Diskuse

přitažlivost evangelia

12.1.2014 08:18 vložil Vladimír F.

Přátelé a kamarádi , je to o nás,jak je na nás vidět prožívaná radost ze života,kterou nám evangelium dává.Jak nás inspiruje Duch svatý.Jak velkými blázny jsme pro Krista.To je vám někdy fuška.
Vnímám to , jako velké Boží dobrodržství, ke kterému nás zve, volá.Mnohokrát jsem zažil velkou radost,ale také jsem nevidel světlo,necítil radost.Jen tma.S velkou radostí musim napsat , že Ježíš mě v tom nenechal :-)


Re: přitažlivost evangelia

12.1.2014 14:40 vložil Servitor

Máte pravdu, Kristus je skutečně věrný, neopouští i když se nás zeptá „a myslíš to opravdu vážně?“ Má na to právo, protože člověk v nadšení naslibuje hory doly ale skutek utek. Pak přijde rozhodování, myslím-li to opravdově a nebo jsem se jenom spletl. Jestli jde o pravou víru, nebo jenom o emoce.


Cesta středu

10.1.2014 07:42 vložil Servitor

Nemyslím si, že by proselytismus vymizel, naopak. Dostal pouze jinou formu, formu přizpůsobivosti. Potom v prostředí, ve kterém dosud neproběhla decentralizace může být šíření evangelia činem vskutku hrdinským. Posmívané, odsuzované cesty středu. Není už toto samo o sobě vzrušující?


Nezbytnost sociální koheze se nevyhne ani víře

8.1.2014 21:12 vložil Michal

Společnost míjejících se roztříštěných lidí je nefunkční. Problémem ja ta hranice, pro židovskou komunitu je to výlučná strava, rodinný stav, pro křesťany s větší otevřeností nezbývá než hledání. Kdekdo by chtěl mít podíl na sociálních dávkách, ale málokdo získaný čas využije třeba pro neziskovku. Přitom dávky předpokládají, že člověk nasadí všechny síly.

Obdobně produktivní křesťanská komunita očekávala i další prvky produktivního života od svého okolí, které chtělo mít na produktivitě podíl. Tedy nejen sociální, ale i spirituální zdraví. Českým novopohanům se to na křesťanských základech lebedí docela dobře. Jen jedinná hodina v nekřesťanském prostředí ani hlubokými kořeny je usvědčí z nadutosti.

Evangelium respektuje lidskou slabost, není o olympijských hrách, ani celebritách, ani zpěvačkách, přiznává, že si nevíme rady ani s prostorem, ani s časem. Křesťané jsou malý terč, obstojí i v brutální číně. Nejsou dvacaterákem, který uvízne všude.


Reagovat v této diskusi může jen registrovaný uživatel. V případě zájmu se registrujte ZDE. Pokud jste již registrován/a, můžete se přihlásit ZDE.



Aktuální číslo 8 19. – 25. února 2019

Oslavy věrozvěstů napříč Evropou

Mezinárodní sympozium v Čenstochové zahájilo jubilejní rok s připomínkou 1 150 let od smrti sv. Cyrila.

celý článek


Teologické fakulty lákají ke studiu

Začátek roku je pro maturující studenty také časem výběru vysoké školy. O jejich zájem s ostatními obory soupeří i teologické fakulty.

celý článek


Jako když přeskočí jiskra

„Křesťané neznající humor žijí daleko od hory blahoslavenství,“ napsal kdysi morální teolog Bernhard Häring a rozhodně to nemyslel jako bonmot. Zkrátka humor ke zdravé…

celý článek


Manželství a spory: ruku v ruce

Prakticky všichni, kdo žijí blízký a intenzivní vztah v manželství, jistě potvrdí, že k němu konflikty patří.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay