Exhortace XX.

Vydání: 2014/20 Kampaň eurovoleb vrcholí, 13.5.2014, Autor: Romuald Štěpán Rob

288. Evangelizační působení církve má mariánský styl. Pokaždé když pohlédneme na Marii, opětovně uvěříme v revoluční sílu něhy a citu. Na ní vidíme, že pokora a něha nejsou ctnostmi slabých, nýbrž silných, kteří nepotřebují zacházet špatně s ostatními, aby pocítili svoji důležitost. Při pohledu na ni zjišťujeme, že ta, která velebila Boha, protože „sesadil mocné z trůnu“ a „bohaté propustil s prázdnou“ (Lk 1,52.53), je tatáž, která zajišťuje domovské teplo našemu hledání spravedlnosti. Ona také starostlivě uchovává „všechno a rozvažuje o tom“ (Lk 2,19). Maria dovede rozpoznávat stopy Ducha Svatého ve velkých událostech, ale také v těch, které se zdají nepostřehnutelné. Kontempluje tajemství Boha ve světě, v dějinách a v každodenním životě všech. Je modlící se a pracující ženou v Nazaretě a je také naší pohotovou Paní, která „ve spěchu“ (srv. Lk 1,39) opouští svoji vesnici a vydává se pomáhat druhým. Tato dynamika spravedlnosti a něhy, kontemplace a cesty k druhým je tím, co z ní činí církevní vzor evangelizace. Prosme ji, ať nám svojí mateřskou modlitbou pomůže, aby se církev stala domem pro mnohé, matkou všech národů a aby umožnila zrod nového světa. Vzkříšený nám říká svojí mocí, která nás naplňuje důvěrou a tou nejpevnější nadějí: „Hle – všechno tvořím nové“ (Zj 21,5).

Na Mariině příkladu Bůh ukázal, že u něj opravdu není nic nemožného. Pro svoji vůli stát se člověkem si nezvolil nikoho vysoce postaveného, ale křehkou prostou dívku, která i ve své křehkosti ukazuje obrovskou sílu. Neváhá přijmout Boží vůli, ačkoli ví, že ji čeká přetěžký úkol. Církev bez Mariiny přítomnosti by byla pravděpodobně jen strohou ryze machistickou záležitostí. Díky Marii je v ní přítomen prvek ženství, mateřství, lásky a něhy. Tak jako dokázala vytvořit bezpečný domov pro čerstvě narozené Dítě, dokáže pro nás na naši přímluvu vytvořit domov i v církvi. Když Bůh hledal, kudy k nám vejít a jak se nám přiblížit, našel Mariino otevřené srdce. A možná Bůh hledá podobně otevřená srdce i u nás, otevřená pro jeho slovo a jeho vůli. A možná se ve chvíli, kdy je najde, věci pohnou k dobrému.

q1: Jaký dojem v nás zanechala exhortace papeže Františka?

q2: Jak rozeznávat Boží vůli?
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Názory

Související články

Diskuse

Boží vůle Servitor 18.5.2014 07:21
bohaté propustil s prázdnou Vladimír F. 17.5.2014 05:59

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay