Dějinné paralely

Vydání: 2008/36 Zamřížovaný čas - pohled na vězeňství z druhé strany, 2.9.2008, Autor: Dagmar Pohunková

Příloha: Perspektivy

Srpnová noc, pořad vysílaný Českou televizí v noci z 20. na 21. srpna letošního roku, se celkem povedla a díky za ni. Pásmo dokumentů, svědectví pamětníků, analýz a diskusí s přímými vstupy diváků bylo strhující připomínkou smutného výročí nejen pro později narozené, kteří ty dny přímo nezažili, ale i pro nás, kteří jsme byli přímými svědky té doby a těch událostí. Cenné byly i rozbory vývoje, který té osudné noci předcházel, stejně jako snaha zachytit atmosféru Pražského jara s rolí jeho jednotlivých aktérů. Škoda, že se v tomto pořadu ani jinde neobjevila role, jakou při tom sehráli křesťané – ale snad je to naše vlastní vina, že jsme se sami dostatečně neozývali. Šlo přece o zrušení „kolaborantského“ Mírového hnutí katolického duchovenstva a odstavení trapného zrádce Josefa Plojhara, o Dílo koncilové obnovy, Živou teologii, ekumenické semináře v Jirchářích nebo o petice věřících. I krátká doba uvolnění měla veliký význam, protože dala prostor „k nadechnutí“ a příležitost vynořit se z podzemí a navázat kontakty přetrvávající po celou následující normalizaci.
Otřesné byly ovšem také ankety mezi školáky a mladými lidmi. Děsivá nevědomost mnohých z nich a nezájem o veřejné dění svědčily o hlubokém selhání školy i rodičů. Učitelé si nevědí rady s naší novou historií a výuka dějepisu končí rokem 1945. Ale závažnější je asi selhání rodičů a prarodičů, kteří přece tu dobu pamatují. To jen potvrzuje zkušenost, že lidé v rodinách spolu dnes nemluví, že není čas sejít se u společného stolu, že se nepředávají ani rodinné historie a že konverzace pokrývá jen každodenní ekonomické a „provozní“ zájmy. Stejně však selhalo ve většině rodin i předávání víry a základní orientace v náboženských otázkách. I „nevěřící“ rodiče – a dnes už spíše prarodiče – přece dostali základní vědomosti o křesťanských reáliích patřících neodmyslitelně do evropského hodnotového a kulturního dědictví a měli by je jako samozřejmost předávat další generaci.
A ještě k jednomu zamyšlení ten pořad vedl: Politici i komentátoři přirovnávají k invazi v srpnu 1968 nynější ruský vpád do Gruzie. Ale historická paralela je spíše jinde – v roce 1938. Národnostní menšina, tehdy Němci v Československu, se dovolává práva na sebeurčení, žádá odtržení od svého stávajícího státního útvaru a připojení k sousední „mateřské“ zemi. Ta tuto žádost provokuje a posiluje, využívajíce národnostní cítění pro svůj imperialistický zájem. Okolní svět v rozpacích přihlíží, neví si rady a obává se válečného konfliktu. Co by se stalo, kdyby byla tehdy československá armáda preventivně obsadila Sudety? „Kdyby“ v historii prý nemá místo, tehdejší situace byla jiná a jiná pak byla i ta poválečná. Ale přece jen tu paralelu nelze nevidět a popřít. Princip sebeurčení národů se dostal tehdy a dostává se i dnes do konfliktu se zájmem o uchování stávajících státních celků a jejich někde historicky daných, jinde uměle vytyčených hranic. Spravedlivé a pokojné řešení se hledá těžko. Tento reálný konflikt je nejspíš překonatelný jen zdoláním vypjatých nacionalismů a evropskou integrací, jak moudře poznala generace poválečných křesťanských politiků vítězných i poražených mocností. Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay