O své souvěrce se přislíbily postarat církve, v uplynulém týdnu pak o rozsahu a charakteru této pomoci probíhala intenzivní jednání. „Celkem čtyři sta osob by měl zvláštní tým vybírat v uprchlických táborech v Erbílu a v Jordánsku, součástí týmu budou pravděpodobně pracovníci Charity ČR. Ti už zde zahájí informační, jazykovou a právní přípravu budoucích přesídlenců, aby se poté u nás snáze integrovali,“ ozřejmil generální sekretář České biskupské konference Mons. Tomáš Holub. Nabídku ČBK poskytnout imigrantům k bydlení volné církevní budovy vláda nepřijala, ubytovací kapacity jsou podle ní zatím dostatečné – ke stávajícím dvěma detenčním zařízením jsou čerstvě otevřeny ústavy Ministerstva vnitra (MV) ve Vyšních Lhotách u Frýdku-Místku a v Balkové na Plzeňsku. O to aktivněji by se církve mohly zapojit do podpory integrace příchozích. Ta už se bude týkat také osob, které vláda přijme z přetížené Itálie a Řecka.

„V nejbližších týdnech by mělo ministerstvo připravit metodiku pro církve a obce, jak s imigranty pracovat,“ sdělil Mons. Holub. Po případném získání azylu totiž budou imigranti detenční zařízení opouštět a hledat si běžné bydlení, zaměstnání a školy. „Integrace bude pro nás naprosto zásadní,“ podotkl Holub s tím, že právě v tomto směru se otevírá široké pole možností charitě či farnostem. Církve zde už nyní úzce spolupracují jak s ministerstvem vnitra, tak se Svazem měst a obcí, a soukromé iniciativy pak slovy Tomáše Holuba jen vítají. „Budeme rádi, když se nám další subjekty či jednotlivci, kteří jsou ochotní imigrantům pomoci, budou hlásit, abychom mohli postupovat jednotně a za ČBK celou pomoc koordinovat,“ vzkázal Mons. Holub. Na konci srpna ČBK plánuje oslovit farnosti s oficiální výzvou, jak uprchlíkům pomáhat.

„Pomoc lidem, kteří sem prchají, patří nejen k humanistickým ideálům, na kterých stojí naše kultura, ale rovněž ke křesťanským povinnostem, samozřejmě za dodržení jistých pravidel,“ poznamenal P. Vojtěch Eliáš, národní ředitel pro pastoraci migrantů při ČBK. „A jediný a rozhodující důvod, proč někomu pomoci, je ten, že je druhý v nouzi. Nic dalšího – původ, sociální postavení nebo vyznání – už by nás nemělo zajímat.“

Z nedávného zasedání národních ředitelů pro migraci evropských biskupských konferencí P. Eliáš přivezl řadu cenných podnětů nejen k integraci imigrantů, ale také k jejich pastoraci. Přinejmenším ony čtyři stovky příchozích z Erbílu budou totiž křesťany. „Lze předpokládat, že minimálně část imigrantů v Evropě i v Česku už zůstane, a proto je potřeba řešit, jak a do jaké míry začleňovat přistěhovalce do farností, a zamýšlet se i nad praktickými otázkami – například zda pozvat kněze z jejich domovských zemí, anebo se spíše naučit jejich jazyk,“ zmínil P. Eliáš. České a moravské farnosti, které odpoví na výzvu biskupů a přistěhovalce přijmou, by podle něj měly především poctivě rozlišovat. „Nelze předpokládat, že pro kontakt s imigranty bude fungovat jeden univerzální způsob, jedna společná metoda,“ upozornil P. Eliáš. „Podle zkušeností mých zahraničních kolegů jsou některé přistěhovalecké komunity otevřené a dobře spolupracují, typicky například syrští křesťané, jiné se zase stýkají především samy mezi sebou a je lepší nechat je utvořit vlastní buňku. To platí například pro příchozí z Číny.“ 

Například zkušenost z Itálie napovídá, že zřizování samostatných farností nevede na poli integrace k velkým pokrokům. „Zastřeší-li však nově příchozí stávající farnost, ukazují se možnosti spolupráce. Když se třeba organizuje výlet pro mládež, můžeme vyzvat děti přistěhovalců, ať se připojí. Kde je ve farnosti hodně lidí z téže země, si lze zjistit, kdy a v jakém stylu slaví svůj národní svátek, a v ten den s nimi oslavu uspořádat. Nebo lze nabídnout setkávání krajanů,“ vypočítává P. Eliáš. Lépe než vytvářet soběstačné, avšak uzavřené buňky by podle něj bylo vychovat kněze či pastorační asistenty, kteří by se přistěhovalcům věnovali v rámci farnosti – stejně jako existují kaplani kupříkladu pro mládež.

O přijetí uprchlíků v pondělí znovu jednali ministři vnitra zemí Evropské unie. Po uzávěrce tohoto čísla měli rozhodnout, jak si během dvou let rozdělí šedesát tisíc imigrantů, mezi něž patří zmíněných patnáct set příchozích do ČR. Česká vláda nedávno přidala ministerstvu vnitra čtvrt miliardy korun na práci s běženci, včetně boje s nelegální migrací. Pro příští rok se náklady zatím odhadují na 1,14 miliardy korun.