Církev má dvě plíce

Vydání: 2008/45 Stigmata, 4.11.2008

Tadeusz Zasępa je celosvětově uznávanou autoritou v oblasti masmediální komunikace. Na Filozofické fakultě Katolické univerzity (KU) v Ružomberku garantuje studium žurnalistiky. Před sedmi lety kandidoval na Nobelovu cenu za mír, před čtyřmi lety jej ocenila Slovenská akademie věd za zásluhy v oblasti vědy a vzdělávání na Slovensku. Tvrdí, že mu Slovensko, Ružomberok a KU přirostly k srdci, proto s nimi spojuje i svou budoucnost. A jakoby symbolicky – v den svých 62. narozenin, 23. dubna tohoto roku, jej Akademický senát KU zvolil za nového rektora.

Jak vlastně začalo vaše působení na KU v Ružomberku? Spolupracujete s mnohými vysokými školami různě po světě.
Na Filozofickou fakultu KU jsem přišel v roce 2001 na pozvání tehdejšího rektora Jozefa Ďurčeka a slovenských otců biskupů. Město Ružomberok a univerzita mi okamžitě přirostly k srdci. Začínali jsme sice od nuly, ale s Boží pomocí jsme rostli. Dodnes obdivuji všechno, co se nám podařilo vybudovat – díky odhodlání, víře a entuziasmu lidí z univerzity, jednotlivých fakult a v neposlední řadě i samotných studentů. Protože jsem byl s univerzitou takto provázán, docela přirozeně jsem si pak další svou budoucnost spojoval právě s ní.

Jak vnímáte samotnou existenci KU v Ružomberku? Plánujete ji dále rozvíjet v metropoli dolního Liptova?
Některé z oblastí, kterým se vedení KU věnuje, samozřejmě nejvíc směřují k rozvoji univerzity právě v místě jejího sídla, tedy v Ružomberku. To, že je KU právě tady, je moudré rozhodnutí zakladatelů. Rozkvět univerzity představuje rozvoj fakult v okolí i moderní evropské univerzitní knihovny – ta je srdcem univerzity. Chceme ji vybudovat právě v metropoli dolního Liptova, v Ružomberku. Její součástí by měl být archiv, muzeum a galerie. Chci také iniciovat vznik dvou nových fakult KU – právnické a ekonomické. Otevřeme také otázku možného vzniku technické nebo přírodovědecké fakulty.
A opět se vrátíme k projektové studii nových studentských domovů, jejíž součástí by mohlo být univerzitní pastorační centrum.

Co KU mění a může ji i nadále příznivě měnit? Co by mělo být její prioritou ve vztahu k regionu, Slovensku, ke katolické církvi?
Pouze namáhavá práce ve spolupráci s děkany, učiteli, studenty, biskupy, městem Ružomberok, ostatními univerzitami na Slovensku i ve světě, mezinárodními vědeckými organizacemi může univerzitu příznivě měnit. A jen taková změna, akceptovaná celou akademickou komunitou, přinese všem uspokojení.
V oblasti vědy usilujeme podporovat takovou vědeckou činnost vysokoškolských učitelů KU, která je přínosná (mj. vysoce hodnocená agenturou ARRA pravidly komplexní akreditace, doporučená i hodnotiteli v rámci zahraničního ocenění). Nejlepší pedagogy proto motivujeme, každoročně odměňujeme a všem učitelům z pozice rektora vytvářím příznivé podmínky pro další rozvoj.
Jako jednu z důležitých priorit univerzity vnímám také její poslání napomáhat činnosti slovenské katolické církve – v přípravě kněží, učitelů, pracovníků médií a dalších odborníků. Usilujeme i o transparentní ekonomické a finanční hospodaření univerzity. (Neoddělitelnou součástí naší práce je proto také získávání sponzorů na podporu konkrétních projektů.)
Bez živých vztahů by univerzitní společenství „zakrnělo“, proto podporujeme živé vztahy s mnohými zahraničními univerzitami, studentské a učitelské výměny. Abychom mohli nabídnout zahraničním hostům co nejlepší podmínky ke vzdělávání a vědě na KU, nabízíme i my studijní programy v anglickém jazyce a různá stipendia.

KU jako veřejná instituce je specifická svým zaměřením. V jakém poměru se tady projevuje její tradice a spolupráce s ostatními univerzitami?
Katolická univerzita je už od svého prvního nádechu spojená s tradicí církve a spolupracuje s katolickými univerzitami v celé Evropě a ve světě. Je to velká věc a štěstí pro Slovensko. Toto spojení velké evropské tradice nám ukazuje, že katolická univerzita je a měla by být univerzitou, která je otevřená všem. Je to tradice spjatá s historií a vírou, projevuje se sjednocením. Politické systémy se střídají, ale katolická církev vždy byla jen jedna. Je pravda, že jsme měli jednu východní a západní církev, ale jak říkal Svatý otec Jan Pavel II.: Církev má dvě plíce.

Inspirace je jistě základem celého tohoto procesu poznání tradice. Kdo se stal v současnosti základem, ze kterého můžeme v budoucnosti čerpat?
Třeba právě Jan Pavel II. Udělal hodně pro Evropu, právě skrz odvolávání se na tradici, historii a kulturu. O Evropě hovořil, aby se netrápila, nebála, přímo se s ní identifikoval. Miloval ji. Snažil se, aby byla šťastná. A věděl, že šťastná bude pouze tehdy, pokud bude zakořeněná v tradici církve. Katolická univerzita má v tomto procesu sjednocení velkou roli.
Připravil Vladimír Buzna


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay