Epos jako válečná propaganda

Vydání: 2007/16 Současná dětská kniha: kvalita či kýč?, 16.4.2007, Autor: Jaroslav Šebek

V posledních letech se zdá, že filmoví producenti našli zálibu v realizaci snímků vycházejících ze skutečných událostí v minulosti. Možná je to tím, že se do historických obrazů dá více či méně okatě zašifrovat nějaké aktuální poselství. Touto touhou byl pravděpodobně veden i americký režisér Zack Snyder, jenž si jako téma vybral hrdinný epos 300 spartských válečníků pod velením krále Leonidase, kteří padli v thermopylském průsmyku v boji proti perské přesile před dvěma a půl tisíci lety.

Scénář filmu 300: Bitva u Thermopyl věrně kopíruje komiksovou předlohu, což limituje i celkové vyznění snímku. Téměř se zde nesetkáme s detailnější charakteristikou postav. Královi bojovníci tak vypadají jen jako chladnokrevné stroje na zabíjení, u nichž prakticky není místo na emoce. Komiks takové pojetí bez problémů unese, horší je to na filmovém plátně, kde by se hrdinové mohli chovat méně koženě než jejich kreslené vzory. Na druhou stranu zase divák nemusí příliš zatěžovat šedou kůru mozkovou. V tom však hlavní problém netkví. Pokud by zůstalo jen u pobíjení nepřátel, šlo by o klasickou akční podívanou, určenou zvláště pro mužskou část publika. Ta jistě ocení i efektní a výtvarně skvěle zvládnutou choreografii bojových scén i spoustu digitálních triků.

Mráz přichází z hollywoodu
V pauzách mezi stříkanci krve a bitevní vřavou však režisér nechává promlouvat krásnou královu manželku, aby přesvědčila radu moudrých (rozuměj dnešní parlament) o nutnosti vyslat na pomoc Leonidasovi další armádní šiky. A zde se snaží být autoři až třeskutě aktuální. V jejích slovech o boji za svobodu a demokracii se totiž opakují stejné argumenty, jež můžeme slyšet v posledních letech o zdůvodnění války proti terorismu. Do kin přišel film navíc v době, kdy se vyhrocuje napětí mezi západními státy a Íránem (nástupcem starověké Perské říše) a hovoří se o možnosti dalšího válečného konfliktu v beztak výbušné oblasti. Poselství filmu je přitom čertovsky jednoduché. Politici i duchovní vůdcové jsou zkorumpovaná banda a intelektuálové prostoduší naivkové. Proto je třeba jít při řešení mezinárodních problémů tvrdě na věc a hlavně ukázat sílu (jako morálně opodstatněné musí divák pochopit i zavraždění perských vyslanců, protože to přece patří k zásadám každé správné diplomacie – tedy alespoň „u nás ve Spartě“). Ze snímku tak čouhá na sto honů válečná propaganda a současná ideologická strategie neokonzervativců v Bílém domu. Dialogy jsou tak přehnaně patetické a vyloženě trapné, že se chvílemi musíte v duchu smát. Zároveň vám však z toho všeho běhá mráz po zádech. A mrazí ještě víc, když si uvědomíme, že film hned po svém uvedení zaútočil na přední příčky návštěvnosti kin.


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 15. – 21. srpna 2017

Olomouc žije setkáním mládeže

Nejvýznamnější událost mladých křesťanů v tomto roce – Celostátní setkání mládeže – vrcholí tento týden v Olomouci.

celý článek


Rodiny prošly metropolí

Oslavit rodinu se do centra Prahy vydaly stovky účastníků Pochodu pro rodinu.

celý článek


Přestat pít? Když to nejde

Není snad falešnějšího obrazu alkoholika: často opilý, špinavý a páchnoucí muž, povalující se v hospodě a pak ve škarpě. Jistě je nemálo takových. Skutečnost, jak…

celý článek


Vrátit se k modlitbě s papežem

Na duchovní straně 10 každý měsíc zveřejňujeme papežské modlitební úmysly. Jak vznikají a k čemu slouží? Ptali jsme se P. FrédéricA FornosE SJ, ředitele Světové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay