Dějinné paralely

Vydání: 2008/36 Zamřížovaný čas - pohled na vězeňství z druhé strany, 2.9.2008, Autor: Dagmar Pohunková

Příloha: Perspektivy

Srpnová noc, pořad vysílaný Českou televizí v noci z 20. na 21. srpna letošního roku, se celkem povedla a díky za ni. Pásmo dokumentů, svědectví pamětníků, analýz a diskusí s přímými vstupy diváků bylo strhující připomínkou smutného výročí nejen pro později narozené, kteří ty dny přímo nezažili, ale i pro nás, kteří jsme byli přímými svědky té doby a těch událostí. Cenné byly i rozbory vývoje, který té osudné noci předcházel, stejně jako snaha zachytit atmosféru Pražského jara s rolí jeho jednotlivých aktérů. Škoda, že se v tomto pořadu ani jinde neobjevila role, jakou při tom sehráli křesťané – ale snad je to naše vlastní vina, že jsme se sami dostatečně neozývali. Šlo přece o zrušení „kolaborantského“ Mírového hnutí katolického duchovenstva a odstavení trapného zrádce Josefa Plojhara, o Dílo koncilové obnovy, Živou teologii, ekumenické semináře v Jirchářích nebo o petice věřících. I krátká doba uvolnění měla veliký význam, protože dala prostor „k nadechnutí“ a příležitost vynořit se z podzemí a navázat kontakty přetrvávající po celou následující normalizaci.
Otřesné byly ovšem také ankety mezi školáky a mladými lidmi. Děsivá nevědomost mnohých z nich a nezájem o veřejné dění svědčily o hlubokém selhání školy i rodičů. Učitelé si nevědí rady s naší novou historií a výuka dějepisu končí rokem 1945. Ale závažnější je asi selhání rodičů a prarodičů, kteří přece tu dobu pamatují. To jen potvrzuje zkušenost, že lidé v rodinách spolu dnes nemluví, že není čas sejít se u společného stolu, že se nepředávají ani rodinné historie a že konverzace pokrývá jen každodenní ekonomické a „provozní“ zájmy. Stejně však selhalo ve většině rodin i předávání víry a základní orientace v náboženských otázkách. I „nevěřící“ rodiče – a dnes už spíše prarodiče – přece dostali základní vědomosti o křesťanských reáliích patřících neodmyslitelně do evropského hodnotového a kulturního dědictví a měli by je jako samozřejmost předávat další generaci.
A ještě k jednomu zamyšlení ten pořad vedl: Politici i komentátoři přirovnávají k invazi v srpnu 1968 nynější ruský vpád do Gruzie. Ale historická paralela je spíše jinde – v roce 1938. Národnostní menšina, tehdy Němci v Československu, se dovolává práva na sebeurčení, žádá odtržení od svého stávajícího státního útvaru a připojení k sousední „mateřské“ zemi. Ta tuto žádost provokuje a posiluje, využívajíce národnostní cítění pro svůj imperialistický zájem. Okolní svět v rozpacích přihlíží, neví si rady a obává se válečného konfliktu. Co by se stalo, kdyby byla tehdy československá armáda preventivně obsadila Sudety? „Kdyby“ v historii prý nemá místo, tehdejší situace byla jiná a jiná pak byla i ta poválečná. Ale přece jen tu paralelu nelze nevidět a popřít. Princip sebeurčení národů se dostal tehdy a dostává se i dnes do konfliktu se zájmem o uchování stávajících státních celků a jejich někde historicky daných, jinde uměle vytyčených hranic. Spravedlivé a pokojné řešení se hledá těžko. Tento reálný konflikt je nejspíš překonatelný jen zdoláním vypjatých nacionalismů a evropskou integrací, jak moudře poznala generace poválečných křesťanských politiků vítězných i poražených mocností. Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay