Hlavní karlovská výstava překvapí a ohromí

Vydání: 2016/23 Češi putovali za Božím milosrdenstvím, 31.5.2016, Autor: Václav Sokol

Příloha: Perspektivy 23

Jednou z vrcholných připomínek letošního 700. výročí narození Karla IV. je první česko-bavorská zemská výstava Císař Karel IV. 1316–2016, pořádaná ve Valdštejnské jízdárně v Praze.


Výstava ve Valdštejnské jízdárně shromažďuje ty nejcennější gotické památky.Snímek archiv NG

Středoevropská společnost a její umění trpěly počátkem 14. století chudobou a neuspořádanými poměry. V době Karlova panování sem začaly pronikat životodárné podněty ze západu, které ale nezastínily osobitost místních umělců a řemeslníků. Na výstavě ve Valdštejnské jízdárně k tomu nalezneme mnoho dokladů. Krásné madony, kterými expozice začíná, jsou už vrcholná díla: před Zbraslavskou madonou v zelené, modré a zlaté divák vzpomene na brněnskou červenozlatou Madonu z Veveří. Z Janova zapůjčili část mramorového náhrobku Markéty Brabantské (1313), v němž se autor Giovanni Pisano už dotýká renesance. Noblesa dřevěné madony z Rouchovan podobně jako pozdější deska vyšebrodského Ukřižování prozrazují vliv francouzských dílen.

Na výstavu se vrátili naši „vyslanci“ z Ameriky: tzv. desky Morganovy (dva malé obrázky neuvěřitelné jemnosti ze 14. století) z galerie v New Yorku a košátecká Smrt Panny Marie ze stejné doby, podobná tvorbě Mistra vyšebrodského, z Bostonu. Řada významných exponátů je z Norimberka, např. z kostela svaté Marty pochází veliké barevné okno rodiny Grossovy. Do Valdštejnské jízdárny se vešlo téměř 170 nádherných objektů: tkané textilie, nádoby z ametystu a sardonyxu, nikdy nevídané iluminované rukopisy z velkých evropských knihoven, listiny s pečetěmi, koruna římského krále Karla IV. z Cách, sochy, obrazy i řemeslná díla. Výstava je doprovázena informacemi o Karlově době a citáty z textů vladařových současníků.

Veřejné a soukromé bylo u Karla IV. v rovnováze, někdy bouřlivě vychylované, ale vždy znovu hledané i nalézané. Na hradě v lesích u Berouna vcházel do posvátných prostor své klenotnice naplněných uměním, drahokamy a svatými ostatky a nechával za sebou ruch i konflikty světa. Do malé kaple sv. Kateřiny vstupoval k modlitbě bosý. O povaze Karlových modliteb a jeho soukromí se můžeme domýšlet z dochovaných dopisů a z vlastního životopisu.

Roku 1354 napsal z Trevíru: „Svatý Duch setřel z našeho oka všechny slzy a proměnil náš smutek v radost, neboť jsme tam viděli tolik relikvií svatých.“ Relikvie byly všude obklopeny uměním, podporovaly legitimitu vládců a zájmem krále Karla bylo je získávat. Také pro ně budoval Karlštejn. „Povšimli jsme si umělecké a slavnostní výmalby naší královské kaple na Karlštejně, kterou věrný a nám milý Mistr Theodorik, náš malíř a služebník, s takovým nadáním a uměním vyzdobil ke cti všemohoucího Boha a ke slávě naší královské důstojnosti.“ Císař ale rozlišoval a nesouhlas dovedl dát najevo. Jiný dvorní malíř Konrád ze Štrasburku si stěžoval tamější městské radě: „Popadl mě za vlasy, zatlačil až k oknu a škaredě mne zmlátil.“

Králova úcta k ostatkům svatých

Císařovy cesty vedly přes Německo do Itálie a Francie, poslední z nich pak do Paříže. Mezi státnickými jednáními zde nemohl nenavštívit královskou kapli Sainte-Chapelle. Roku 1378 návštěvu popisují Velké kroniky Francie: „Když francouzský král otevřel svatou skříň, řečený císař sňal klobouk, sepjal ruce a jako v slzách se tam dlouze a velice pobožně modlil. Pak se dal zdvihnout a přiblížit (ke skříni), aby políbil svaté ostatky.“

Po skončení pražské výstavy, na níž se vedle Národní galerie podílejí i některé německé kulturní instituce, se expozice přesune do národního muzea v Norimberku, kde bude k vidění od 20. října 2016 až do 5. března 2017.

Autor je výtvarník
 

Císař Karel IV. 1316–2016
Valdštejnská jízdárna v Praze, do 25. září 2016

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Kultura, Perspektivy, Přílohy



Aktuální číslo 17 25. dubna – 1. května 2017

Tisíce lidí podpořily nenarozený život

Rodiny, řeholníci, politici i známí umělci podpořili letošní Pochod pro život, který v sobotu prošel Prahou.

celý článek


Polsko připomnělo kořeny Evropy

Poslání polských primasů, jejichž úřad trvá už 600 let, a odkaz svatého Vojtěcha – duchovního svorníku střední Evropy si o svátku tohoto mučedníka připomněli poutníci…

celý článek


Loni bylo kvůli víře zabito na 90 tisíc křesťanů

Křesťanská mezinárodní solidarita (CSI) je nevládní lidskoprávní organizace založená v roce 1977 ve Švýcarsku, která už 25 let monitoruje pronásledování křesťanů…

celý článek


Zkuste práci pro nemocné

Mezi stovkou žen, přihlášených do soutěže Sestra roku, byla letos odbornou porotou mezi tři finalistky vybrána ANGELIKA OSOVSKÁ, vrchní sestra Charitní ošetřovatelské…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay