Fara, zahrada, komunitní centrum

Vydání: 2009/13 Vzdělávání kněží, 24.3.2009, Autor: Aleš Palán

Po levé straně stojí starobylý kostelík sv. Jiljí. Napravo je čerstvě postavené Komunitní centrum sv. Jiljí. Příchozí, který sem kráčí uličkou mezi oběma objekty, musí zvednout hlavu vysoko nahoru, aby je vůbec uviděl. Obě místa od sebe dělí nejen terénní nerovnost, ale také devět století.

Cesta mezi stavbami je zapuštěna v terénu, obě vyvýšená místa kdysi dokonce spojoval mostek vedoucí nad hlavami chodců. To však na místě dnešního komunitního centra ještě stávala stará fara. Kostel a fara stály kdysi v centru Uhlířských Janovic. To se pak urbanistickým vývojem města posunulo o pár desítek metrů výš, kde náměstí dodnes protíná rušná silnice mezi Vlašimí a Kolínem a v příčném směru mezi Sázavou a Čáslaví. Původní faru už dnes připomínají jen staré obrázky: zachycují dvoupatrovou budovu s pavlačí. Jak věřících přibývalo, objevila se potřeba většího kostela i fary. Ty už na novém náměstí vyrostly v barokním slohu – fara nese vročení 1763, kostel sv. Aloise 1794. Stará fara chátrala, až došlo k jejímu stržení. Stranou zájmu zůstával i kostelíček sv. Jiljí. Na sklonku baroka se objevila snaha ho zbořit, za stavbu se ale postavili janovičtí radní, a tak dnešní chlouba města zůstala stát. Na počátku 20. století byl poškozen požárem, ale podařilo se jej opravit, jak svědčí dnešní podoba. „Kostel s freskami z doby Václava IV. je kouzelné místo pro bohoslužby,“ potvrzuje současný janovický duchovní P. Josef Nerad. Mše svaté se tu ovšem konají jen o pouti 1. září a následující neděli, občas se zde konají i koncerty. Jinak se slouží v „novém“ barokním kostele. Na místě, kde stávala stará fara, vyrostla postupem času farní zahrada. Barokní fara ovšem tak jako řada dalších staveb v obci bojovala s vlhkostí – Janovice byly postaveny na močálech při soutoku několika potoků. Ve sklepení fary je dodnes permanentně voda. Rozdíl je podle svědectví P. Nerada v tom, že někdy je tam pět centimetrů a jindy patnáct. Když v osmdesátých letech 20. století zemřel poslední sídelní děkan uhlířskojanovický P. Drozd, zůstala fara neobydlená. A jako všechny nemovitosti, v nichž se nebydlí, začala poměrně rychle chátrat. Výuka náboženství a občasná setkání na den matek situaci nezachránily. Když byl do Janovic jako sídelní farář 1. 1. 2003 ustanoven pater Nerad, hledalo se řešení, jak upravit faru, aby se v ní vůbec dalo žít. Když se propočítaly náklady, zjistilo se, že oprava budovy vyjde na více než 6 milionů korun – byla nutná rekonstrukce elektřiny, vody, topení, repase dveří a doplnění oken. „Z toho vzešel nápad, jestli by nebylo lepší vybudovat něco nového. Byl tu pozemek farní zahrady,“ vzpomíná pater Nerad. Jak sám přiznává, zpočátku ambicióznímu záměru na výstavbu nového komunitního centra příliš nevěřil. „Tři noci jsem nespal. Nedovedl jsem si představit, že budu stavět novou faru a ubere mi to síly, které bych chtěl věnovat pastoraci. Ptal jsem se sám sebe: Je to rozhodnutí dobré?“

STAVBA PRO TŘETÍ TISÍCILETÍ?

 Jasno neměli ani farníci a další obyvatelé Janovic. Farář váhal, jestli jde o Boží záměr, nebo spíš výplod lidské pýchy. Chtěl nějaké znamení, jestli se má skutečně začít budovat. A to přišlo: záměr na vybudování komunitního centra dostal desetimilionovou dotaci ze státního rozpočtu. Navíc v situaci, kde není snadné získat příspěvek na cokoliv, tím méně na novou budovu sloužící církvi. Jaké byly požadavky na novou stavbu? Je třeba mít prostory, kde se bude úřadovat, kde se bude scházet farnost, kde bude bydlet kněz a případně kaplan či jiný pomocník. Řešila se spousta praktických záležitostí: Jak veliký má být například sál. Vyřešilo se to tím, že je dělený zasouvací stěnou a podle potřeby se dá využít jako menší či větší. Od počátku se počítalo i s tím, že objekt nebude sloužit výhradně farnosti, ale celému městu. „Už tu proběhla beseda o zachráněných židovských dětech, které unikly Osvětimi. Jedno z těch zachráněných dětí u nás hovořilo. Sál byl plný a mělo to velmi kladný ohlas,“ říká kněz. V komunitním centru se už také sešlo janovické zastupitelstvo – prostory jim vyhovovaly, zastupitelům byla jen trochu zima. Objekt totiž ještě čeká na to, jestli získá z evropských peněz dotaci na vytápění pomocí tepelných čerpadel a slunečních kolektorů. Do té doby se tu temperuje elektrickým proudem. V centru sv. Jiljí se učí dvakrát v týdnu náboženství, zkouší tu pěvecký chrámový sbor. Pater Nerad se zaobírá myšlenkou, že by se tu scházeli i rodiče dětí, které chodí na náboženství. Diskutovali by nad Písmem, neboť někdy toho neví tolik jako jejich potomci a chtěli by je dohnat. S městským kulturním střediskem chce farář jednat o možnosti pořádat v centru přednášky a výstavy. Až se vyřeší otázka topení, kněz se do nových prostor i sám přestěhuje – zatím bydlí na faře v Sudějově. O dotaci by se mělo rozhodnout v průběhu letošního roku. Snad budou janovičtí podobně úspěšní jako na začátku. Samotná stavba proběhla velice rychle. Začalo se 18. srpna 2007 a do roka bylo hotovo. Dne 24. srpna 2008 se stavba žehnala. Bylo to možné i díky tomu, že kardinál Miloslav Vlk získal na stavbu přes milion korun, něco přišlo z prodeje staré fary (koupilo ji sousední řeznictví, v přízemí se zřejmě bude podávat občerstvení), část poskytlo Arcibiskupství pražské. Sbírka ve farnosti neproběhla. Pater Nerad to vysvětluje dvěma důvody. „Jakmile se rozkřiklo, že nám dal peníze stát, vyrojily se hlasy, že už nic nepotřebujeme. Kromě toho jsem si netroufal vyhlásit další sbírku proto, že ve sv. Aloisi se už pátý rok opravují varhany a na ně lidi dávají dost peněz. Nechtěl jsem je tedy žádat o další.“ Komunitní centrum září novotou. „Není to žádný komfort, ale stavba odpovídající třetímu tisíciletí. Kdo stavěl, ví, že ne všechno se při sebelepším úmyslu podaří udělat dobře. A tak i u nás máme spoustu dodělávek,“ přiznává Josef Nerad. Vzápětí však dodává, že to hlavní je jinde: naplnit nový objekt životem.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 47 21. – 27. listopadu 2017

Přijeďte k nám, zvou Češi papeže

Zástupci církve v čele s kardinálem Dominikem Dukou, politici a studenti se vydali minulý týden do Říma, aby tlumočili papeži Františkovi přání pořádat v Česku Světový…

celý článek


Poděkování za svobodu

Konec komunistické diktatury v Československu připomněla v pátek 17. listopadu řada pietních akcí. V Národním divadle vyznamenali čtyři bojovníky za svobodu, mezi nimi i kněze.

celý článek


O vzniku svátku Krista Krále

Na poslední neděli církevního roku připadá „slavnost našeho Pána Ježíše Krista, Krále veškerenstva“, jak zní podle Římského misálu plný titul tohoto s

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay