Historické okamžiky katolické církve

Vydání: 2005/29 Křesťanské knihy včera a dnes, 12.7.2005, Autor: Miloslav Vlk

Byly to opravdu historické okamžiky, poněvadž poprvé v dějinách katolické církve u nás se slavil plenární sněm - sněm, kterého se účastnily všechny naše diecéze, oba rity katolické církve - latinský (západní) a řeckokatolický (východní) obřad. Další historickou věcí je to, že po celou dobu zasedání byl jako expert přítomen prof. Pavel Filipi z evangelické teologické fakulty. Sněm byl historický i proto, že mezi 75 členy s hlasem poradním byla i velká volená skupina 18 laiků ze všech diecézí. Ti měli stejné právo jako ostatní členové sněmu: vyjadřovat se ke všem otázkám, podávat své připomínky a návrhy na změny textu a sněm měl povinnost obojí brát vážně a zapracovávat do textu. Měli samozřejmě i stejné právo hlasovat. Jestliže se sněm zabýval otázkou laiků v církvi, pak ji už předem tímto složením sněmu a touto metodou práce také uskutečňoval.

Pro všechny z nás (i pro 15 biskupů) byla sněmovní práce jedinečnou zkušeností vzájemné spolupráce celého Božího lidu – biskupů, kněží, řeholníků, laiků i teologických expertů. Vzájemným nasloucháním, přijímáním se a výměnou názorů v dialogu, zvláště v tematických skupinkách, vznikala atmosféra společenství, opravdové rodiny v církvi. Právem se o sněmu mluvilo „jako o události obdarování a nového porozumění“ (čl. 7 sněmovního dokumentu). Ale pozor – nebyli jsme jen zajímavou náboženskou konferencí, nýbrž společenstvím Božího lidu, které hledá „Boží tvář“. Hluboké vědomí svých omezení a nedostatečnosti jsme všichni společně přinášeli v modlitbě, v eucharistické liturgii před „Boží tvář“, prosili o jeho pomoc a vedení a vyprošovali si potřebné dary Ducha Svatého.

Událostí se stávaly už „sněmovní kroužky“ (zvláště laiků a řádových sester), místa důležitých živých momentů „výměny víry“, která se stala začátkem „sněmovní události“. Po svém prvním velehradském zasedání sněm ustavil osm tematických komisí, aby vypracovaly předlohy pro závěr sněmovního jednání na druhém zasedání, kterým „synoda“ („společná cesta“) vyvrcholila - opět na Velehradě, u kořenů naší víry. Synodální proces však nesmí skončit, musí pokračovat v jednotlivých diecézích. Jeho plodem je dokument Život a poslání křesťanů v církvi a ve světě, který sněm „posílá“ do světa, aby byl „doručen“ adresátům -  Božímu lidu, církvi žijící v jednotlivých diecézích pod vedením svého biskupa. Dokument se musí dostat do života každého společenství věřících v diecézi, žijícího v různých farnostech. Ať mu Pán žehná na cestu do celé naší církve.  Sdílet článek na: 

Sekce: Názory, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay