Hizballáh v Libanonu poražen

Vydání: 2009/25 Když zvoní zvony..., 18.6.2009, Autor: Martin T. Zikmund

Hizballáh neuspěl ve volbách do parlamentu, které se v Libanonu konaly minulý týden. Toto šiítské politické a vojenské uskupení získalo jen 57 mandátů a zaostalo za sunnitským, prozápadním politickým blokem Saada Harirího o 11 mandátů, menší strany si pak rozdělily zbylé hlasy. Komentátoři se shodují, že k tomuto výsledku přispěla nejen nedávná vstřícná řeč Baracka Obamy na adresu muslimů v Káhiře, ale zejména veřejné vystoupení libanonského kardinála Nasralláha Sfejra těsně před volbami.

„Arabská totožnost Libanonu je ohrožena perskými vlivy,“ nechal se slyšet kardinál Sfejr v narážce na Hizballáh podporovaný Íránci. „Nebojte se hlasovat podle svého svědomí – podle toho, co pokládáte za dobro pro svou zemi,“ zdůraznil tento takřka 90letý nestor maronitských křesťanů v Libanonu (viz rámeček). A zabralo to. Země, která je takřka stejným dílem rozdělena na sunnity, šiíty a křesťany (ti poslední jsou přitom nejvíc politicky roztříštění), zřejmě dokázala najít stabilní většinu. Vyhráno však bude mít Saad Harirí až po vytvoření koaliční vlády. Pro takovou dohodu jsou ovšem klíčové otázky, jako: vztah k Izraeli a Sýrii, k odzbrojení Hizballáhu, k vydání libanonských vězňů z Izraele atd.

NOVÝ ZAČÁTEK?

„Libanonské volby jsou bezesporu pozitivním a zároveň překvapivě povzbudivým signálem pro celý region Blízkého východu,“ vyjádřila se pro KT velvyslankyně ČR v Turecku Eva Filipiová, která dříve pracovala i jako velvyslankyně v Libanonu. „Ačkoli je snad Sýrie zklamána jejich výsledkem, neboť zvítězily síly, které se chtějí od syrského vlivu emancipovat, možná to v důsledku pomůže k přesměrování syrské politiky v této oblasti a k uvolnění jejích vazeb s Íránem,“ dodala. I Turecko má podle ní silný zájem na tom, aby se Sýrie vymanila z řetězce Hizballáh – Sýrie – Írán. Libanon se svými horskými masivy, pro něž býval kdysi turisty nazývan „Švýcarsko Orientu“, se jen pozvolna vzpamatovává z občanské války mezi křesťany a muslimy, která probíhala v letech 1975 – 1990. Kromě protichůdných politických vlivů – na jedné straně z USA a Francie, na druhé ze Sýrie a Íránu – přispívaly k politickému napětí v Libanonu zejména početné skupiny palestinských Arabů. Ti sem byli přesunuti zejména z Jordánska a většinou se profilovali radikálně protiizraelsky. Letošní parlamentní volby jsou prvním příznakem uklidnění situace. Jejich korektní průběh potvrdili i mezinárodní pozorovatelé. Ještě v loňském roce však byla situace odlišná a prezidentská volba zde byla kvůli vnitropolitickým neshodám několikrát odložena.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 16. – 22. ledna 2018

Břevnov má nového opata

Dlouhých sedmdesát let dělí od sebe dvě opatské benedikce na Břevnově. Toto slavnostní požehnání a uvedení do úřadu přijal Anastáz Opasek v roce 1947, P. Prokop Siostrzonek…

celý článek


Kdo na Hrad? Zeman, nebo Drahoš?

Do druhého kola prezidentských voleb postupuje Miloš Zeman se 38,6 % a Jiří Drahoš s 26,6 % hlasů. Jaký vztah mají k církvi?

celý článek


Podrobně k počátkům Vatikánského rozhlasu

Před rokem ohlásil šéf vatikánských médií Dario Viganò reformu, která se dotkla i Vatikánského rozhlasu. Zatímco digitální kanály sloučené pod značku Vatican News…

celý článek


Mlčení kolem Laudato si’

Zanedlouho má vyjít odborně i jazykově opravené nové české vydání encykliky Laudato si’ s podtitulem O péči o společný domov, což bude příležitost se aspoň v katolickém…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay