Vydání: 2008/26 Veřejné mínění v církvi, 23.6.2008

Četl jsem, že počet apoštolů má souvislost s dvanácti souhvězdími zvěrokruhu a s astrologií. Nevím, co si o tom mám myslet, ale je pravda, že na číslici 12 se v Bibli dá narazit častěji (např. dvanáct izraelských soudců, kmenů). Dokonce když prý Ježíš zavolal svých „Dvanáct“, mohl tím myslet početně zcela jinou skupinu. Můžete mi to vysvětlit?

V Bibli se poprvé vyskytuje číslo dvanáct jako počet izraelských kmenů, které vděčí za svůj původ dvanácti Jákobovým synům. Odtud se dvanáctky užívá jako symbolického čísla pro vyvolený Boží lid v jeho celistvosti a úplnosti (např. Nm 7,2–3.84–87; 17,17 aj.). V průběhu dějin se politická i náboženská jednota Davidova království rozbila. Deset kmenů se oddělilo a dalo vznik severnímu království, které bylo zničeno Asyřany. Poté vzalo za své i judské království. Tyto skutečnosti ale Izraeli nezabránily, aby se nadále ideálně považoval za lid skládající se ze dvanácti kmenů a vyjadřoval naději na konečnou obnovu právě v podobě lidu sestávajícího z dvanácti složek (např. Mt 19,28; Lk 22,30). Ježíš po svém vystoupení na veřejnosti spojil hlásání Božího království s ustanovením skupiny „Dvanácti“, které vybral ze svých prvních učedníků. Historickou pravost tohoto faktu i počtu „dvanácti“ lze stěží zpochybnit. Apoštolové jako jednotlivé osoby, zejména ti, které evangelní seznamy uvádějí na prvních místech (Petr, Jakub, Jan, Ondřej), měli významné místo v misii a vedení rané církve. Počet dvanáct však – jak je patrné již z Nového zákona – byl výrazným prorockým znamením v době Ježíšova působení, před jeho smrtí a poté snad krátce po jeho vzkříšení, kdy církev působila převážně v židovském (palestinském) prostředí. Naznačuje to i volba Matěje na Jidášovo uprázdněné místo.

ŽÁDNÁ SOUVISLOST S ASTROLOGIÍ!
Později, například v misii apoštola Pavla, už sbor Dvanácti nehraje významnou roli, zatímco jiná uskupení apoštolů, jako tři sloupy Církve – Jakub, Petr a Jan – ano. Je tedy zřejmé, že dvanáct vyvolených učedníků v Ježíšově blízkosti symbolizovalo nový Izrael. A je vcelku pochopitelné, že toto znamení mohlo působit jen tak, že oněch osob bylo skutečně dvanáct. Určitou obtíží je, že na posledních místech v novozákonních seznamech Dvanácti se nevyskytují stejná jména (Mk 3,16–19; Mt 10,2–4; Lk 6,14–16; Sk 1,13).
Otázka přímé souvislosti dvanácti izraelských kmenů ani dvanácti apoštolů se zodiakem či s astrologií nepřipadá v úvahu, protože biblické náboženství tento vliv vylučuje. Případné spekulace tohoto typu by byly až pozdější a druhotné.
P. JAROSLAV BROŽ, vyučující biblických věd na KTF UK v Praze