Exhortace XX.

Vydání: 2014/20 Kampaň eurovoleb vrcholí, 13.5.2014, Autor: Romuald Štěpán Rob

288. Evangelizační působení církve má mariánský styl. Pokaždé když pohlédneme na Marii, opětovně uvěříme v revoluční sílu něhy a citu. Na ní vidíme, že pokora a něha nejsou ctnostmi slabých, nýbrž silných, kteří nepotřebují zacházet špatně s ostatními, aby pocítili svoji důležitost. Při pohledu na ni zjišťujeme, že ta, která velebila Boha, protože „sesadil mocné z trůnu“ a „bohaté propustil s prázdnou“ (Lk 1,52.53), je tatáž, která zajišťuje domovské teplo našemu hledání spravedlnosti. Ona také starostlivě uchovává „všechno a rozvažuje o tom“ (Lk 2,19). Maria dovede rozpoznávat stopy Ducha Svatého ve velkých událostech, ale také v těch, které se zdají nepostřehnutelné. Kontempluje tajemství Boha ve světě, v dějinách a v každodenním životě všech. Je modlící se a pracující ženou v Nazaretě a je také naší pohotovou Paní, která „ve spěchu“ (srv. Lk 1,39) opouští svoji vesnici a vydává se pomáhat druhým. Tato dynamika spravedlnosti a něhy, kontemplace a cesty k druhým je tím, co z ní činí církevní vzor evangelizace. Prosme ji, ať nám svojí mateřskou modlitbou pomůže, aby se církev stala domem pro mnohé, matkou všech národů a aby umožnila zrod nového světa. Vzkříšený nám říká svojí mocí, která nás naplňuje důvěrou a tou nejpevnější nadějí: „Hle – všechno tvořím nové“ (Zj 21,5).

Na Mariině příkladu Bůh ukázal, že u něj opravdu není nic nemožného. Pro svoji vůli stát se člověkem si nezvolil nikoho vysoce postaveného, ale křehkou prostou dívku, která i ve své křehkosti ukazuje obrovskou sílu. Neváhá přijmout Boží vůli, ačkoli ví, že ji čeká přetěžký úkol. Církev bez Mariiny přítomnosti by byla pravděpodobně jen strohou ryze machistickou záležitostí. Díky Marii je v ní přítomen prvek ženství, mateřství, lásky a něhy. Tak jako dokázala vytvořit bezpečný domov pro čerstvě narozené Dítě, dokáže pro nás na naši přímluvu vytvořit domov i v církvi. Když Bůh hledal, kudy k nám vejít a jak se nám přiblížit, našel Mariino otevřené srdce. A možná Bůh hledá podobně otevřená srdce i u nás, otevřená pro jeho slovo a jeho vůli. A možná se ve chvíli, kdy je najde, věci pohnou k dobrému.

q1: Jaký dojem v nás zanechala exhortace papeže Františka?

q2: Jak rozeznávat Boží vůli?
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Názory

Související články

Diskuse

Boží vůle Servitor 18.5.2014 07:21
bohaté propustil s prázdnou Vladimír F. 17.5.2014 05:59

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 14. – 20. srpna 2018

Nanebevzetí s procesím i kroji

V neděli 12. srpna prožívala řada farností a mariánských poutních míst slavnost svátku Nanebevzetí Panny Marie, který připadá na tuto středu. Jde o jedno z nejčastějších…

celý článek


„Osmašedesátý“ v Katolických novinách

Pražské jaro umožnilo církvi – byť jen nakrátko – rozvinout své aktivity. Nové možnosti se otevřely i tehdejším Katolickým novinám. Atmosféru z doby před padesáti…

celý článek


Kaplani pomáhají, dokud je potřeba

Práce vojenského kaplana neznamená jen být nablízku kamarádům na bojišti. V případě potřeby musí sloužit i jejich blízkým. Jak taková pomoc vypadá po skonu tří českých…

celý článek


Jak správně využívat Facebook?

„Čas je nejcennější dar, kterého se nám od Boha dostává, a je třeba jej umět užívat,“ uvedl na svém facebookovém účtu papež koptské pravoslavné církve Tavadros…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay