Dar malého národa velké Americe
Vydání: 2005/41 Život rodiny po odchodu dětí z domova, 4.10.2005, Autor: Jiří Macháně
Jaký je podle vás význam této výstavy?
Lidé na
druhé straně oceánu nemají příliš hluboké kořeny. Za „staré umění“ často
označují i taková díla, která vznikla před sto lety. Proto je pro ně výstava
prezentující umění staré 700 let něčím mimořádným. Navíc jsou to díla, která
mají obrovskou výpovědní hodnotu, protože mají duši. Tu do nich vtiskla víra
lidu, který tuto kulturu vytvářel. Při zahájení výstavy jsem řekl, že je „darem“
malého národa ze střední Evropy velké Americe.
Měl jste možnost si expozicí v klidu projít?
Ano a udělala na mě opravdu veliký dojem. Lidé, kteří budou
procházet expozicí v Americe (a později i tady v České republice) si snad ani
neuvědomí, že všechna ta překrásná díla jsou dnes rozptýlená na mnoha místech
naší země a celé Evropy. I pro nás bude asi překvapivé vidět na jednom místě
krásu, která kdysi vznikala v jednom regionu, a později byla rozptýlena.
Zaznamenal jste nějaké bezprostřední reakce?
Tvůrci výstavy o ní hovořili v superlativech. Jak říkali, byl
to pro ně samotné - pro profesionály, kteří se pohybují v oboru - hluboký
zážitek. Hovořil jsem také s novináři, kteří nešetřili chválou a říkali mi, že
se mezi exponáty pohybují se zatajeným dechem.
V českém tisku se psalo, že církev byla při zapůjčování exponátů
velmi vstřícná...
Už před šesti lety jsem kurátorce výstavy
slíbil, že uděláme všechno pro to, abychom zapůjčili maximum možných exponátů.
Také díky tomu byli zástupci církve pozváni na zahájení. Už se těším, až dorazí
výstava do Česka, protože tak bude moci v našich místních podmínkách vypovídat o
možné a příkladné spolupráci státu a církve - a to zvlášť v době, kdy jsou tyto
vztahy tolik problematizovány.
Sekce: Kultura, Zpravodajství, Články
