Co vlastně přivedlo mudrce k jesličkám?

Vydání: 2006/51 Vánoční dvojčíslo, 19.12.2006

Četla jsem, že v době Kristova narození opravdu zářilo nad Blízkým východem jasné nebeské těleso. Můžete napsat, co a kdy to přesně bylo?

Evangelista sv. Matouš hovoří ve 2. kapitole svého evangelia o hvězdě pozorované mudrci od východu. Ti přinesli malému Ježíšovi do Betléma své dary. Od 15. století se nejprve v Itálii, později v celé Evropě, rozšířil zvyk vystavování betlémů, kde nad chlévem září hvězda s dlouhým chvostem. Z těchto důvodů si mnoho lidí myslí, že mudrce vedla na jejich putování do Palestiny jasná kometa.

zavinil to malíř giotto
Astronomové mohli poměrně snadno zjistit, že betlémská hvězda určitě nebyla kometa. V době počátku křesťanského letopočtu byla totiž astronomie v mnoha zemích zejména Dálného východu natolik rozvinutá, že záznamy o jasných kometách, které jsou přirozeně viditelné na větší části zeměkoule, by musely takovou zprávu nutně obsahovat – žádná kometa však tehdy zaznamenána není. Naopak víme, že ona „hvězda s chvostem“ nad jesličkami má svou konkrétní astronomickou inspiraci. Významný italský malíř Giotto di Bondone (1267–1337) pozoroval v r. 1301 jasnou kometu, jež byla až mnohem později nazvána kometou Halleyovou. Britský astronom Edmond Halley (1656–1742) zjistil počátkem 18. století, že jde o jedno a totéž těleso sluneční soustavy, které se ke Slunci a do blízkosti Země vrací vždy po třech čtvrtích století. Giotto namaloval kometu na fresku „Klanění tří králů“ pro padovskou kapli Scrovegni a odtud se pak dostala i na betlémy. Stejně tak je jisté, že betlémská hvězda nebyla hvězdou v moderním slova smyslu. Jelikož se objevila znenadání, musel by to být astronomicky vzato mohutný výbuch tzv. novy nebo spíše supernovy, aby si ho zmínění mudrci všimli. I o těchto událostech máme však ze starověku bezpečné písemné zprávy zejména z Číny, Koreje nebo Japonska.
Záhada tzv. betlémské hvězdy však nedala spát řadě odborníků a jak se zdá, správné řešení nalezl jako první slavný německý astronom Johannes Kepler (1571–1630). Právě před Vánocemi 1603 si během svého pobytu v Praze všiml nápadného úhlového sblížení planet Jupiteru a Saturnu. Zkusil spočítat, zda k obdobnému sblížení nedošlo někdy kolem Kristova narození, a s překvapením zjistil, že to sedí – v roce 7 před počátkem křesťanského letopočtu se tyto planety úhlově sblížily dokonce třikrát – koncem května a září, jakož i počátkem prosince, pokaždé v souhvězdí Ryb. Tento rok kupodivu dobře souhlasí s historickými okolnostmi Ježíšova narození. Král Herodes totiž zemřel nejpozději v roce 4 před Kristem a historici už dávno vědí, že zpětný výpočet počátku křesťanského letopočtu, uskutečněný až v roce 532 po Kristu, byl o čtyři až sedm let chybný.

setkání dvou jasných planet
Je třeba si uvědomit, že v době kolem počátku křesťanského letopočtu se termín „hvězda“ používal také pro planety, takže vše do sebe dobře zapadá. Betlémská hvězda byla tedy nejspíš nápadným těsným úhlovým setkáním dvou jasných planet, což v květnu roku – 7 vyburcovalo východní mudrce (astrology) k cestě přes poušť do Palestiny, kam doputovali koncem září téhož roku, kdy pastýři měli stáda ovcí dosud na pastvě venku. Z jiných astronomických údajů uvedených v evangeliích pak vychází, že Kristus zemřel na kříži v roce 33 křesťanského letopočtu, tedy až ve věku 40 let.
Jiří Grygar, astrofyzik


Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 20. – 26. února 2018

Zesnul Jaroslav Med

Na Popeleční středu zemřel ve věku 85 let literární historik a dlouholetý předseda redakční rady Perspektiv KT Jaroslav Med.

celý článek


Mladí lidé chudobu dědí

Chudoba se u nás dědí, zjistila Charita ČR. Při výzkumu se soustředila na mladé lidi, jichž je takto ohroženo zhruba tři sta tisíc. Charita proto navrhuje šest opatření,…

celý článek


Pouť ke hrobu svatého Cyrila

Mší svatou, jejímž hlavním celebrantem byl arcibiskup Jan Graubner, oslavili věřící v Římě svátek jednoho ze slovanských apoštolů.

celý článek


Na hranicích jsem se modlil

Jeho osudy inspirovaly spisovatele, filmové tvůrce i socialistickou propagandu. JOSEF HASIL po únoru 1948 převáděl ohrožené lidi přes hranice. „Nikdy jsem nešel přes hranice,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay