Glosa - Quo vadis Polonia?

Vydání: 2005/47 Radosti a strasti jedináčků, 15.11.2005, Autor: Petr Příhoda

Příloha: Perspektivy

Quo vadis Polonia? – I tak bychom se mohli ptát, uvážíme-li stopu, kterou zaznamenal v nejnovějších dějinách náš severní soused, počínaje krvavým potlačením stávky přístavních dělníků v roce 1970, přes heroické vzepětí „Solidarity“, drama výjimečného stavu, mobilizaci KOR-u, kulaté stoly až po sesuv nenáviděného režimu. Ano, byli to Poláci, kdo i nám prorubali cestu ztuhlým masivem reálného socialismu a změnili chod dějin. Poláci – a „jejich“ papež. Dnes jako by jim docházel dech. Prošli si vládnutím postkomunistů, svěřili moc dvěma stranám vzešlým z protikomunistického odboje, jedné konzervativní, druhé liberální, ty se však neumějí dohodnout.

Slovo „konzervativní“ je mnohoznačné. Konzervovat lze ledacos: návyk na sociální jistoty minulých desetiletí, jak ho střeží KSČM a ČSSD, venkovanský konzervatismus KDU, národovectví Václava Klause, jemuž i ODS přichází na chuť... - Polský konzervatismus je jiný, složitější: je sociální, provinčně nacionální (čili antievropský), prý katolický, ale hlavně populistický.

Svízelná je i situace druhdy katalyzátoru převratných změn, polské církve. Ta je dnes rozštěpena vedví. Jedno křídlo žije z odkazu „polského papeže“ a hledá nové cesty: osvícená část episkopátu, skvělá intelektuální elita, časopisy jako Tygodnik Powszechny, Gość niedzielny, Więź aj. Druhé křídlo (včetně části episkopátu) má strach z budoucnosti a hájí svou představu polskosti a jejích ohrožených tradic. Jejím mluvčím je vlivné Radio Maryja a jeho šéf, redemptorista Tadeusz Rydzyk. Chce být bojovně katolické, ale těží z nejistoty ohrožených sociálních skupin, sází na nacionalismus, antisemitismus, a nezastavuje se ani před nenávistnými praktikami. Společenský ohlas je značný. Snad proto se i episkopát zdráhá zaujmout k němu jednoznačný postoj.

Polská církev je velká. A je živá. Nikdy netrpěla nedostatkem osobností křesťansky ryzích, vzdělaných i prostých. Bude se i nadále ubírat cestou tříbení duchů. Politická budoucnost Polska je však poněkud nejasná.

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 43 22. – 28. října 2019

Kdo by se děsil, kdo by se třás?

Někdo má ty hřbitovní procházky rád. Náhrobky dokážou prozradit mnohé: jak si místní cení svých předků, jak se jim žije dnes. Jiný se ale krchovu zdaleka vyhne. Je…

celý článek


Spřátelit se s vlastní smrtí?

Legalizovat eutanazii chce skupina poslanců v čele s Věrou Procházkovou z Hnutí Ano. Návrh zákona, který minulý týden dokončila skupina poslanců, bude ještě připomínkován…

celý článek


Stavba svatovítských varhan jde do finále

Ochutnávkou krásy a možností budoucích svatovítských varhan byl inaugurační koncert 14. října přímo ve varhanářské dílně Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu.…

celý článek


Misionář, „který utekl smrti“

P. MATEUSZ DZIEDZIC působí od roku 2009 jako misionář ve Středoafrické republice (SAR). Vrátil se tam i přesto, že ho v roce 2014 zajali místní ozbrojení povstalci. S KT…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay