12.–18. března 2024
Aktuální
vydání
11
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Církev se staví na vlastní nohy

29. 11. 2016

|
Tisk
|

Jak si stojí ekonomika římskokatolické církve po majetkovém narovnání? Shrnutí přinesli její představitelé na historicky první tiskové konferenci o hospodaření církve minulý týden.

Vydání: 2016/49 Adventní doba zve ke ztišení, 29.11.2016, Autor: Jiří Macháně



„Svoboda a zodpovědnost,“ představil dva úhelné kameny ekonomiky církve v příštích letech a bez kurately státu místopředseda ČBK a moravský metropolita Jan Graubner. Po majetkovém narovnání stát omezuje financování církví. Finanční náhrada státu za nevydaný majetek diecézím vloni činila 1,282 miliardy korun. Státní příspěvek pro diecéze římskokatolické církve byl 0,892 miliardy korun a každoročně se bude snižovat o pět procent, až v roce 2030 skončí úplně. Do té doby se musí církev postavit na vlastní nohy. „V loňském roce proto investovaly diecéze – farnosti, biskupství a kapituly – do hospodaření s cílem budoucího výnosu 1,2 miliardy korun,“ uvedl generální sekretář České biskupské konference P. Stanislav Přibyl.
„Církev není monolit ani mezinárodní korporace, tvoří ji jednotlivé právnické osoby, které samostatně hospodaří. Máme ale vyvážené právní vztahy a kompetence, včetně kontrolních mechanismů,“ ubezpečil novináře P. Přibyl, když vysvětloval, že nejde jen o centrální investice, ale že svým majetkem vydělávají i jednotlivé farnosti. Upozornil však, že prezentované údaje nezahrnují hospodaření řádů, kongregací a řeholí, které jsou v tomto samostatné.
Církev investuje podle P. Přibyla peníze tak, aby je zmnožila a získala prostředky na zajištění své činnosti – ať už je to duchovní péče nebo společensky prospěšné aktivity. „Do těchto aktivit přitom v loňském roce církevní společenství vložila více než jednu miliardu korun,“ zdůraznil arcibiskup Jan Graubner.
V hospodaření s cílem budoucích výnosů se církev orientuje na čtyři oblasti: zemědělství a lesnictví, budovy, finanční investice a poslední jsou investice diecézí do vlastních podnikatelských projektů.
Lesy, zemědělství a podnikání
V lesním a zemědělském hospodářství investuje církev do sanace lesů, které nepřevzala vždy v dobrém stavu, a také do nákupu dalších lesů a polností, jimiž například sceluje diecézní a farní pozemky.
„Hledíme na to, abychom co nejvíce podpořili rozvoj regionů a nabídli lidem práci. Nevyhlašujeme výběrová řízení pro velké firmy, které si teprve potom najímají místní firmy a lidi. Ten mezičlánek vynecháváme,“ popsal strategii olomoucký arcibiskup a dodal, že zemědělství a lesnictví jsou tradiční oblasti podnikání církve.
Všechny diecéze dohromady zaplatily v roce 2015 za nákupy půdy a lesů 92 milionů korun. Do nemovitostí a objektů, které jsou určené k podnikání, investovala církev v loňském roce celkem 249 milionů korun. Do nových podnikatelských záměrů pak vložila 23 milionů Kč.
Církev na burze
Finančním investicím dominuje speciálně zřízený Katolický fond, jehož správu vysoutěžila ČSOB a v němž církev zatím investovala 940 milionů Kč. Loňský výnos čtyř procent označil poradce ČBK pro ekonomiku Karel Matyska za dobrý vzhledem k situaci na trhu. Připomněl, že finanční investice katolické církve podléhají etickému řádu, takže se nemůže stát, že by například financovala zbrojní průmysl.
Školství, zdravotnictví a kulturní dědictví
V roce 2015 diecéze úhrnem vynaložily 1,08 miliardy korun do školství, zdravotnictví, sociální oblasti a do péče o kulturní dědictví naší země. Největší část prostředků – zhruba tři čtvrtě miliardy korun – šla na péči o kulturní dědictví. „Římskokatolická církev se stará o 6 683 historických staveb, především kostelů a kaplí. Ty jsme po minulém režimu převzali často ve zbědovaném stavu a postupně se je snažíme opravovat a zachovat pro budoucí generace,“ uvedl P. Stanislav Přibyl.
Dalších více než 100 milionů korun vynaložila církev v roce 2015 na podporu 65 škol a školských zařízení a zhruba stejnou částku investovala i do projektů z oblasti zdravotnictví a sociální sféry. Kromě toho jsou diecéze také zřizovateli neziskových organizací – charit, které vloni provozovaly přes 1 200 služeb, evidovaly více než 105 000 klientů a zaměstnávaly téměř 7 500 osob.
Miliarda na zaměstnance
Téměř jednu miliardu korun tvořily pak loni mzdové výdaje církve. Všechna biskupství dohromady zaměstnávají ve svých diecézích přes 3 100 lidí. Průměrná mzda vysokoškolsky vzdělaných kněží s velkou odpovědností za majetek je přitom těsně nad hranicí 18 000 Kč hrubého za měsíc.
Výnosy nahradí peníze od státu
V případě, že by se podařilo prosadit návrh na zdanění finančních náhrad za nevydaný majetek, který stále leží v parlamentu, byla by to pro církev podle arcibiskupa Graubnera „velká komplikace“. Jak však zdůraznil, takový zákon považuje za absurdní, a kdyby ho snad schválil parlament, musel by se jím podle jeho slov zabývat Ústavní soud. Ekonom Karel Matyska pak připomněl, že stát by v případě zdanění této částky „zbohatl“ v řádu asi půl procenta z celkové částky státního rozpočtu. Zato pro církev by vznikla ztráta devatenácti procent příjmů.
Jedním z hlavních finančních zdrojů pro udržení chodu církve se mají stát výše zmiňované výnosy z majetku a investic. „Musíme investovat vskutku promyšleně a zodpovědně, strategické plány jsou propracované až do roku 2055,“ uzavřel ekonomický poradce ČBK Karel Matyska.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou