Vydání: 2007/21 Ve vaší farnosti se nesportuje?, 22.5.2007

Příloha: Perspektivy

Svatováclavské a mariánské poutní místo ve Staré Boleslavi odedávna přitahovalo pražské poutníky. Chodilo se přes Jenštejn a Podolánku, polní cesty vedly kolem kaplí se svatými obrazy. Bylo tomu tak ještě v polovině minulého století, ale schylovalo se ke změnám. Rozorávání mezí postihlo také polní cesty, kapličky pustly a putovat po silnici bylo stále nebezpečnější. Automobilový provoz houstl, a když se v sedmdesátých letech projíždělo Brandýsem, „pasírovaly se“ kolony automobilů jen obtížně křivolakými ulicemi. Nová dálnice z Prahy do Mladé Boleslavi výrazně ulevila výše jmenovaným obcím, nejvíc ale Brandýsu, kde už byla situace neudržitelná. Za hlavním náměstím cesta klesala k zámku a mostu přes Labe. Tam se otevíral pohled do lesnatých polabských rovin u Staré Boleslavi a poutník byl skoro u svého cíle. Blízko brandýského kostela Obrácení svatého Pavla nedávno zasvítila novotou zvláštní stavba.
Kaple řádu piaristů měla být v osmnáctém století počátkem komplexu školních budov, ale okolnosti přinesly jiné využití: hospoda, obchod, pak téměř ruina. Když v devadesátých letech mohlo právo aspoň občas přijít ke slovu, zdědily objekt školské sestry řádu svatého Františka.
Dnes můžeme navštívit rekonstruovanou stavbu, naplněnou novým obsahem. Galerie Crux je výstavní síní a prodejnou, zaměřenou, jak název naznačuje, k náboženskému umění. Vstoupíme do klenuté kaple, osvětlené zavěšeným skleněným objektem a dál do místností s okny od podlahy až k trámovému stropu.
Výstavy Radka Brože (1967–1996) mě vždy nesmírně potěší. Ačkoliv se Brožovo dílo uzavřelo před deseti lety a předtím mělo jen asi stejný čas ke svému zrání, jsme vždy znovu překvapeni nečekanými souvislostmi, které nová expozice přináší. Dílo žije také tím, že vznikalo v ovzduší lásky, která – jak čteme u svatého Pavla – nikdy nepřestává. Brožova rodina (s pomocí pana Ivo Bindera) vystavila tentokrát dva okruhy obrazů: kristovský a mariánský. Srdce, Kristova tvář, hlava Beránka, hrozen vína, mandorla plná hvězd; významy se prostupují v objektech, navzájem podobných. Brožovy obrazy jsou mladé, jejich prostota připomíná bezprostřednost malých dětí. Popisovat umění je jako psát na vodu: dělám to proto, že výstava už skončila, a kdo ví, kdy bude možné obrazy zase vidět.
V mariánském cyklu pracoval umělec většinou s pěti písmeny svatého jména. Navazuje snad na barokové mariánské logotypy, objevil desítky variací, které vtělil do krásných moderních obrazů. Někdy maloval, jindy používal techniku monotypu. Náboženské umění dnes není jednoznačně kladným pojmem: galerie jemu zasvěcená nevyplouvá do bezpečných vod. Umění je jako lakmusový papírek – odhalí přesně každou nepravost. Předstírání neexistujících jistot vede ke kýči, osobní ambice nemusí být oslavou Boží. Jako doušek čisté vody bude věřící i nevěřící provázet nevinnost Brožových obrazů.
Václav Sokol
Výstavní síň CRUX v Brandýse nad Labem, rekonstruovaná podle návrhu arch. Aleše Kalivody. V červnu zde bude vystavovat sochař Vladimír Matoušek. Kontakt: P. Válka, mobil 724 148 940.