Deformují pohled na svět

Vydání: 2018/42 Sedm nových přímluvců v nebi, 16.10.2018, Autor: Tomáš Kutil

Slovo „sekty“ se z veřejného prostoru v posledních letech téměř vytratilo a zdá se, že ty, které by byly pro člověka nebezpečné, jsou méně aktivní. Ostražitost je však přesto na místě.


Skupin, které mají sektářské rysy, působí u nás celá řada. Viditelní jsou svědkové Jehovovi, kteří věnují mnoho energie pouliční sebepropagaci, ve městech lze často potkat i oranžově oděné stoupence hnutí Hare Krišna. Dalšími jsou například Vesmírní lidé, moonisté, mormoni nebo scientologové. Snímek Martina Houdek

Obrovská škála volnočasových aktivit a životních stylů se dnes odráží i na náboženské scéně. Existuje velké množství náboženských směrů a hnutí. Některé jsou odštěpené od jedné z tradičních církví, jiné jsou synkretickým gulášem několika učení smíchaných dohromady nebo jsou obdivovateli „lidí z vesmíru“. Popisem a zkoumání těchto hnutí se zabývá religionistický časopis Dingir, v digitálním prostředí je to pak Náboženský infoservis.

Z pohledu katolické církve se slovo sekta používá dvojím způsobem. V tom církevně-právním jde o označení skupiny, která hlásá nějakou herezi tak usilovně, že směřuje ke schizmatu – rozkolu s katolickou církví.
V lidovějším pojetí je to označení uzavřené skupiny, která buď své okolí svým stylem života provokuje, případně se mu radikálněji odcizuje. Nálepku „sekta“ si občas vyslouží také skupina (hnutí, spiritualita), jejíž příslušníci v dané oblasti zaujímají význačné (mocenské) pozice.

Ohrožení lhostejností

Podle religionisty Zdeňka Vojtíška dnes tradiční církve cítí, že více než sekty je ohrožuje lhostejnost lidí. Proto vůči těmto náboženským hnutím už tolik kriticky nevystupují. Navíc často ten, kdo nějakým takovým společenstvím projde, posléze zamíří do tradiční církve. Rozhodně ale nejde říct, že členství v sektách je užitečné a dobré. Některé jsou relativně neškodné, mnohé ale vyvíjejí na své stoupence veliký tlak a deformují jejich pohled na svět. Odchod z nich pak s sebou nese většinou řadu problémů, někdy skončí až depresemi a vážnou životní krizí. Na této dvoustraně přinášíme několik příběhů, které to popisují.

TOMÁŠ KUTIL

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 34 20. – 26. srpna 2019

Matku Marii slavili v Paříži i v Iráku

Jeden z nejdůležitějších mariánských svátků liturgického roku – Nanebevzetí Panny Marie – prožili křesťané po celém světě.

celý článek


Orel stále roste a mládne

Celá orelská organizace prožije v sobotu 24. srpna na Svatém Hostýně spolu s moravským metropolitou a duchovním rádcem Orla Janem Graubnerem tradiční mariánskou pouť. Tentokrát…

celý článek


Milevsko: Živé místo i naleziště

V klášteře Milevsko působí tři premonstráti, jejichž život zdaleka netvoří jen modlitba. Spravují několik farností na rozsáhlém území jižních Čech, fungují jako…

celý článek


Jak udělat s dětmi herbář

Léto a prázdniny jsou ten správný čas pro zakládání herbářů. Slovo herbář je latinského původu (herba latinsky znamená bylina).

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay