Číhošť: střed České republiky

Vydání: 2007/29 Mučedník komunismu farář Josef Toufar, 17.7.2007, Autor: Aleš Palán

Příloha: Doma

Celkem 170 obyvatel. Venkované většinou pracující v zemědělství nebo dojíždějící do skláren a strojírenských podniků. Obchod se v obci jen tak tak drží, aby ho nemuseli zavřít, hospoda otevírá až večer. Tak vypadá střed naší republiky – Číhošť na Českomoravské vrchovině. O tom, že se na louce pár metrů za číhošťskými chalupami nachází geografický střed České republiky, svědčí složitý výpočet Ing. Ladislava Fafonka z Prahy. Jeho správnost si je možné ověřit na zdejší informační tabuli. Systém nebere v úvahu jen nejzazší body republiky, ale těžiště plochy území vymezené hranicemi ČR bez výškových rozdílů. Bližší informace jsou na internetové adrese www.cihost.cz. Vedení obce původně chtělo střed republiky zdůraznit velkým kamenným srdcem. Nakonec ale zastupitelé sáhli po funkčnějším řešení: od soukromníka vykoupili pozemek a postavili zde krytý altánek. Je odtud pěkný rozhled na obec a pár kopců v okolí. „Snažíme se domluvit s Klubem českých turistů, aby nás dali do map a vedli sem turistickou značku,“ říká starosta Číhoště Jiří Novák. Střed republiky doplní v budoucnosti směrník ukazující kolik kilometrů je odtud do Prahy či Bruselu. Číhošť je jedna z nejstarších obcí na hranici Vysočiny a středních Čech. Podle nedoložených informací ze starých kronik zde stála tvrz už v roce 1140, v historických pramenech nacházíme první zmínku o Číhošti v roce 1347. A jak vzniklo označení Číhošť? Sešli se kdysi před dlouhými staletími vladykové, byl mezi nimi i jeden, kterého většina ostatních neznala. Ptali se ho, čí že je host. Odkud dotyčný byl, pověst nepraví, ale jméno pro Číhošť bylo na světě. Druhá varianta vzniku názvu obce odkazuje na staročeské vlastní jméno Číh a slovo hošť, které znamená totéž, co vlastník. Dominantou obce je kostel a fara – místa spojená se zatčením faráře Josefa Toufara v roce 1949. Od roku 1990 připomíná jeho památku pomník, jehož autorem je Roman Podrázský. Symbolický hrob Josefa Toufara u vchodu do kostela obsahuje jen prsť půdy z hromadného hrobu v Praze – Ďáblicích, kde byl umučený kněz pod cizím jménem v roce 1950 pohřben.
I ostatní části obce stojí za pozornost. Vždyť už jen jejich názvy jsou skutečně zajímavé: Velká strana, Malá strana, Hradčany, Dupanda a Kout. Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay