z mrtvých. U něho ovšem nejde o návrat k pozemskému životu, jak k němu došlo třeba u naimského mládence, neboť Pánovo tělo se po vzkříšení proměnilo do nové existence. Ježíš byl zcela proniknut Duchem, a nebyl tedy závislý na omezených možnostech pozemského přebývání. Během čtyřiceti dnů po Letnicích se ukazoval učedníkům a opět jejich očím mizel.

Ještě důležitější než vzkříšení z pozemské smrti je u nás lidí ovšem osvobození od duchovní smrti v důsledku těžce hříšného života. Pro věčný život je samozřejmě lhostejné, zda je nám 35, nebo 90 let. – Důležité je pouze to, zda prosíme o vytrvalost ve smyslu Desatera, zda zůstáváme duchovně Bohu blízko a zda umíráme ve stavu milosti. Sv. Augustin o tom v kázání ke své obci v severní Africe řekl: „Ze vzkříšení mrtvého syna se radovala jeho ovdovělá matka; z lidí, jejichž duše denně vstávají k novému životu, se raduje naše matka církev, protože byli mrtví duchovně a opět ožili.“ Jako křesťané se často díváme smrti do tváře a jsme si přitom plně vědomi vážnosti nastalé situace. Platí to nejen pro smrt těla, ale i pro smrt duše, která znamená ztrátu života s Bohem. Víra nás učí, že jsme stále v rukou Toho, který jako Bůh smrt přemohl. Pokud jsme mu ve víře a lásce věrni, pak se beznaděj a pochybnosti mění v naději, jak o tom svědčí Ježíšova slova před Lazarovým probuzením k životu (Jan 11,25): „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i když umřel, bude žít, a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky.“

P. Miloslav Fiala OPraem.
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 17 25. dubna – 1. května 2017

Tisíce lidí podpořily nenarozený život

Rodiny, řeholníci, politici i známí umělci podpořili letošní Pochod pro život, který v sobotu prošel Prahou.

celý článek


Polsko připomnělo kořeny Evropy

Poslání polských primasů, jejichž úřad trvá už 600 let, a odkaz svatého Vojtěcha – duchovního svorníku střední Evropy si o svátku tohoto mučedníka připomněli poutníci…

celý článek


Loni bylo kvůli víře zabito na 90 tisíc křesťanů

Křesťanská mezinárodní solidarita (CSI) je nevládní lidskoprávní organizace založená v roce 1977 ve Švýcarsku, která už 25 let monitoruje pronásledování křesťanů…

celý článek


Zkuste práci pro nemocné

Mezi stovkou žen, přihlášených do soutěže Sestra roku, byla letos odbornou porotou mezi tři finalistky vybrána ANGELIKA OSOVSKÁ, vrchní sestra Charitní ošetřovatelské…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay