Co se raději začít modlit a něco obětovat?

Vydání: 2012/12 Neziskové organizace bijí na poplach, 21.3.2012, Autor: Jiří Macháně

Titul této přílohy KT zní Modlitby za nejmenší. Právě tak se nazývá i iniciativa, která si bere za cíl nabídnout a organizovat modlitební úsilí za širokou oblast ochrany nenarozeného života. O tom všem hovoří P. JIŘÍ KORDA, národní koordinátor Modliteb za nejmenší.

 Jak byste představil Modlitby za nejmenší?

O některých beznadějných situacích lidé říkávají, že už nezbývá než se modlit. My křesťané víme, že je to přesně naopak. Modlitbou se přeci musí začínat a provázet každé dílo. Nelíbí se nám duchovní a mravní stav naší společnosti? Nelíbí se nám neúcta k nemocným a starým lidem? Nelíbí se nám, že je zhruba dvacet pět tisíc dětí ročně, tedy tři každou hodinu, v naší zemi zabito umělým potratem? Co s tím děláme? Často jen řečníme či nadáváme. To ale umí každý. Co se raději začít modlit a něco třeba i obětovat pro změnu? Členové Modliteb za nejmenší se zavazují, že se po určitou dobu budou modlit právě na tyto úmysly. Nabízíme tři typy modliteb: Modlitbu za život, Duchovní adopci, Modlitbu svaté Jany Beretty-Molly za zdravotníky. Někteří lidé se mi svěřují, že se bojí závazku. Co když se někdy nepomodlí? Vážím si jejich poctivosti, ale myslím, že to není nejlepší přístup. To bych nemohl dělat v životě vůbec nic. Navíc asi každý z nás má zkušenost, že spíše splním nějakou jasně danou povinnost, než když jen něco můžu nezávazně udělat. V současnosti se s námi modlí dva tisíce čtyři sta lidí.

 Kde se tohle hnutí vzalo? Jaké jsou jeho kořeny?

V Česku je založili věřící, kteří se inspirovali v sousedním Polsku. Tam se již od osmdesátých let lidé modlí za pozvednutí duchovní a mravní úrovně svého národa. K tomu neodmyslitelně patří i snaha zvrátit to, co můžeme nazvat příklonem ke kultuře smrti: umělé potraty, odmítání dětí, promiskuita, koketování s myšlenkou na zavedení eutanazie. Původní název modlitební iniciativy – Kruciáta – měl vystihovat rozhodnost, s jakou je třeba se modlit. Ale v českých poměrech vyvolával často odmítavé reakce, protože mnoha lidem připomínal krvavou historii křížových výprav. Jiní pak nesli změnu názvu nelibě, obávali se určitého rozmělnění úmyslů. Ty jsme ale naopak ještě rozšířili a snažíme se intenzivně nabízet účast na modlitbách dalším lidem. Nejde o to, dělat si čárky. S každým modlícím ale narůstá na síle pomyslná řeka modliteb, která zavlažuje někdy až děsivou poušť naší společnosti a tohoto světa. Modlitby od počátku zastřešuje biskup Josef Hrdlička.

 Co je to Modlitba za život?

Prosíme při ní zvláště za probuzení svědomí lidí ohledně zabíjení nenarozených dětí a za obnovu úcty k lidskému životu. Dále za uznání práva na život každého dítěte od okamžiku početí a na jeho plnou právní ochranu. Tedy aby zákony neumožňovaly zabíjení počatých dětí. Závazek je na rok.

 Další z věcí, které nabízíte, je Duchovní adopce počatého dítěte. O co se jedná?

Jedná se o modlitby a oběti za dítě ohrožené úmyslným zabitím a za jeho rodiče. Stáváme se tak duchovními rodiči dítěte, které sice nemusíme osobně znát, ale zná ho náš nebeský Otec. Nevíme, jaká a jak dlouhá bude životní pouť tohoto dítěte i jeho rodičů. Věříme ale, že se naše modlitby a oběti rozhodně neztratí a že se jednou s „naším“ dítětem i jeho rodiči u Pána setkáme.

 Proč za nejmenší? Nejsou to naopak ti největší? Stejně jako hledíme na oběti holokaustu jako na oběti zvůle, zla, neměli bychom takhle přemýšlet o těch, kteří jsou svévolně zabiti bez možnosti, aby se vůbec narodili?

Vždyť i oběti holokaustu, komunistické diktatury či válek byli těmi nejmenšími. Posledními nebo cíleně opovrhovanými, dokonce někdy přímo prohlášenými za 
ne-lidi. V tom jsou skutečně podobni potraceným dětem. Co je velmi děsivé, tyto děti byly zabity, protože k tomu dali souhlas jejich rodiče. Byly zabity, protože vůbec existovaly. A jejich bytí překáželo těm, kteří je měli přijmout a milovat. Nebo protože se došlo k závěru, že nebudou tak „kvalitní“, jak si přejeme. V Číně se chodí běžně na potrat, když jde o holčičku. U nás i při sebemenším podezření na dítě s Downovým syndromem. Já netvrdím, že péče o takto handicapované dítě, zvláště v prvních letech, není náročná. Ale pořád je to přeci člověk. Dítě konkrétní mámy a konkrétního táty. Často se vedou řeči, že by nebylo šťastné. Jak to můžeme vědět? Navíc, kde je psáno, že na první pohled zdravé dítě neonemocní za pár roků třeba leukémií? Až genetika dále pokročí, budeme schopni rutinně zjišťovat, že dítě jednou bude mít sklon například k cukrovce, rakovině nebo třeba jen k obezitě. Pryč pak s ním. Copak máme platit daně na léčení budoucích marodů nebo trpět mezi sebou tlouštíky? Zní to jako přitažené za vlasy? Ale vždyť se dnes takhle uvažuje.

 Ne každý souzní se stylem iniciativ a organizací, které se snaží bojovat proti zlu potratů. Modlitby za nejmenší jsou modlitby. Obrácení se k Bohu v modlitbě je křesťanovi vlastní…

Je to hlavně základ, protože – jak jsem řekl na začátku – z modlitby musí vycházet jakékoliv naše snažení. Neb bez Božího požehnání marné je naše namáhání. Nicméně bych se zde rád zastal i těch aktivit, které vyvolávají kontroverze. Jistě je třeba společnosti srozumitelně vysvětlovat naše postoje. Ale jak se ukazuje, mnohdy to nestačí. Je pak potřeba, aby lidé byli konfrontováni se surovou skutečností. Vždyť pod rouškou moderní medicíny se páchají ohavné věci. Najednou jsme hrozně korektní. Hlavně abychom se někoho nedotkli, abychom nebyli považováni za fanatiky. Ale o co tu jde? O lidské životy a o spásu těch, kteří napomáhají této kultuře smrti. Nejvyšším zákonem církve je, jak říká i církevní právo, spása nesmrtelných duší. Tak se o to snažme. A začít můžeme právě modlitbou.
Má větší angažovanost v této modlitební iniciativě přišla, když jsem byl osloven lidmi kolem Hnutí Pro život. Myslím, že mě oslovili, protože mě vídali na mši před Pochodem pro život a protože jsem jim občas napsal kritický e-mail k jejich článkům (smích).

 Jste nejen kněz, ale i lékař. Mezi vašimi lékařskými kolegy bývá potrat nahlížen jako standardní procedura, bezmála neškodný a lékařský zásah. Jak se na tohle díváte? Je to z etického hlediska zpronevěra povolání daného Hippokratovou přísahou?

V původní verzi Hippokratovy přísahy byl dokonce potrat zapovězen. Naštěstí stále existují lékaři, kteří vědí, že umělý potrat je vraždou bezbranného člověka. To je také důvod, proč církev tak vystupuje proti potratům. Nejde jí o to, provádět hon na ženy, které z různých důvodů, třeba pod velkým tlakem, šly na potrat. Proto také církev nabízí pokání a odpuštění i takovéhoto hříchu.

Má osobní zkušenost práce ve zdravotnictví vedla k vytvoření třetí modlitby v rámci Modliteb za nejmenší. Je zvláště (ale nejen) pro lidi pracující ve zdravotnictví. Modlíme se hlavně za zvýšení úcty zdravotníků k počatému životu.

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Bůh v mém životě, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 50 12. – 18. prosince 2017

Kudy putuje Betlémské světlo?

Už tuto neděli zamíří Betlémské světlo z Vídně a Lince do České republiky. Rozvezou ho skauti. Přinášíme i příběh dvanáctiletého Rakušana Tobiase Flachnera, který…

celý článek


Svěřit se do Božích rukou

Už jen za pár dnů uslyšíme během půlnoční mše vyprávění z Lukášova evangelia o tom, jak se betlémských pastýřů „zmocnila velká bázeň“, když jim anděl Páně…

celý článek


Aby se i dospělí divili...

„Pod stromek bych chtěl lego, tablet a mobil,“ žádá si kluk. „V žádném případě!“ vyděsí se maminka, načež pořídí všechno – a k tomu ještě něco nepotřebného,…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay