Co je nejcennějšího na velehradské bazilice?

Vydání: 2009/27 Cyrilometodějské dvojčíslo, 30.6.2009, Autor: Václav Štaud

Pátek patří ve velehradské farnosti mladým. Před večerní bohoslužbou obsadí farní učebnu děti. Po společné mši svaté plné zpěvů a živého zapojení všech odchází na faru starší mládež. A aby se jim všem lépe povídalo, je součástí večerního programu společná večeře.

Stůl plný dobrot je důkazem, že i z bezmasých potravin lze vyrobit vynikající pochoutky. Neodpustíme si všetečnou otázku: Kdo to všechno připravil? Farář Petr Přádka SJ s rozpaky odpovídá: „No přece některé z našich děvčat. Ani nevím, kdo měl právě dnes službu. Všechny jsou šikovné…“ U stolu se pak probere bezpočet zajímavých věcí, nápadů a úkolů. Přítomní se například důkladně připravují na blízké setkání mládeže uherskohradišťského děkanátu. Budou poprvé jeho pořadateli, nic nesmí být opomenuto. Bohoslužba, zábava, ba ani ceny v soutěžích. „Pane faráři, nemohli bychom ty nejlepší za odměnu provést noční věží? Tam je úžasný rozhled!“ Kněz poukazuje na rizika. Když ale dostane záruky, že se mladí muži dobře postarají o bezpečnost, svoluje. „A jak jste se dohodli ohledně papežské návštěvy? Kdo chce jet za Svatým otcem do Brna? Téměř všichni?“ diví se P. Přádka. „Nikdo tedy nepojede do Boleslavi? Nebo přece?“ Opět jde nahoru hodně rukou. „Tak to jste mi udělali radost,“ uzavírá kněz náročnější část večera a může začít volná zábava, kterou na dobrou noc uzavře růžencový desátek. za prohlídku se neplatí S dobrými zkušenostmi se svěřuje čerstvá absolventka místního Stojanova gymnázia. O kvalitě školy vypovídá fakt, že byla přijata na několik vysokoškolských fakult zároveň. Adéla Hrabcová patří ke studentkám, které během víkendů a o prázdninách téměř denně provádějí návštěvníky bazilikou. Tuhle službu farnosti vykonává už několik let a moc ji to baví. „Pokud ovšem nenarazím na protivu, který je hodně kritický, nebo dokonce nenávistný k církvi,“ říká maturantka Adéla. V bazilice sloužívá v páru se Šárkou Daňkovou, jež ji doplňuje: „Nejdříve jsme se naučily jen obsah doporučených skript. Ale postupně získáváme o naší bazilice další a další vědomosti. Vždyť jsou tam takové umělecké poklady!“ A když chceme vědět, co je v bazilice vlastně nejcennějšího, Adéla se šibalským úsměvem odpovídá: „To ale neuvidíte, protože je to dobře zamčené. Pán Ježíš ve svatostánku a pak zlatá růže, kterou bazilika dostala od Jana Pavla II. Ta je bezpečně uschovaná dokonce až ve vzdáleném trezoru.“ Individuální prohlídka tu byla vždycky zdarma, od letoška se na Velehradě neplatí ani za průvodcovskou službu. „Ale když se lidé zeptají, jestli nejsou přece jen něco dlužni, říkáme: Nám ne. Ale bazilika potřebuje . Jestli jste byli spokojeni támhle je pokladnička,“ říkají děvčata.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 15. – 21. října 2019

Svatovítské varhany poprvé zahrály

Nové svatovítské varhany se poprvé rozezněly. Nikoli pod klenbami pražské katedrály, ale v montážním sále dílny varhanáře Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu…

celý článek


Když se sejdou následovníci Krista

Každou neděli se nad tisíci chrámů v Čechách, na Moravě i ve Slezsku rozezní zvony. Zvou ke společnému slavení mše svaté. Farnost se schází.

celý článek


Žijeme pro okamžik každého dne

Královéhradeckou diecézi koncem září navštívil indický arcibiskup PETER MACHADO z Bangalore. Mezi českými věřícími podle svých slov zažil vřelé přijetí a velký…

celý článek


Oslava každodenní svatosti

Minulou neděli se sbor světců rozrostl o pět nových jmen. Osobnosti jsou rozdílné – od kardinála a intelektuála přes řeholnici s mezinárodním věhlasem až po ženu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay