Homilie: Chceme-li uvidět Ježíše, nemůžeme zůstat stát na místě

Vydání: 2016/44 Zvony pro Sýrii zněly napříč světem, 25.10.2016, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

Kdosi řekl, že od každého člověka se můžeme něčemu naučit.

I od celníka z evangelia? Ano, např. to, že vylezl na fíkovník, aby uviděl Ježíše. Neboť kdo ho chce spatřit, musí opustit přízemnost své lhostejnosti a nemyslet jen na hmotné požitky. Touha malého Zachea doslova přivábila Ježíšův pohled, takže se stal novým člověkem a na důkaz toho přišla do jeho domu spása. Nabízí se otázka, jak hluboká a odvážná je naše víra. Hledáme v denních událostech života Pánův pohled, abychom co nejčastěji prožívali jeho záchrannou přítomnost? Nebo jsme zavaleni starostmi, takže naše víra má všechny rysy navyklé formálnosti? Stoupáme duchovně v průběhu svých let vzhůru, nebo trčíme na místě, takže nám utlumené svědomí už nic nevyčítá? Našemu celníkovi bránilo ve výhledu množství lidí. U nás to může být podobné: naši bližní nám mohou k našemu Pánu ukázat cestu, nebo naopak od ní odradit. Právě občané Jericha dokázali obojí: slepého žebráka Bartimea přivedli k Ježíši, aby ho uzdravil, ale Zachea nepřivedl nikdo, dokonce mu bránili ve výhledu. Chceme-li jít za Ježíšem a věrně ho následovat, musíme mít odvahu vystoupit z davu, který nás všude obklopuje, soustředěně hledat Pánovu tvář a naslouchat jeho slovům; a pak o nich přemýšlet a snažit se jeho rady uskutečnit ve své denní praxi. Bernard z Clairvaux jednou řekl, že kdo uvěřil v Boží království, nesmí duchovně zůstat stát na jednom místě, ale musí stále usilovat o prohloubení života z víry. Všichni jsme poutníky, kteří denně hledají Boží vůli a snaží se podle ní naplno žít. Bůh je stále připraven, aby nám v tomto životodárném pohybu pomohl a naplnil nás vnitřním pokojem a radostí, která překoná všechny překážky, vnitřní i vnější. S podobnou radostí přijal Zacheus Krista ve svém domě a stal se novým člověkem, který rozdělil polovici svého majetku chudým. O podobné proměně nám vyprávějí celé dějiny křesťanství, aby nám připomněly, že nyní je řada na nás. Pán je trpělivý a čeká… Neváhejme, zpytujme svědomí a zajeďme na hlubinu. Teprve takto posíleni budeme užitečnými dělníky na Boží vinici, kteří šíří radost a naději i tam, kde je obzor zdánlivě zakryt černými mraky.

Protože opravdový věřící se stává svobodným člověkem, nezávislým na vnějších okolnostech, dokáže lépe porozumět druhým, odloží temné brýle pesimismu a uvidí nejen v přírodě a umění, ale i v lidech třeba malé, skryté zrnko vnitřního hledání a neklidu, ale i dobra. Podnětná je zkušenost spisovatele G. Bernanose: „Přišel jsem na to až hodně pozdě, ale teď vím, že člověka nelze vysvětlit na základě jeho neřestí. Lze ho vysvětlit jedině na základě toho, co je v něm čisté a nedotčené, co v něm zbylo z dětství a co musíme hledat hodně hluboko.“

P. Miloslav Fiala OPraem.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 26 27. června – 3. července 2017

Vydat se k prameni: na Velehrad

Začínají prázdniny – doba cestování a výletů. Rádi se vydáváme třeba do míst, kde pramení nějaká řeka. Obvykle to znamená výstup do hor, kde velice nenápadně…

celý článek


Putování v sobě skrývá obrovský poklad...

Zeptali jsme se několika zkušených poutníků, jaká cesta byla pro ně ta nejkrásnější.

celý článek


Křesťan a státník Helmut Kohl

Dlouho mluvil, ale uměl i dlouho naslouchat. Nejednou mu už předpovídali konec, ale vládl šestnáct let. Byl umanutý myšlenkou, jak zabránit opakování války. Takový byl…

celý článek


Letní putování s rodiči

Na ty dopisy si pamatujeme všichni. Sami jsme je kdysi psali dětskou rukou a o pár let později jsme podobné četli od vlastních ratolestí. „Milá maminko a tatínku, mám se…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay