Glosy

Vydání: 2004/41 Nedostatek duchovních vůdců?, 31.10.2004, Autor: Jaroslav Šubrt

Příloha: Perspektivy

Snížení věkové hranice trestní odpovědnosti má být spojeno se "snížením věkové hranice dovoleného sexu," soudí nynější ministr spravedlnosti (US).

Mají-li mít čtrnáctiletí odpovědnost, mají mít i práva, dodal na vysvětlenou. Jak na to přišel, už neřekl. "Míchá hrušky s jabkama," praví lidové rčení. Odpovědnost za trestný čin je dána odpovědí na dvě otázky: zda pachatel věděl, co dělá, a zda byl schopen se rozhodnout jednat jinak. U dětských zabijáků se často ukazuje, že vědí, co dělají, a že se pro svůj čin předem rozhodli, ba že se na něj někdy i cílevědomě připravovali. Naproti tomu sexuální experimentaci zákon nepokládá za trestný čin. Tím je pouze tzv. pohlavní zneužívání, případně ohrožování mravní výchovy mládeže. Příslušné paragrafy chrání nezralé osoby před chtíčem nebo zištností těch starších, především dospělých. Že by čtrnáctiletí začali projevovat odpovědnější postoj k sexu nebo větší odolnost vůči pohlavnímu zneužívání těmi staršími? To zjištěno nebylo.

Větší odpovědnost zajisté vyžaduje větší pravomoc - v téže věci. Proč ale má být odpovědnost za vraždu spojována s právně garantovanou sexuální volností, pan ministr nevysvětlil. Náš právní řád - na rozdíl od islámského práva šarí´a - přece sexuální chování nenormuje (s výjimkou uvedených paragrafů). Lidé - včetně juniorů - o tom rozhodují sami podle svého svědomí, které je buď probuzené, nebo dosud neprobuzené, anebo zakrnělé. Mají ku pomoci morální kodex, spíše však kodexy, neboť v oběhu je jich víc. Ten, který zavazuje katolické křesťany, známe. Mluvit o "dovoleném sexu" zrovna z ministerské pozice je jaksi nepřípadné.

Zdalipak si pan ministr uvědomil, že nestíháním pohlavního zneužívání méně než patnáctiletých vlastně vychází vstříc požadavkům pedofilů, jejichž občanská sdružení na Západě už dlouho usilují o snížení jeho trestní hranice? Tak to ale snad nemyslel, není přece hlupák! Není vyloučeno, že ukládá hrušky a jablka (trestnost jednoho a beztrestnost něčeho úplně jiného) do jednoho balíku proto, aby přijetí zákona o snížení věkové hranice trestní odpovědnosti za vraždu znemožnil. Pak by ale měl říci otevřeně, proč se o to snaží.

***

Memento saských a braniborských voleb do zemských sněmů bychom neměli přeslechnout. Jak známo, polepšily si tam strany pokládané za extremistické: kryptokomunistická PDS ještě více než neonacisté, jejichž úspěch ale překvapil víc, třebaže počet jejich členstva klesá. Stereotypní, neboť nejméně pracná otázka zní: "Kdo za to může?" Tyto dvě strany? Nebo ty druhé dvě, SPD a CDU? To spíš čtvrtina až třetina východoněmeckých voličů, resp. jejich "ostalgie", čili nostalgie po někdejším Ostdeutschland. To známe taky. Ostalgie je obdobou naší nostalgie po časech, kdy se davy dívaly na televizního Majora Zemana. Také za to "může" fakt, že se spotřební společnost i její pečovatelský stát ocitají v úzkých a že je třeba reforem úsporného a motivujícího rázu. To je vždycky příležitost pro politický extremismus. Saskobraniborské memento bychom proto přeslechnout neměli. Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay