Homilie: Desatero a „košermobil“

Vydání: 2017/20 Svíce prozářily Fatimu, 16.5.2017, Autor: Pavel Konzbul

Před nějakým časem byl údajně v Izraeli na trh uveden tzv. košermobil. Jde o mobilní telefon, který nejen „zachovává“ Mojžíšský zákon, to znamená, že v sobotu o šábesu se nikam nedovoláte, protože přístroj se odpojí automaticky od mobilní sítě operátora, ale současně i eliminuje pokušení. To znamená, že nemá připojení k internetu ani neumí posílat esemesky. A kupodivu je o něj velký zájem nejen mezi ortodoxními židy, ale i mezi muslimy. Solidní Evropan se tomu může soucitně pousmát, máme ale my katolíci k takovému postoji vůbec nějaký důvod?

Ježíš říká v dnešním evangeliu svým učedníkům: „Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání.“ Je asi pravda, že „košermobil“ nevyužijeme, to ale neznamená, že si nemáme Božích přikázání vážit, protože jejich zachovávání je výrazem naší lásky k Bohu. Známé biblické Desatero se ve skutečnosti neskládá jen z holých zkrácených vět, jak je známe jako pedagogickou říkanku z výuky náboženství, ale potřebuje celkem 17 biblických veršů, a to už vydá za malé kázání. Kdysi byl dokonce zvyk, který započali ve Štrasburku, že před bohoslužbami společně věřící Desatero recitovali. To ukazuje, že si ho nejen vážili, ale že patřilo k jakési základní povinné výbavě křesťana, tak jako autolékárnička a bezpečnostní vesta patří k výbavě vozu.

My žijeme v době, kdy se společnost úporně snaží vytvořit etiku bez náboženství. A tak když si do internetového vyhledávače zadáme pojem „desatero“, najdeme kromě biblického Dekalogu i protikorupční desatero, rodičovské desatero a desatero zdravé výživy. Jejich autoři vlastně nedělají nic jiného, než že objevují objevené. Těžko ale můžeme v životě plout podle orientačních bójí, které jsme si sami nasadili na příď lodičky našeho života. Konečný směr, který následujeme podle kompasu, může být udán jen někým mimo nás.

Anglický spisovatel G. K. Chesterton prohlásil, že „člověk si musí být svou morálkou zcela jist z jednoho prostého důvodu – že pro ni jednou bude trpět.“ Onu jistotu nemůžeme čerpat ze světa kolem sebe, který se často snaží jít cestou nejmenšího odporu a vše vaří v čarovném kotlíku relativizace, můžeme ji ale čerpat z našeho vztahu k Bohu. Jeden aforismus říká, že s morálkou se nikdo nedostane ke Kristu, zato s Kristem se každý dostane k morálce. V okamžiku, kdy se do Boha zamilujeme, přestane pro nás být Desatero důvodem k nářkům, že je jeho zachovávání příliš těžké, anebo k nadávání, jak je vše kolem nás zkažené, ale stane se nám zdrojem radosti. Je to podobné jako při hře. Jen když hrajeme podle pravidel, můžeme si zahrát pořádně a vítězství i prohry nám mohou přinést radost. Jinak hra ztrácí smysl.

Pavel Konzbul, pomocný biskup brněnský

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay