Farnosti jako kusy koláče

Vydání: 2009/45 Fair Trade, 4.11.2009, Autor: Aleš Palán

Některé farnosti v ČR působí dlouhodobě ve svých teritoriálních hranicích. Jiné se postupně rozrůstají, jak přijímají pod svou správu oblasti z farností rušených či neobsazených. Jsou ovšem také farnosti, které se zmenšují. Jednou z nich je farnost u katedrály sv. Bartoloměje v Plzni.

Když v květnu 1993 vzniklo v Plzni biskupství, byla západočeská metropole rozdělena na tři farnosti. Dnes je jich sedm, poslední z nich vznikla 1. září letošního roku. Katedrální farnost působí v centru města. Okolo ní jsou ostatní plzeňské farnosti slovy biskupa Radkovského uspořádány jako segmenty koláče. Jsou to nově zřízená Plzeň-Západ, dále Slovany, Severní předměstí, Lobzy a Bory. Za poslední jmenovanou farností jsou ještě další v poněkud větší vzdálenosti od centra Litice. Všechny tyto farnosti tvoří vikariát Plzeň-město. V jeho čele stojí Mons. Emil Soukup, farář katedrální farnosti. Právě z farnosti u katedrály sv. Bartoloměje byla nově vyčleněna kvazi farnost Plzeň-Západ. Ta dosud nemá pevné hranice, duchovní správa se teprve ustanovuje. Farnost na západě města měla vzniknout už ve čtyřicátých letech, kdy zde františkáni začali stavět kostel sv. Antonína. Za pár let po válce ale bylo jasné, že výstavba kostela jde na dlouhou dobu stranou. Zůstaly základy a tzv. krypta pod podlahou kostela, františkáni stihli postavit ještě kazatelnu, která slouží dnes jako balkon přilehlé budovy. Dnes o dostavbě kostela nemůže být ani řeči: v době komunismu byl totiž napříč rozestavěným chrámem vystavěn mnohaposchoďový panelák. Zbourat ho samozřejmě nepřipadá v úvahu, nová farnost tak bude muset hledat místo pro svůj kostel jinde, dále od centra. Plzeňské farnosti nespravují jen diecézní kněží, ale také salesiáni, františkáni a dominikáni. Vzhledem ke specifikům spirituality těchto řádů si mohou zdejší věřící vybrat, do které farnosti budou chodit. Příslušnost k farnosti tedy není zdaleka jen záležitostí čistě teritoriální. Při posledním sčítání bylo v kostele sv. Bartoloměje zhruba 480 věřících. Farář Emil Soukup má výpomoc v pateru Ludolfovi Kazdovi, rektoru kostela Nanebevzetí Panny Marie. Jako studentští kaplani při tomto kostelu působí Vojtěch Soudský a Pavel Petrašovský. Farnost sídlí v objektu bývalého františkánského kláštera. Je to farnost spíše starších lidí, ale na dopolední nedělní mši svatou do katedrály přichází i hodně mladých. Kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie se soustřeďují studenti, každou středu tu mají mši svatou a setkání na faře. Diecézní muzeum, které zde sídlí, je v současné době kvůli rekonstrukci mimo provoz.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 29 16. – 22. července 2019

Rekordní a misijní konference

Do Brna na Výstaviště se přijeli modlit, povzbuzovat ve víře i hledat své misijní dary lidé z celého Česka i Slovenska včetně zástupců mnoha komunit a hnutí. Konference…

celý článek


Korejský zápal pro víru

Zatímco křesťanů v Evropě ubývá, v jiných koutech světa se děje opak – zejména právě v Jižní Koreji, kde ještě před 150 lety byla křesťanů jen hrstka a nyní…

celý článek


Putování po klášterech: Hora Matky Boží

Hora Matky Boží, která je jedním z nejznámějších poutních míst královéhradecké diecéze, ožívá. Dřívější klášter za dobu své existence zažil slavné i temné…

celý článek


Živé Skoky představí jedinečné písničkáře

V Karlovarském kraji patří již pravidelně k létu také hudební a duchovní festival Živé Skoky. Série koncertů, modliteb a poutních mší trvá na postupně obnovovaném…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay