Dva světy

2.4.2015, Autor: Tomáš Kutil

Minulý týden jsem během pár hodin navštívil místa, která snad ani nepatří na jednu planetu – chudinský slum v Kalkatě a pohádkové město uprostřed pouště – Dubaj. Stalo se to při mém návratu z Indie, protože právě v Dubaji jsme přestupovali na druhé letadlo a díky pár hodinám času jsem si mohl tohle město i trochu prohlédnout.
 
 
 
Slum v Kalkatě je špinavé a zapáchající místo lemované horami odpadků. Lidé v něm žijí v jednoduchých chýších zbudovaných z toho, co je zrovna po ruce. Jako zdroj vody slouží řeka, jejíž voda připomíná ze všeho nejvíc kanalizační stoku. Mouchy odhání malé čoudící ohně. Lidé jsou zde schopni přežít za 19 rupií na den, což je asi 8 korun. Přesto jsem tam viděl úsměvy, radost z dětí a chuť do života.
Dubaj sice vyrostla a stále ještě roste v poušti, ale Evropan si v ní připadá jako zaostalý chuďas – je tam největší letiště světa, nejvyšší budova světa a největší obchodní centrum na světě, uvnitř něhož je vybudováno umělé jezero. Uprostřed dalšího nákupního centra je největší umělá lyžařská sjezdovka na světě. Jeden okraj Dubaje tvořilo pobřeží, které ale šejkům přišlo malé, a tak si vybudovali několik umělých poloostrovů. Člověk si tam může prohlédnout i nejdražší hotel světa, nejlevnější pokoj stojí 60 000 korun na noc. A ve výčtu superlativů by se dalo pokračovat. Téměř každá budova v Dubaji je architektonický originál, včetně mrakodrapů, a všechny dávají jasně najevo: „Na nás hned tak někdo nemá, podívej, co si můžeme dovolit.“
Vidět tyhle dva světy takhle krátce po sobě je opravdu šok. Říkal jsem si, jak by asi reagoval Ind ze slumu, kdyby se dostal do Dubaje a jak by se zajištěný manažer z Dubaje cítil uprostřed slumu. Nevím, pro koho z nich by to byl větší šok. Když jsem se ale díval do tváří lidí v Dubaji a v Kalkatě, neměl jsem pocit, že jsou ti ze superměsta na kraji Perského zálivu šťastnější. Asi ani ono na odiv stavěné bohatství nebude zárukou šťastného a spokojeného života.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Redaktoři, Blogy



Aktuální číslo 25 20. – 26. června 2017

Chléb života, jenž uzdravuje paměť

„Ať nás tento ‚Chléb jednoty‘ uzdraví z ambice ovládat druhé, z chtivosti hrabat pro sebe, z rozněcování nesouhlasu a ze šíření kritik; ať v nás vzbudí radost...,“…

celý článek


Lidová zbožnost do muzea nepatří

O tradičních podobách zbožnosti ve světě zvýšené mobility, prudce se rozvíjejících informačních technologií a všudypřítomné masové kultury hovoříme s pastorálním…

celý článek


Čínský kardinál proti kompromisům

Kardinál Joseph Zen Ze-kiun SDB, emeritní hongkongský biskup (85), navštívil v uplynulých dnech Prahu. Někdejší člen papežské komise pro otázky čínské církve je na…

celý článek


Milujeme, protože jsme milováni

Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova ustanovil v roce 1856 papež Pius IX. na pátek po druhé neděli po Seslání Ducha Svatého. Úctu k božskému Srdci Páně šířila…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay