Historické okamžiky katolické církve

Vydání: 2005/29 Křesťanské knihy včera a dnes, 12.7.2005, Autor: Miloslav Vlk

Byly to opravdu historické okamžiky, poněvadž poprvé v dějinách katolické církve u nás se slavil plenární sněm - sněm, kterého se účastnily všechny naše diecéze, oba rity katolické církve - latinský (západní) a řeckokatolický (východní) obřad. Další historickou věcí je to, že po celou dobu zasedání byl jako expert přítomen prof. Pavel Filipi z evangelické teologické fakulty. Sněm byl historický i proto, že mezi 75 členy s hlasem poradním byla i velká volená skupina 18 laiků ze všech diecézí. Ti měli stejné právo jako ostatní členové sněmu: vyjadřovat se ke všem otázkám, podávat své připomínky a návrhy na změny textu a sněm měl povinnost obojí brát vážně a zapracovávat do textu. Měli samozřejmě i stejné právo hlasovat. Jestliže se sněm zabýval otázkou laiků v církvi, pak ji už předem tímto složením sněmu a touto metodou práce také uskutečňoval.

Pro všechny z nás (i pro 15 biskupů) byla sněmovní práce jedinečnou zkušeností vzájemné spolupráce celého Božího lidu – biskupů, kněží, řeholníků, laiků i teologických expertů. Vzájemným nasloucháním, přijímáním se a výměnou názorů v dialogu, zvláště v tematických skupinkách, vznikala atmosféra společenství, opravdové rodiny v církvi. Právem se o sněmu mluvilo „jako o události obdarování a nového porozumění“ (čl. 7 sněmovního dokumentu). Ale pozor – nebyli jsme jen zajímavou náboženskou konferencí, nýbrž společenstvím Božího lidu, které hledá „Boží tvář“. Hluboké vědomí svých omezení a nedostatečnosti jsme všichni společně přinášeli v modlitbě, v eucharistické liturgii před „Boží tvář“, prosili o jeho pomoc a vedení a vyprošovali si potřebné dary Ducha Svatého.

Událostí se stávaly už „sněmovní kroužky“ (zvláště laiků a řádových sester), místa důležitých živých momentů „výměny víry“, která se stala začátkem „sněmovní události“. Po svém prvním velehradském zasedání sněm ustavil osm tematických komisí, aby vypracovaly předlohy pro závěr sněmovního jednání na druhém zasedání, kterým „synoda“ („společná cesta“) vyvrcholila - opět na Velehradě, u kořenů naší víry. Synodální proces však nesmí skončit, musí pokračovat v jednotlivých diecézích. Jeho plodem je dokument Život a poslání křesťanů v církvi a ve světě, který sněm „posílá“ do světa, aby byl „doručen“ adresátům -  Božímu lidu, církvi žijící v jednotlivých diecézích pod vedením svého biskupa. Dokument se musí dostat do života každého společenství věřících v diecézi, žijícího v různých farnostech. Ať mu Pán žehná na cestu do celé naší církve.  Sdílet článek na: 

Sekce: Názory, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 30 23. – 29. července 2019

Církevní památky světovým dědictvím

Česká i německá strana Krušnohoří s historickými kostely, stříbrnými a uranovými doly a také s neblaze proslulými komunistickými lágry, kde trpěli i čeští kněží,…

celý článek


Česká pomoc Ukrajině

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner minulý týden navštívil Ukrajinu. Zúčastnil se tamní národní poutě v Zarvanici a zavítal i do míst, kde pomáhá Charita.

celý článek


Bůh a člověk na Měsíci

Před padesáti lety, 20. července 1969, vstoupil člověk poprvé na povrch Měsíce. Jak můžeme jako křesťané číst tuto dějinnou událost?

celý článek


„Stará mama“ je pořád maminka

Prarodiče jsou pro vnoučata zásadní. Jejich životní zkušenosti a vyznávané hodnoty jsou příkladem, který ty mladší táhne po zbytek jejich života.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay