12.–18. března 2024
Aktuální
vydání
11
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Děti mají rády příběhy

17. 9. 2013

|
Tisk
|

Jak naučit nejmladší generaci vstupovat z moderního světa do starodávného světa Bible, aniž přitom její poselství zestárne – to je jeden z nejdůležitějších úkolů náboženské výchovy. Hovoříme o něm s katechetkou IVANOU ALBRECHTOVOU.

Vydání: 2013/38 V supermarketu už mají Vánoce, 17.9.2013, Autor: Martin T. Zikmund

Příloha: Doma

V kolika letech dítěte začít s domácím čtením Bible?

Jako se dítě postupně seznamuje se vším, co ho obklopuje, učí se rozpoznávat, třídit, utvářet a reagovat, mělo by se zároveň přiměřeně svému věku seznamovat s tím, co obsahuje Bible. V praktikující křesťanské rodině by totiž mělo od počátku přímo sát vše, o čem 
Bible hovoří a čemu nás učí. Živnou půdou pro předávání prvních biblických poznatků jsou potomkovy otázky, jeho prožité pozitivní nebo negativní zkušenosti, s nimiž se svěřuje, jeho objevování vnějšího i vnitřního světa. Takto přirozeně vstřebává biblické vědomosti, byť ještě nejsou systematické.

Později, kdy je dítě schopno se více soustředit na mluvený projev, si s ním lze „číst“ obrázkové biblické příběhy nebo mu odpovídajícím způsobem biblickou událost převyprávět. Je však třeba vysvětlit mu rozdíl mezi pohádkou a skutečným biblickým dějem.

Které části Bible se obzvlášť hodí pro menší, předškolní děti?

Malé děti mají rády příběhy. Bible (Starý i Nový zákon) se jimi hemží. I jednoduchými konkrétními příběhy lze předat úchvatné poselství o Boží lásce, ochraně a milosrdenství. Pokud je vhodně uspořádáme, můžeme jimi potomkovi představit velké biblické osobnosti (Noe, Abrahám, Josef Egyptský, Mojžíš, Ježíš, apoštolové) nebo významné události (potopa, Abrahámovo povolání, obětování Izáka, přechod přes Rudé moře, vzkříšní Lazara, utišení bouře na moři, rozmnožení chleba, ukřižování).

Doporučujete používat speciální pomůcky, konkrétně obrázkové Bible, různé biblické omalovánky, pexesa atd.?

Velice ráda s podobnými pomůckami pracuji. Pomohou dotvořit, co bylo ratolesti ústně předáno. Dítě, zvláště menší, se nedokáže delší dobu soustředit na jednu činnost. Je proto vhodné je střídat a zaujmout ho jiným způsobem. Navíc jednotlivé činnosti mohou postupně klást na dítě větší náročnost a aktivněji ho zapojit do výuky – například katecheta napřed dítěti převypráví biblickou událost, ono si pak k danému tématu vybarví omalovánky nebo namaluje vlastní obrázek a nakonec ostatním vysvětlí, proč ho právě tak namalovalo.

Podobné pomůcky (mapa, diapozitiv, film) pomáhají dítěti vytvořit si obraz konkrétních biblických událostí a reálií. Další pak (slepá mapa, text s chybějícími slovy, neutříděné lístečky s biblickými jmény a místy) aktivně vtahují žáka do výuky.

Jaký by měl být poměr mezi vizuální prací s Biblí (obrázky, filmy na biblické náměty) a poslechem Písma či jeho převyprávěním?

Vyvážený a odpovídající věku dítěte. Je zřejmé, že malé dítě nevydrží dlouho poslouchat čtený text a větší si nebude chtít neustále vybarvovat omalovánky. Bible je Boží slovo, které zaznamenali inspirovaní pisatelé. Vše ostatní nám má pouze pomáhat. Jak? To záleží na věku, dovednostech, zkušenostech a úrovni těch, jimž se Boží slovo předává, a na schopnostech a zkušenostech těch, kteří je předávají. Nelze stanovit procentuální poměr – každé setkání nad Biblí vyžaduje vlastní uváženou přípravu, která zohlední různé možnosti a okolnosti (zmíněný věk a úroveň dětí, konkrétní biblické téma, dostupnost pomůcek, technickou vybavenost atd.).

Které biblické knihy nebo úseky přidávat v době, kdy děti navštěvují první stupeň a pak druhý stupeň základní školy?

Dítě by se mělo od počátku seznamovat se všemi základními biblickými událostmi, které vedou k pochopení dějin spásy a vrcholí v Ježíši Kristu. Nelze si tedy něco nechat na později. To je, jako bychom v mozaice nechali prázdná místa. Takový obraz je neúplný a pozorovatel nemusí pochopit, co vlastně zobrazuje.

Menší ratolest seznamujeme s biblickými událostmi a jejich významem tak, abychom ji nazahltili množstvím v té chvíli nepodstatných informací. Je důležité, aby z několika základních údajů pochopila obsah biblického poselství. Na tento základ pak v jejím vyšším věku navazujeme a rozvíjíme ho způsobem, který respektuje její získané zkušenosti. Takový „spirálovitý“ postup výuky nabízí pohled na již známé biblické události se stále širším i podrobnějším záběrem. Tento přístup k Bibli by nás měl provázet po celý život.

Jak vysvětlovat dětem „drastické“ pasáže, například války ve Starém zákoně nebo ukřižování Pána Ježíše?

V takové události nejde o násilí samo, nýbrž paradoxně o poselství lásky Boha k lidem. Proto je třeba v líčení takových pasáží neulpívat na násilných činech. Vztahy mezi lidmi nejsou ideální a nebyly ani v době starozákonní či v době Ježíšově. Ovšem Bůh dokáže nedokonalé, ba zlé použít k prospěchu člověka – k jeho sebepoznání, obrácení, k jeho spasení. To je poselství všech biblických událostí, v nichž se projevuje lidská slabost, hněv, závist, nenávist, zkrátka hřích. A tak nám vlastně dávají naději a povzbuzují nás, abychom se vymanili ze zla a znovu začali žít v Božím přátelství. Proto je zapotřebí vysvětlit dětem i takové „drastické“ pasáže (ony se o ně často zajímají) a zdůraznit, že Bůh ve své spravedlnosti a milosrdenství přemáhá každé lidské zlo.

A co první kapitoly Bible? Jak je vykládat, aby tyto kapitoly nebraly děti jako pohádky a byly později přístupny hlubším vhledům?

To je opět téma „spirálovitého“ postupu 
výuky. Malému dítěti vysvětlíme, co všechno stvořil Bůh, aby pochopilo, že vše, co ho obklopuje, je Božím darem, a aby se naučilo za to děkovat. Takové dítě neřeší, jak je možné stvořit svět a člověka v šesti dnech. Není konfrontováno s jinými názory, neporovnává. Starší se pak začíná ptát, vyrovnává se s jinými názory, získává stále podrobnější fyzikální, chemické a biologické vědomosti, s nimiž porovnává první biblické pasáže. Je vhodné s ním hovořit o různých teoriích stvoření světa (např. velký třesk) a vývojových teoriích. Je však třeba, aby pochopilo, že popis stvoření světa, jak nám ho podává první kapitola Geneze, odpovídá způsobu uvažování lidí, kteří ho zaznamenali. Podstatou celého popisu je Boží tvůrčí síla a láska Boha k člověku, kterého stvořil k svému obrazu.

Jak potomky načit, že Bible je kniha jedinečná, posvátná, jiná než ostatní knihy?

Podle toho, jaký máme k Bibli vztah, jak s ní zacházíme a co pro nás znamená, si ratolest začne uvědomovat rozdíl mezi touto knihou a ostatními v knihovničce. Pomalu si k ní vytvoří takový vztah, jaký vidí v rodině. Rovněž v kostele při mši svaté může pozorovat, s jakou úctou bere kněz do rukou lekcionář, z něhož předčítá Boží slovo. Postupně by dítě mělo pochopit, že Bible je živé Boží slovo, jímž se Bůh obrací přímo na něho, a vtahuje ho tak do vzájemného rozhovoru. Tím se mu Bible stane jedinečným textem.

Lze poskytnout už dětem základní klíč k Písmu svatému, který pak i v dospělosti budou moci kdykoli použít a s jeho pomocí Bibli otvírat a jí rozumět?

Ano. Je to otevřené srdce a otevřená mysl. V každém věku, v každé životní situaci bude člověk v Bibli nacházet posilu, útěchu, povzbuzení, radu, pomoc, ale především nekonečně milujícího a milosrdného Boha. Mnohokrát bude číst stejnou biblickou pasáž, a pokaždé bude nově osloven a obdarován. Dostali jsme úžasný dar, nezakopejme ho, ale s vděčností a láskou ho užívejme a předávejme dalším generacím.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou