Hizballáh v Libanonu poražen

Vydání: 2009/25 Když zvoní zvony..., 18.6.2009, Autor: Martin T. Zikmund

Hizballáh neuspěl ve volbách do parlamentu, které se v Libanonu konaly minulý týden. Toto šiítské politické a vojenské uskupení získalo jen 57 mandátů a zaostalo za sunnitským, prozápadním politickým blokem Saada Harirího o 11 mandátů, menší strany si pak rozdělily zbylé hlasy. Komentátoři se shodují, že k tomuto výsledku přispěla nejen nedávná vstřícná řeč Baracka Obamy na adresu muslimů v Káhiře, ale zejména veřejné vystoupení libanonského kardinála Nasralláha Sfejra těsně před volbami.

„Arabská totožnost Libanonu je ohrožena perskými vlivy,“ nechal se slyšet kardinál Sfejr v narážce na Hizballáh podporovaný Íránci. „Nebojte se hlasovat podle svého svědomí – podle toho, co pokládáte za dobro pro svou zemi,“ zdůraznil tento takřka 90letý nestor maronitských křesťanů v Libanonu (viz rámeček). A zabralo to. Země, která je takřka stejným dílem rozdělena na sunnity, šiíty a křesťany (ti poslední jsou přitom nejvíc politicky roztříštění), zřejmě dokázala najít stabilní většinu. Vyhráno však bude mít Saad Harirí až po vytvoření koaliční vlády. Pro takovou dohodu jsou ovšem klíčové otázky, jako: vztah k Izraeli a Sýrii, k odzbrojení Hizballáhu, k vydání libanonských vězňů z Izraele atd.

NOVÝ ZAČÁTEK?

„Libanonské volby jsou bezesporu pozitivním a zároveň překvapivě povzbudivým signálem pro celý region Blízkého východu,“ vyjádřila se pro KT velvyslankyně ČR v Turecku Eva Filipiová, která dříve pracovala i jako velvyslankyně v Libanonu. „Ačkoli je snad Sýrie zklamána jejich výsledkem, neboť zvítězily síly, které se chtějí od syrského vlivu emancipovat, možná to v důsledku pomůže k přesměrování syrské politiky v této oblasti a k uvolnění jejích vazeb s Íránem,“ dodala. I Turecko má podle ní silný zájem na tom, aby se Sýrie vymanila z řetězce Hizballáh – Sýrie – Írán. Libanon se svými horskými masivy, pro něž býval kdysi turisty nazývan „Švýcarsko Orientu“, se jen pozvolna vzpamatovává z občanské války mezi křesťany a muslimy, která probíhala v letech 1975 – 1990. Kromě protichůdných politických vlivů – na jedné straně z USA a Francie, na druhé ze Sýrie a Íránu – přispívaly k politickému napětí v Libanonu zejména početné skupiny palestinských Arabů. Ti sem byli přesunuti zejména z Jordánska a většinou se profilovali radikálně protiizraelsky. Letošní parlamentní volby jsou prvním příznakem uklidnění situace. Jejich korektní průběh potvrdili i mezinárodní pozorovatelé. Ještě v loňském roce však byla situace odlišná a prezidentská volba zde byla kvůli vnitropolitickým neshodám několikrát odložena.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 15. – 21. října 2019

Svatovítské varhany poprvé zahrály

Nové svatovítské varhany se poprvé rozezněly. Nikoli pod klenbami pražské katedrály, ale v montážním sále dílny varhanáře Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu…

celý článek


Když se sejdou následovníci Krista

Každou neděli se nad tisíci chrámů v Čechách, na Moravě i ve Slezsku rozezní zvony. Zvou ke společnému slavení mše svaté. Farnost se schází.

celý článek


Žijeme pro okamžik každého dne

Královéhradeckou diecézi koncem září navštívil indický arcibiskup PETER MACHADO z Bangalore. Mezi českými věřícími podle svých slov zažil vřelé přijetí a velký…

celý článek


Oslava každodenní svatosti

Minulou neděli se sbor světců rozrostl o pět nových jmen. Osobnosti jsou rozdílné – od kardinála a intelektuála přes řeholnici s mezinárodním věhlasem až po ženu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay