Hledala tři děti, ne tři zázraky

Vydání: 2017/19 Svatý otec putuje do Fatimy Pouť, 10.5.2017, Autor: Aleš Palán

Tu fotografii zná celý svět. Není to barvotiskový obrázek se sladkými úsměvy a zbožnými gesty. Tři chudé děti stojí před kamennou zdí, dívají se vážně, až sveřepě, malá Hyacinta má bojovně ruku v bok. Takhle vypadají tři fatimští pasáčci. Krátce před tím se setkali s Pannou Marií.


Fatimští pasáčci. Repro KT


Od prvního zjevení ve Fatimě uplynulo právě celé století. Ze zapadlé horské obce s dvěma a půl tisíci obyvateli a rozptýlenými usedlostmi se stalo poutní místo, kam ročně přijede několik milionů lidí. Fatimská úcta zapustila kořeny i v České republice a stále oslovuje další věřící.

Fatima je jedním z nejvýznamnějších poutních míst, je obecně známá, a tak jenom krátce. Vše začalo v roce 1916, kdy se Lucii Santosové (9 let), Františkovi (8) a Hyacintě (6) Martovým třikrát zjevil anděl. Od 13. května do 13. října 1917 se jim pak každý měsíc, tedy celkem šestkrát, zjevovala Panna Maria. Zjevení byla zpočátku zpochybňována a děti byly i ve svých rodinách pokládány za lháře. To se ale mělo brzy změnit.

Prostí jak ovečky

„Byli tak prostí jako ty ovečky, které pásli. Nikdo z nich neuměl čísti, ale zbožně se modlili a učili se pilně katechismu. Lucie jediná již byla u prvého svatého přijímání,“ popisuje pasáčky z usedlosti Aljustrel přifařené k Fatimě Luis Gonzaga da Fonseca. Jeho kniha Fatima volá vyšla v češtině v roce 1948.

Pasáčci uviděli něco jako blesk. Mysleli si, že přijde bouřka, spěchali proto domů. Pak přišel druhý „blesk“. Dejme ještě jednou slovo P. Gonzagovi: „Na dva kroky před sebou, na malém, zelenajícím se dubě, vysokém nemnoho přes metr, spatřují překrásnou paní oděnou světlem, jasnější než slunce, která jim s půvabným pokynutím pravila: Nebojte se, neublížím vám. A dítky na ni hledí u vytržení. Byly tak blízko, že byly zachyceny do svatozáře, která je obklopovala.“

Paní, o které trojice dětí ještě nevěděla, kdo je, dětem řekla: „Modlete se každý den růženec, abyste tak vyprosili světu mír a konec války.“ Žena dětem slíbila, že za nimi bude přicházet každý měsíc. Skutečně, za měsíc tu byla znova, opět vedla děti k modlitbě a k tomu, aby se učily číst. „Neztrácej odvahu! Nikdy tě neopustím, mé Neposkvrněné Srdce bude tvým útočištěm a cestou, která tě povede k Bohu,“ řekla Matka Boží jednomu z dětí. Napotřetí, to už děti doprovázelo množství věřících, zaznělo i varování, že může přijít nová, ještě ničivější válka, pokud se svět neobrátí ke Kristu.

Místní kněz nebyl zvěsti nakloněn a tím bylo ovlivněno čtvrté zjevení. V den, kdy se mělo uskutečnit, byly totiž děti zavřeny na faře, a tak se jim Panna Maria zjevila o pár dnů později. U pátého zjevení už děti provázelo několik desítek tisíc věřících. Poslední zjevení přišlo 13. října. „Jsem Panna Maria, Královna svatého růžence,“ slyšely děti. Zaznamenaly i prosbu, aby byla na místě vystavěna kaple. Všichni zúčastnění pak na závěr viděli, jak se roztrhly mraky a kolem slunce vířila barevná světla, točila se a oslňovala. Tyto jevy byly patrné ze vzdálenosti mnoha kilometrů a zpětně je potvrdily tisíce lidí.

Tři tajemství

Zjevení ustala, jak bylo předpovězeno, ale o pozornost si brzy řekla tři fatimská tajemství, jak je formulovala sestra Lucie, jedna z vidoucích, která se mezitím stala řeholnicí. Dvě z tajemství byla zveřejněna ve vypjaté atmosféře druhé světové války. Vidění pekla, kterým vizionáři krátce prošli, mělo podle teologů děti přimět k hlubší modlitbě a vytrvalému svědectví o víře. Obsahem druhého tajemství je požadavek úcty k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Podstatnou roli sehrálo i varování před tím, aby Rusko neodpadlo od víry.

A pak tu bylo třetí fatimské tajemství. To zapsala sestra Lucie na sklonku druhé světové války a dvacet let ho nikdo neviděl. Až papež Pavel VI. si ho přečetl – a opět uložil do archivu. Po atentátu na svou osobu si zapečetěnou obálku vyžádal Jan Pavel II. Teprve v roce 2000, kdy bylo třetí fatimské tajemství zveřejněno, mohl svět posoudit, jestli tu byl opravdu avizován atentát na papeže a co znamená vize o bíle oblečeném biskupovi.

„Kdo by chtěl na hlavních postavách zjevení ve Fatimě odhalovat něco zvláštního, z čeho by se dalo usuzovat na nějaké předurčení, byl by zklamán,“ uvádí Ilicio Felici v knize Fatima, která byla v češtině vydána v devadesátých letech. „Matka Boží hledala tři děti, ne tři zázraky; zázraky pak už působil Bůh na její přímluvu,“ dodává.

ALEŠ PALÁN
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 21 23. – 29. května 2017

Kněží bojují proti bezpráví

Dvojice kněží z provincie Nghe An ve středním Vietnamu navštívila minulý týden Prahu. P. Trân Đinh Lai a P. John Baptist Bui Khiem Chong hovořili s KT o šikaně křesťanů…

celý článek


Když novokněží stojí na začátku služby

„Biskup jim narovnal štolu,“ říká se o právě vysvěcených novokněžích. Po jáhenském svěcení ji totiž nosí šikmo z ramene na bok, nyní po kněžském jim tento…

celý článek


Jak prožít Noc kostelů?

Nejen ve starobylých chrámech, ale i na hladině Vltavy nebo v trolejbuse mohou zájemci prožít letošní Noc kostelů. Přibližně 1 500 kostelů a modliteben otevře své dveře…

celý článek


Marxismus je stále v nás

PAVEL FISCHER, někdejší velvyslanec ve Francii, je veřejnosti znám jako expert v otázkách bezpečnosti, diplomacie, politiky. Své ale dokáže říct i o náboženství.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay