Hizballáh v Libanonu poražen

Vydání: 2009/25 Když zvoní zvony..., 18.6.2009, Autor: Martin T. Zikmund

Hizballáh neuspěl ve volbách do parlamentu, které se v Libanonu konaly minulý týden. Toto šiítské politické a vojenské uskupení získalo jen 57 mandátů a zaostalo za sunnitským, prozápadním politickým blokem Saada Harirího o 11 mandátů, menší strany si pak rozdělily zbylé hlasy. Komentátoři se shodují, že k tomuto výsledku přispěla nejen nedávná vstřícná řeč Baracka Obamy na adresu muslimů v Káhiře, ale zejména veřejné vystoupení libanonského kardinála Nasralláha Sfejra těsně před volbami.

„Arabská totožnost Libanonu je ohrožena perskými vlivy,“ nechal se slyšet kardinál Sfejr v narážce na Hizballáh podporovaný Íránci. „Nebojte se hlasovat podle svého svědomí – podle toho, co pokládáte za dobro pro svou zemi,“ zdůraznil tento takřka 90letý nestor maronitských křesťanů v Libanonu (viz rámeček). A zabralo to. Země, která je takřka stejným dílem rozdělena na sunnity, šiíty a křesťany (ti poslední jsou přitom nejvíc politicky roztříštění), zřejmě dokázala najít stabilní většinu. Vyhráno však bude mít Saad Harirí až po vytvoření koaliční vlády. Pro takovou dohodu jsou ovšem klíčové otázky, jako: vztah k Izraeli a Sýrii, k odzbrojení Hizballáhu, k vydání libanonských vězňů z Izraele atd.

NOVÝ ZAČÁTEK?

„Libanonské volby jsou bezesporu pozitivním a zároveň překvapivě povzbudivým signálem pro celý region Blízkého východu,“ vyjádřila se pro KT velvyslankyně ČR v Turecku Eva Filipiová, která dříve pracovala i jako velvyslankyně v Libanonu. „Ačkoli je snad Sýrie zklamána jejich výsledkem, neboť zvítězily síly, které se chtějí od syrského vlivu emancipovat, možná to v důsledku pomůže k přesměrování syrské politiky v této oblasti a k uvolnění jejích vazeb s Íránem,“ dodala. I Turecko má podle ní silný zájem na tom, aby se Sýrie vymanila z řetězce Hizballáh – Sýrie – Írán. Libanon se svými horskými masivy, pro něž býval kdysi turisty nazývan „Švýcarsko Orientu“, se jen pozvolna vzpamatovává z občanské války mezi křesťany a muslimy, která probíhala v letech 1975 – 1990. Kromě protichůdných politických vlivů – na jedné straně z USA a Francie, na druhé ze Sýrie a Íránu – přispívaly k politickému napětí v Libanonu zejména početné skupiny palestinských Arabů. Ti sem byli přesunuti zejména z Jordánska a většinou se profilovali radikálně protiizraelsky. Letošní parlamentní volby jsou prvním příznakem uklidnění situace. Jejich korektní průběh potvrdili i mezinárodní pozorovatelé. Ještě v loňském roce však byla situace odlišná a prezidentská volba zde byla kvůli vnitropolitickým neshodám několikrát odložena.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 17 24. – 30. dubna 2018

Kardinál Josef Beran už je doma

Kardinál Josef Beran je po více než půl století zpátky doma. Přivítaly ho zvony chrámů v celé republice. Ze země odjel v roce 1965, ale ve své svatovítské katedrále…

celý článek


Studenti se na Velehradě zabývali odpovědností

Více než šest set mladých lidí přijalo minulý týden pozvání na Studentský Velehrad. Setkání, které od čtvrtka do neděle na poutním místě už počtrnácté uspořádalo…

celý článek


Desátá Noc kostelů už za měsíc

Jubilejní Noc kostelů se v českých a moravských diecézích uskuteční už za necelý měsíc. Brány chrámů se otevřou v pátek 25. května. Právě v těchto dnech se připravují…

celý článek


Selhání, za které platíme dodnes

Kdysi filipo-jakubská noc, nedávno Vatra míru, dnes „pálení čarodějnic“. Poslední označení v sobě skrývá historii, na niž bychom neměli zapomenout a na kterou se…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay