"Dopis si schovám - a vy můžete začít vysílat"

Vydání: 2010/6 Kmotrovství, 1.2.2010, Autor: Jan Paulas

Už dvacet let je možné slyšet na vlnách Českého rozhlasu bohoslužby a jiné náboženské pořady. Věc, která byla předtím nemyslitelná. Tím vůbec prvním pořadem byl novoroční přenos bohoslužby z pražské svatovítské katedrály a o měsíc později 1. února 1990 vznikla v tehdejším Československém rozhlase Redakce náboženského života, která dnes oslavuje dvacetiny.

Jedním z těch, kdo tehdy stáli u zrodu redakce, byl P. Miloslav Fiala. „Už krátce po 17. listopadu 1989 jsem jako člen mediální skupiny založené z iniciativy P. Vladimíra Rudolfa a jmenované kardinálem Tomáškem navštívil právě vzniklé OF rozhlasu. Tvořilo ho asi šest mladých redaktorů, kterým jsem představil náš požadavek obnovení náboženských pořadů,“ přibližuje svou tehdejší misi P. Fiala. Začátkem prosince pak navštívil rozhlas znovu. „Řediteli rozhlasu jsem předal doporučující dopis pana kardinála a návrh náboženských programů. Ředitel poznamenal, že ještě nikdy mu žádný kardinál nepsal, proto si ten dopis schová – a pak dodal: ‚A vy můžete začít vysílat,‘“ vzpomíná na klíčový moment P. Fiala. Zmíněný návrh, co by se mělo vysílat, počítal s pěti typy pořadů: náboženské zprávy, myšlenky na neděli, přenosy bohoslužeb, kontaktní pořad (rozhovory s telefonáty) a ekumenická půlhodinka na dané téma s účastí zástupců různých církví. Návrh vzešel z dohody mezi Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví. Právě ekumenický rozměr pořadů i celé redakce byl pro zdar vysílání klíčový. „Jakmile by došlo k nějakému zásadnímu rozporu mezi církvemi, vysílání by to velmi rychle zahubilo,“ konstatoval později Jiří Zajíc, který byl několik let vedoucím této redakce. Začátky ale rozhodně nebyly jednoduché. „Rychle jsme se museli naučit pracovat s nahrávacími pásky a jejich střihem, s mikrofonem i s přísunem zpráv z regionů. S vděčností vzpomínám na radu pana režiséra Štěrby, abychom si ve studiu vždy představili tváře posluchačů a mluvili k nim – pak bude náš projev věrohodný. Dodnes se touto jeho radou řídím,“ říká P. Fiala. Vzpomíná, že společně s Jiřím Zajícem nejdřív začali s vysíláním zpráv, myšlenkou na neděli a s přenosy bohoslužeb. A pak se program postupně rozšiřoval. „Nezapomenutelné jsou pro mě chvíle přímých přenosů z návštěvy Jana Pavla II., kdy jsem s mikrofonem v ruce a s poněkud zjihlým hlasem tlumočil atmosféru u sv. Víta, na Letné a na Velehradě,“ vzpomíná na nejsilnější dojmy z vysílání P. Miloslav Fiala. Jak nově vzniklou redakci náboženského života přijímali ostatní kolegové-redaktoři? „O tom by se dala vyprávět spousta historek. Každopádně nás na začátku většinou pokládali za novou ‚ideologickou četu‘, protože se zcela mylně domnívali, že katolická církev v té roli nahradí komunistickou stranu. A když po volbách 1990 zjistili, že i v nových poměrech budou církve outsidery, viděli v nás hlavně konkurenty,“ vzpomíná Jiří Zajíc. Současně neopomene zmínit i kolegy či techniky, kteří nové redakci naopak nesmírně pomohli. Redakce náboženského života pak prošla vývojem, jenž závisel na lidech, kteří v ní byli, na situaci v rozhlase i v celé společnosti. „Vznik redakce umožnila revoluční atmosféra roku 1989, ale i to, že ve vedení rozhlasu byli tehdy dva moji přátelé – Jan Czech a Jiří Mejstřík. Díky tomu se podařilo během prvních dvou let vytvořit docela slušný programový půdorys toho, čím se redakce každý týden obracela k posluchačům,“ tvrdí Jiří Zajíc. Šlo o osm až deset pořadů různých žánrů i zaměření na všech stanicích tehdejšího Československého rozhlasu. Své vrcholné období redakce zažívala v letech 1992 – 93, kdy byl ředitelem rozhlasu právě Jiří Mejstřík. „Vysílali jsme nejposlouchanější pořady Radiožurnálu i Prahy, ale měli jsme i několik úspěšných seriálů na Vltavě,“ vypočítává Jiří Zajíc. Nicméně poslechovost pořadů podle něj podstatně závisí na tom, kdy se vysílají a na kterém okruhu. „I díky tomu bylo Zpravodajství z křesťanského světa v sobotu dopoledne na Radiožurnálu dlouhodobě mezi pěti nejposlouchanějšími pořady vůbec,“ dodává. Podobně dobře si vedly i nedělní přenosy bohoslužeb na stanici Praha. Třetím důležitým faktorem bylo pak samo složení redakce. „Zásadním přínosem byl nástup Petra Koláře (1991), Karla Vepřeka a Lady Arnautové (1992) i Miloše Rejchrta (1993),“ zdůrazňuje Jiří Zajíc. Naopak od zvolení Vlastimila Ježka za generálního ředitele rozhlasu začala podle něj „ústupové éra“. „Postupně došlo k personální destrukci redakce i omezení vysílacího prostoru,“ konstatuje Jiří Zajíc, který z rozhlasu nakonec v roce 2001 odešel.

MÁME v mnohém ZELENOU

Poslední etapa vývoje nastala v roce 2006, když náboženská redakce přešla pod stanici ČRo 6. Její současný vedoucí Daniel Raus si tuto změnu pochvaluje. „Postavení redakce je dnes velmi dobré a stabilní. Vedení rozhlasu si uvědomuje její důležitost a dává nám v mnoha směrech zelenou. Všechny důležité projekty, s nimiž jsme v posledních letech přišli, se zrealizovaly. Neumím porovnávat s minulostí, kdy jsem v redakci nebyl, ale někteří pamětníci tvrdí, že takhle dobré to dávno nebylo.“ Dnes je dlouhodobě nejposlouchanějším pořadem náboženské redakce Křesťanský týdeník na Radiožurnálu v sobotu dopoledne, který má zhruba 220 tisíc posluchačů. „Na druhém místě jsou pak přímé přenosy bohoslužeb vysílané na Praze v neděli mezi devátou a desátou. Ty sleduje zhruba 130 tisíc lidí, což je neuvěřitelný úspěch, neboť potenciální posluchači jsou tou dobou v kostele,“ říká Daniel Raus. Současně potvrzuje slova Jiřího Zajíce, že poslechovost se odvíjí hlavně od sledovanosti té které stanice. „V obou těchto případech jde z rozhlasového hlediska o skvělé časy,“ uznává Daniel Raus.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay