Exhortace papeže VIII.

Vydání: 2014/8 Ad limina – do Věčného města k hrobům apoštolů, 18.2.2014, Autor: Romuald Štěpán Rob

45. „Misionářské srdce je si vědomé omezení a stává se u slabých slabým… pro všechny vším“ (1 Kor 9,22). Nikdy se neuzavírá, nikdy se nestahuje do vlastního bezpečí, nikdy nevolí sebeobrannou rigiditu. Ví, že samo musí růst v chápání evangelia a rozlišování cest Ducha, a proto se nezříká možného dobra, nýbrž riskuje, že se zašpiní blátem z cesty.

46. Vycházející církev má otevřené dveře. Vycházet ven k druhým a dosahovat lidských periferií neznamená běžet za světem bezhlavě a beze smyslu. Častokrát je lepší zpomalit krok, odložit úzkost před pohledem do očí a naslouchat anebo odmítnout naléhání a doprovázet toho, kdo zůstal na kraji cesty. Někdy je jako otec čekající na marnotratného syna u otevřených dveří, aby až se vrátí, mohl vstoupit bez obtíží.“

Papež František v textu hovoří o obrazu církve, který není u veřejnosti a leckdy i ve farnostech příliš znám. Obzvláště v poslední době rezonuje v obecném podvědomí spíše otázka církevních restitucí a místo církve chápající, doprovázející a empatické je nastolována církev chamtivá a dál lačnící po majetku. Je to jistě dáno též obrovskou mediální masáží, ale nemáme na tomto obecném povědomí trochu podíl i my, členové církve? Není na nás, a především na našich činech a slovech ukázat církev jako společenství, které je otevřené a blízké pro všechny? Nebyla by pak otázka restitucí méně vyhrocená a veřejnost více přející? Skrze naše skutky a slova se ukazuje církev navenek. Je na nás, zda bude vnímána jako spolek podivínů, jako izolovaný svět fungující sám pro sebe, jako sdružení moralistů, či jako společenství lidí otevřené pro všechny. Jako společenství lidí, které nezačíná a zároveň nekončí u jistých, ale vyprázdněných gest, nýbrž se vydává i přes riziko možných ran na cestu ke skutečnému člověku. Protože jen na cestě k člověku se stáváme lidštějšími.

  • Jak konkrétně zlepšovat obraz církve k lepšímu?
  • Jaké jsou naše zkušenosti s farními společenstvími a jejich otevřeností?

Romuald Štěpán Rob

Petra Bláhová

Sdílet článek na: 

Sekce: Názory, Články

Související články

Diskuse

Jsme připraveni? Servitor 23.2.2014 13:19
Re: Jsme připraveni? Vladimír F. 24.2.2014 16:55
misionářské srdce Vladimír F. 23.2.2014 07:25
zajimavé téma Vladimír F. 23.2.2014 07:09
obraz cirkve Vladimír F. 21.2.2014 07:18

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 12. – 18. listopadu 2019

Pouť završí setkání s papežem

Na pouť do Říma se o uplynulém víkendu vypravilo více než dva tisíce poutníků z České republiky. Ve Věčném městě děkují za třicet let svobody a připomínají si…

celý článek


Co přinesl 17. listopad církvi?

Před třiceti lety, v listopadu 1989, se v Československu zhroutil komunistický režim. Po čtyřiceti letech nesvobody se s pádem rudé totality otevřely nové možnosti i věřícím v Boha.

celý článek


Když se řekne 17. listopad

Sametová revoluce se v novodobých českých dějinách pokládá za důležitý milník. Někdo oslavuje nástup svobody – včetně svobody vyznání, jiný možnost podnikání,…

celý článek


Potřebujeme silné příběhy

Dobrým občanem se člověk rodí, nebo stává? Ptáme se P. JOSEFA PROKEŠE, který vyučoval náboženství a religionistiku na českobudějovickém Biskupském gymnáziu po sedm let.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay