Homilie: Dlouhá cesta

Vydání: 2018/32 Trest smrti je nepřípustný, 7.8.2018

Od Boha jsem dostal velký dar v tom, že jsem se mohl stát poutníkem k hrobu apoštola Jakuba do Compostely. Nezapomenutelné zkušenosti z cesty v prostoru a čase, které se přerodily do niterné cesty ke mně samému, k mému srdci, k mému životu a poslání. Když zmíním, že jsem ušel 1200 km, lidé reagují, že to je dlouhá, nepředstavitelná cesta. Ale je mnoho poutníků, kteří ušli mnohem víc. Měřítkem délky však není srovnávání, kolik kdo ujde. Pro člověka po úraze nebo v nemoci může být pár metrů náročnějších než pro zdravého tisíc kilometrů. Každá cesta je jedinečná, stejně jako je jedinečná osobní životní pouť každého člověka. Zkušenosti mohou být společné, ale každý krok na cestě je veden osobní touhou a vůlí dosáhnout cíle. Odvážím se však vydat vpřed, přestože si uvědomuji, že cesta, která je přede mnou, je nad mé síly?!

Eliáš se po boji s Baalovými proroky cítí jako ztracená duše. Je sám. Je pronásledovaný. Má pocit bezcennosti. Možná bychom mohli jeho stav popsat jako vyčerpání, možná vyhoření. Psycholog Jaro Křivohlavý ve své knize „Hořet, ale nevyhořet“ doporučuje nepřehlédnout, že anděl vede Eliáše nejen k duchovnímu povzbuzení, ale k fyzickým krokům: vstát, jíst, spát, jít. A přidává praktickou radu, jak nevyhořet: přikládat na oheň, živit jej. Je důležité, aby byl člověk ochotný naslouchat a byl pozorný ke znamením, jež mu Bůh dává, a aby byl také schopen podle těchto rad jednat. Jen tak se mohu odvážit na cestu života, jejíž jediný cíl je setkání s Bohem.

Karel Řežábek, pastor Křesťanského společenství v Plzni, napsal knihu Reptání a duchovní koroze. Věnuje se v ní příběhu dlouhého putování Izraelitů na poušti. Podobně jako oni reptali proti Mojžíšovi, reptají židé v dnešním evangeliu proti Ježíšovi. „Sklony k reptání, zpochybňování, dohadování a nekonečným diskusím má lidstvo obecně, ale Češi zvlášť. Máme-li uprostřed nich svítit, musíme být jiní a přijmout za svůj opačný model jednání.“ Jako předposlední stanici reptajícího lidu uvádí malomyslnost. „Do tohoto bodu dojdeme, pokud se z reptání nevymaníme včas. Potenciál k službě, který jsme v sobě měli, z nás reptání vysaje, anebo ho vybijeme ve vzpourách a konfrontacích.“ Jak se z toho ale dostat? Dvě rady: „Pokáním, návratem zpět na místo, kde jsem sešel z cesty. To je jediný způsob, jak se lze z reptání vymanit. (…) Božímu lidu zbývá osvojit si poslední lekci – osobní zodpovědnost.“ (citáty z knihy K. Řežábka, vydalo KNA) Opačný způsob jednání (minule jsme mluvili o obrácení, změně smýšlení) tedy znamená vytrvale, dlouhodobě převzít zodpovědnost na místě, kam nás Ježíš posílá, způsobem, jakým nás On vede. Využít svá obdarování. Uskutečnit alespoň malou změnu k lepšímu. O pokrmu na dlouhou cestu si povíme příště.

P. VÍT ZATLOUKAL

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 33 14. – 20. srpna 2018

Nanebevzetí s procesím i kroji

V neděli 12. srpna prožívala řada farností a mariánských poutních míst slavnost svátku Nanebevzetí Panny Marie, který připadá na tuto středu. Jde o jedno z nejčastějších…

celý článek


„Osmašedesátý“ v Katolických novinách

Pražské jaro umožnilo církvi – byť jen nakrátko – rozvinout své aktivity. Nové možnosti se otevřely i tehdejším Katolickým novinám. Atmosféru z doby před padesáti…

celý článek


Kaplani pomáhají, dokud je potřeba

Práce vojenského kaplana neznamená jen být nablízku kamarádům na bojišti. V případě potřeby musí sloužit i jejich blízkým. Jak taková pomoc vypadá po skonu tří českých…

celý článek


Jak správně využívat Facebook?

„Čas je nejcennější dar, kterého se nám od Boha dostává, a je třeba jej umět užívat,“ uvedl na svém facebookovém účtu papež koptské pravoslavné církve Tavadros…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay